Spojené státy se pokusí sankcemi zastavit či alespoň oddálit dokončení ruského plynovodu Nord Stream 2, který má vést z Ruska do Německa. Přestože přicházejí až před dokončením projektu, jsou legitimní a mají své opodstatnění.
Zmíněné sankce jsou velmi pravděpodobné, jejich uvalení už schválil Kongres a zbývá počkat, zda je potvrdí i Senát. Rozsáhlé rozvody systému Nord Stream 1, jimiž od roku 2011 proudí plyn z Ruska do Evropské unie, už dosáhly mezí svých kapacit. Další plynovod, Nord Stream 2, má dodávky plynu navýšit. Potrubí vedené převážně po dně Baltského moře, vychází od ruského pobřeží a má vést do Německa poblíž Greifswaldu. Nový plynovod má měřit 1230 kilometrů, což z něj dělá jeden z nejdelších plynovodů vedených pod vodou. Do cíle zbývá položit ještě 300 kilometrů potrubí, a právě to mohou opožděné, ale dlouho avizované a důmyslně zacílené sankce přece jen ještě zkomplikovat.
Američané hodlají trestat firmy provozující vysoce specializované lodě, které potrubí na dno Baltu pokládají. Ministr zahraničí má do dvou měsíců zpravit Kongres o tom, které lodě jsou k pokládce potrubí nasazené a které firmy je provozují.
Důvod k obavám mají manažeři i jejich hlavní akcionáři, jimž úřady zapovědí vstup do USA. Již vystavená víza mají pozbýt platnosti a transakce dotčených osob vztahující se na jejich obchody či majetek v USA by mělo být možné blokovat. Sankce by v každém případě pocítil management vlastníka tohoto plynovodu, Gazpromu. Za ním však jsou akcionáři z EU. Postižené by byly německé koncerny Uniper a Wintershall Dea, stejně jako francouzský Engie, rakouský OMV a britsko-nizozemská skupina Shell, které společně nesou polovinu nákladů na stavbu tohoto plynovodu, jejíž celkové náklady jsou odhadované na 9,5 miliardy eur. Jak ovšem poznamenává server německého deníku Sueddeutsche Zeitung, vzhledem k tomu, že vložené prostředky se jim zúročí, až když potrubím bude proudit plyn, definitivní ukončení výstavby pravděpodobné není.
Notné zpoždění, s nímž Američané sankce chystají, jde na vrub Dánska, jehož vodami potrubí prochází a na jehož vládu Kongres i Bílý dům spoléhaly. Dánské úřady, jejichž schválení pokládka dané části plynovodu podléhala, se k projektu původně stavěly zády, aby teprve na konci října změnily názor a ruskému plynovodu ve svých vodách daly zelenou.
Německo chystané americké postihy jednoznačně odmítlo. „O evropské energetické politice se rozhoduje v Evropě, nikoliv v USA,“ citoval server Focus.de razantní vyjádření ministra zahraničí Heiko Maase (sociální demokracie), který si zřejmě ani nepřipustil, že podobná odpověď Američanů v případě další ruské agrese by Evropu ještě hodně mrzela.
Hlavní důvod amerických sankcí je zjevný – Spojené státy se obávají toho, že se Evropa, a zvláště pak Německo plynovodem Nord Stream 2 stanou ekonomicky a politicky závislými na Rusku. Kreml by po navýšení dodávek energetických surovin zvýšil tlak k prosazování vlastních politických cílů. Ekonomický zájem USA, které pokročily s frakováním břidlice a hledají odbytiště pro svůj plyn, argument nevyzpytatelným Ruskem v žádném ohledu nesnižuje. Ten se mimo jiné týká i Ukrajiny, která po jeho spuštění přijde o tranzitní poplatky
