Milovníci konspiračních teorií by mohli zajásat. Přibližně pět týdnů před listopadovými událostmi v roce 1989 se najednou v Praze objevil bývalý americký prezident Richard Nixon. Setkal se s jedním veteránem komunistické moci a telefonoval si s Václavem Havlem. To už vypadá na globální spiknutí. Může tu být ale střízlivější vysvětlení.

Zprávu o tom, co se tehdy stalo, jsme mohli číst už loni na podzim na stránkách plus-rozhlas.cz.

Tam píší: „Ve čtvrtek 12. října 1989 přiletěl do Prahy bývalý americký prezident Richard Nixon. Byla jeho návštěva opravdu jen soukromá? Během jediného dne stihl Nixon přijetí na americkém velvyslanectví, prohlídku Starého Města a pak odpolední koktejl a večeři v rezidenci americké velvyslankyně. Přespal v hotelu Intercontinental a v pátek 13. října 1989 odletěl.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Až dodatečně vyšlo najevo, že se v Praze setkal s dosluhujícím komunistickým poslancem Evženem Erbanem. Zvláštní výběr z tehdejší nabídky československých politiků. Neméně zajímavé je, co se dělo dál.

Státní bezpečnost, která Nixonův pobyt v Československu monitorovala (ovšem nikoliv detailně, jak se ukázalo později), zjistila, že Erban po setkání s Nixonem zatelefonoval dramatikovi a přednímu představiteli československého disentu Václavu Havlovi – a pozval ho na návštěvu.

Státní bezpečnost by se o setkání Nixona s Erbanem a následném setkání Erbana s Havlem možná ani nedozvěděla. Odposlouchávala ale telefon Václava Havla. Ten po příchodu od Erbana zatelefonoval do zahraničí dvěma lidem, s nimiž se podělil o své zážitky ze setkání s Evženem Erbanem a také o informaci, že Erban se sešel s Nixonem.“ (Ti dva lidé byli Vladimír Škutina a Vilém Prečan.)

Rozhlas pak končí větou: „Co přesně se tedy na pomyslné ose Nixon – Erban – Havel odehrálo měsíc před 17. listopadem 1989, zůstane nejspíš navždy zahaleno tajemstvím.“

Faktem je, že je to dávno a pamětníci si vybavují setkání Havla s Erbanem, ale ne Nixonovu návštěvu u Erbana.

Pro nepamětníky je dobré připomenout, kdo to Evžen Erban byl, protože je to jedna z neuvěřitelných a přitom příznačných postav naší novodobé historie. Vyskytl se totiž u všeho od roku 1936 do roku 1990. Byl odborovým tajemníkem od roku 1936, pak taky za protektorátu, byl členem České národní rady za Květnového povstání 1945, patřil k prokomunistickým sociálním demokratům, pak tajemníkoval v ROH, byl ministrem sociální péče za Gottwalda a Zápotockého, po srpnové invazi vedl Národní frontu a jako poslanec ve Federálním shromáždění vydržel až do ledna 1990. Ještě se pokoušel podílet na obnově sociální demokracie, ale to bylo zřejmě poprvé, co mu v politice něco nevyšlo. Zemřel jako dvaaosmdesátiletý v roce 1994.

Jak to nejspíš bylo

Prostě kádr to byl protřelý. Ale proč se takový člověk najednou potkává s Nixonem a Havlem těsně před revolucí?

Na sociálních sítích na to možnou odpověď napsal Jolyon Naegele, který před třiceti lety působil jako zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu a do Československa od 70. let jezdil. Ten v Nixonově návštěvě tajemné spiknutí nevidí. S jeho svolením citujeme:

„Vysvětlení je daleko prozaičtější. Nixon velmi dobře znal STB (přezdívka amerických diplomatů pro Shirley Temple-Blackovou), která se dlouho angažovala v krajní pravici Republikánské strany v Kalifornii podobně jako Nixon. Nixon byl kmotrem její diplomatické kariéry. STB jako velvyslankyně v Praze vzhledem k tehdejšímu mrazivému stavu bilaterálních vztahů neměla co dělat a strašně chtěla navázat kontakty s věrchuškou KSČ, třeba vyvíjela nátlak, aby se československý ministr zahraničí Johanes setkal (nemýlím-li se) s viceprezidentem Danem Quaylem.

O disidentech mluvila STB spíš s despektem (což se ovšem najednou změnilo během revoluce). Dá se předpokládat, že před svým setkáním s Erbanem dostal Nixon politický brífink od amerických diplomatů na velvyslanectví USA v Praze, při kterém mu vylíčili politickou situaci, klíčové opoziční osobnosti včetně Václava Havla, role nezávislých hnutí, demonstrace v Praze a Bratislavě, církev atd.

Rozhodně nebyl Nixon zaúkolován STB (Shirley Temple-Blackovou), aby zmínil Havla, ale je docela možné, že její chargé d’affaires či šéf politicko-ekonomického oddělení Nixonovi řekli, že by bylo dobře, kdyby probral případ Václava Havla s Erbanem.

Mimochodem, je velmi nepravděpodobné, že Nixon či zastupitelský úřad USA poprosili Erbana o schůzku. Shirley Temple-Blacková sice už navázala kontakt s členem předsednictva ÚV KSČ Janem Fojtíkem, ale zřejmě bylo rozhodnuto na ÚV, že vhodnějším partnerem v diskusi s bývalým americkým prezidentem by byl bývalý předseda Československé společnosti pro mezinárodní styky Evžen Erban.“

Takže zřejmě nešlo o žádné velké spiknutí na úrovni iluminátů. Pokud ale někdo bude chtít, tak si kostičky historických událostí do své vlastní konstrukce nějak poskládá.