Statistická čísla z posledních měsíců ukazují, že americké sankce nakonec slaví nebývalý úspěch. V prvních dvou letech války se Rusku podařilo obejít jeden z klíčových sankčních zákazů, totiž na dovoz západního high-tech zboží. Dovozci byli schopni rychle přesměrovat toky přes sousední a „neutrálně přátelské“ země. Teď už se Moskvě tak nedaří, píše web The Bell.
Na konci roku 2023 USA zasadily schématu různých „oklik“ citelný úder, ukazují statistici.
„Dekret Joea Bidena s hrozbou sekundárních sankcí vůči bankám poskytujícím zakázané zahraničněobchodní transakce s Ruskem přerušil platební řetězce s Čínou, Tureckem, SAE a dalšími zprostředkovatelskými zeměmi. Prozkoumali jsme celní statistiky, abychom zjistili, jaký to mělo dopad na tok high-tech zboží do Ruska – a ukázalo se, že závažný: dovoz z některých klíčových zemí se od začátku roku 2024 snížil o třetinu,“ konstatuje The Bell.
Po uvalení sankcí na dovoz high-tech zboží Rusko rychle přeorientovalo své zahraničněobchodní toky. Dodávky ze západních zemí klesly téměř o sto procent, a tak ruští dovozci začali nakupovat výrobky v sousedních zemích: Kazachstánu, Arménii, Kyrgyzstánu, Turecku a dalších. Statistiky zahraničního obchodu těchto zemí vykazovaly skokový nárůst dovozu z Evropy a Spojených států, které se staly cestami pro sankcionované výrobky, sdělili ekonomové Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Významným zdrojem dovozu se stala také Čína.
Zpřísnění sankčního tlaku ze strany USA koncem roku 2023 vedlo k tomu, že ruští dovozci začali mít problémy při placení za výrobky v zahraničních bankách. Z celních statistik zemí, s nimiž Rusko aktivně obchoduje, vyplývá, že dovoz z nich do Ruska v prvním čtvrtletí roku 2024 klesl o třetinu. Nejvíce klesl dovoz do Ruska z Turecka, Hongkongu, Srbska a Kazachstánu.
Nejvěrnější Rusku je Kyrgyzstán, tam v prvních třech měsících roku 2024 vývoz do Ruska neklesl, ale dokonce mírně vzrostl (o 0,73 procenta). Po vypuknutí války na Ukrajině zvolil kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov proruský kurs.
Dovoz se snížil také z Číny, která je hlavním obchodním partnerem Ruska a již zveřejnila údaje za duben. „Za první čtyři měsíce roku 2024 klesl o téměř dvě procenta, a to i přesto, že v roce 2023 vzrostl o 46,9 procenta. V absolutním vyjádření tato dvě procenta představují více než půl miliardy dolarů. Měsíční dynamika ukazuje, že se situace postupně zhoršuje: v lednu až únoru dovoz z Číny do Ruska vzrostl o 12,5 procenta, v březnu klesl o 14,2 procenta, v dubnu o 13 procent,“ uvádí The Bell.
Moskva má také problémy s platbami. Na konci prosince 2023 podepsal americký prezident Joe Biden exekutivní příkaz, jenž umožňuje ministerstvu financí USA uvalit sankce na banky třetích zemí, které pomáhají Rusku obcházet sankce a nakupovat zboží potřebné pro vojenskoprůmyslový komplex. Na sankce zatím nedošlo, ale už jen tato hrozba „vážně vyděsila banky v partnerských zemích Ruska“. V důsledku toho se ruské podniky potýkají s vážnými problémy při provádění plateb v zahraničních bankách. Turecké banky provádějí dodatečné kontroly, zatímco hongkongské banky zpřísnily pravidla pro práci s ruskými klienty. V Číně v některých případech může vyřízení plateb prostřednictvím čínských bank trvat až šest měsíců, a čím více se výrobky podobají zboží vojenskoprůmyslového komplexu, tím více kontrol a zpoždění nastane.
Elina Rybaková z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku říká, že hlavním nástrojem nátlaku na banky se stalo zastrašování. Finanční organizace mohou „zmizet“ během několika hodin, pokud budou čelit „bankovní panice“, tedy hromadnému vybírání prostředků klientů z jejich účtů. „Tento rozdíl umožňuje USA použít nátlaková opatření na banky bez konkrétních podrobností. To znamená, že stačí vyděsit, a banky už samy ustoupí ne o krok, ale o půl kilometru od červené čáry, která je nakreslena na podlaze,“ dodává Rybaková.
Velké čínské banky začaly blokovat převody z Ruska, ale situace podle expertů zatím není „kritická“. Některé banky mimo „první dvacítku“ s Ruskem dále spolupracují, dodavatelé si v nich otevírají účty a posílají tam jüany z Ruska. Mnoho lidí také využívá Turecko, Spojené arabské emiráty, Kazachstán a provádí platby přes tyto země.
Podle údajů centrální banky za první čtyři měsíce roku 2024 ve srovnání se stejným obdobím loňského roku ruský dovoz celkově v penězích poklesl o 10,3 procenta, a to z 23,3 miliardy dolarů na 20,9 miliardy.
Rychlá reorientace dovozních toků umožnila Rusku především vytvořit dodávky různé elektroniky, zařízení a komponentů, ale teď dodávky tohoto zboží do Ruska klesají. Týká se to zejména dodávky tureckých strojů a čínských zařízení. Pokles dovozu zboží důležitého pro výrobu hrozí poklesem ruského HDP a v konečném důsledku i blahobytu Rusů, říká Ruben Enikolopov, profesor na Pompeu Fabra University (Barcelona).