Zasáhnou cíl s přesností jednoho metru. Velitelský bunkr promění v hromadu kouřících ruin. Anebo minou o desítky metrů a namísto zničení mostu neškodně žbluňknou do řeky. Ukrajinské bojiště se proměnilo a spolu s tím se mění i nároky na navádění amerických tzv. vysoce přesných zbraní. Některé z nich, jež USA i další země s velkou slávou obráncům poskytly, se ukázaly být zcela nepoužitelné. Jiné naopak nadále fungují velice dobře.
Nemalou část americké tzv. vysoce přesné munice na Ukrajině vůbec nebylo možné použít a účinnost jiných typů s postupem času klesala. Uvádí to ukrajinský web Uainfo s odvoláním na americký list The Washington Post. Tomu nejmenovaný vysoký ukrajinský vojenský představitel řekl, že některé Američany dodané zbraně jsou zranitelné ruskými systémy elektronického boje, především rušičkami signálu GPS. Munice, kterou na cíl naváděl pouze tento systém, se postupem času ukázala být neúčinná. Naopak tam, kde je naváděcích systémů více, se účinnost zbraní zachovala.
To se týká například přesnosti naváděných superpřesných nábojů Excalibur určených pro ukrajinské dělostřelectvo. Zatímco na začátku jejich používání dosahovaly omračující přesnosti, Rusové se přizpůsobili a během několika měsíců zasáhla svůj cíl již méně než desetina vystřelených nábojů.
Ještě horší výsledky na bojišti měly americko-švédské bomby známé pod zkratkou GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb – tedy Bomba s malým průměrem odpalovaná ze země, pozn. red.) , které se na Ukrajině měly začít používat v zimě letošního roku. Ty se od začátku ukázaly být zcela neúčinné a Američané nyní pracují na jejich úpravách, aby je bylo možno začít využívat v podmínkách reálného boje.
Problémům čelí i některé rakety určené pro salvové raketomety HIMARS a M270, které od začátku války na Ukrajině prokázaly i díky své přesnosti značnou efektivitu. Jejich rakety M30/M31 rovněž neodolaly ruskému elektronickému boji, a přestože je Ukrajinci nadále považují za účinné, mohou minout svůj cíl o 15 metrů i více. I proto je mají nahradit neřízené rakety M26, které jsou sice méně technicky sofistikované, ale díky kazetové submunici zasáhnou cíle na velké ploše, což jejich menší přesnost kompenzuje. Díky technickým vylepšením se podařilo vyřešit obdobné problémy s přesností řízených bomb systému JDAM shazovaných z letadel.
Svou účinnost si naopak vedle dalších zbraní nadále zachovávají americké rakety ATACMS, včetně těch s doletem až 300 kilometrů. Ty mají být odolné vůči elektronickému rušení, i když se mohou stát kořistí ruských protileteckých systémů. Obdobně přesné zůstávají britské rakety s plochou dráhou letu Storm Shadow, které vedle GPS disponují ještě dalšími navigačními systémy.
Na obou stranách válečného konfliktu ovšem probíhá neustálý závod ve vylepšování zbraní i obrany proti nim. Zbraně, které letos ještě fungují, tak mohou být příští rok naprosto neúčinné. To platí jak pro ty ruské, tak pro ty dodané Západem.