Ben Hodges FOTO: USOSCE / Colin Peters / se souhlasem
FOTO: USOSCE / Colin Peters / se souhlasem
Generálporučík ve výslužbě Ben Hodges působící na Strategic Studies v Centru pro analýzu evropské politiky ve Washingtonu píše o tom, že Rusové mají problémy a vědí o tom. Proto se obrátili na Čínu s žádostí o pomoc a proto nyní verbují Syřany. Podle něj ruským generálům dochází čas, munice i lidské zdroje, jak je patrné i z otevřených zdrojů.
Generál v článku zveřejněném na webu Cepa.org píše: „My, Západ v čele s USA, musíme urychlit a rozšířit podporu, kterou poskytujeme Ukrajině, v takovém rozsahu a s takovou naléhavostí, jako tomu bylo při leteckém mostu do Berlína (červen 1948 až květen 1949). Potřebují zbraně a munici ke zničení raket, řízených střel a dělostřelectva dlouhého doletu, které způsobují většinu škod v ukrajinských městech, stejně jako zpravodajské informace k lokalizaci těchto systémů a schopnost zasáhnout plavidla ruského námořnictva, která vypouštějí řízené střely na města z Černého a Azovského moře.“
Čas podle něj nehraje pro Rusko. Dopady sankcí rostou a Rusko brzo nebude schopné splácet 150 miliard dolarů dluhu v cizí měně. Rusové pociťují nedostatek munice, mají jí méně, než plánovali. Stále budou mít k dispozici velké množství konvenčního dělostřelectva a takzvaných hloupých bomb. Nejsofistikovanější munice je velmi drahá a oni si mysleli, že kampaň skončí během několika dní. „Válečná spotřeba vždy převyšuje plánovaná čísla a boje ve městech to ještě zhoršují. Pomohly také sankce – Finsko a Slovinsko dodávaly Rusku určitou munici, což nyní přestalo.“
A nejsou potřební lidé. „Rusko nemá dostatek živé síly ani palebné síly na obklíčení ukrajinského hlavního města, natož na jeho dobytí… Ukrajinci ho budou schopni udržet otevřené a zabránit obklíčení, zejména pokud se nám podaří zvýšit přísun zbraní a munice na potřebnou úroveň.“
Počty ruských ztrát, které se těžko zjišťují, odhaduje generál v rozmezí 5000 až 6000 a počty zraněných jsou mnohem vyšší. Na pouhé první dva týdny války jsou to velmi vysoká čísla a mnoho z nich pochází z elitních ruských jednotek. Zprávy o nízké morálce, neshodách mezi veliteli a dezerci během prvních dvou týdnů svědčí o velkých problémech s lidskými zdroji.
„Nic nenasvědčuje tomu, že by Rusové někde v lesích číhali na velké jednotky (a Pentagon prohlásil, že nevidí žádné známky významného posilování). Je tedy zřejmé, že pomyslná síla ruské armády 900 000 vojáků je prázdné číslo. Jejich veřejná výzva k vyslání 16 000 vojáků ze Sýrie a odjinud tomu nasvědčuje.“
„Další nábor branců do ruské armády proběhne 1. dubna, kdy musí přibližně 130 000 ruských rodin poslat své syny (18-25 let) do branných center, kde budou zařazeni do ruské armády jako vojíni.“
Ben Hodges doporučuje udělat maximum možného, abychom tento další nábor ovlivnili. A to kombinací lidského působení a použitím kybernetických/technických prostředků, aby se povedlo obejít umlčení nezávislých ruských médií.
„Miliony Ukrajinců, Gruzínců, Němců, Poláků, Litevců, Lotyšů a Estonců a Finů mají v Rusku přátele, rodiny, obchodní kontakty, zaměstnance a zákazníky. Měli by je oslovit přímo. Litevci již v tomto smyslu zahájili kampaň. Pokud se nám podaří přimět nějaké procento těchto rodin k odporu a připojit se k těm tisícům Rusů, kteří již projevují odvahu protestovat, vyvolá to v celém Rusku šok.“
Nakonec dodává: „Příštích deset dní je rozhodujících. Je to závod a já nevidím dostatečnou naléhavost. Musíme sešlápnout plynový pedál až na podlahu teď, okamžitě.“
