Potřetí v Amerických dějinách začal Senát projednávat možné odvolání úřadujícího prezidenta z funkce na základě žaloby schválené Sněmovnou reprezentantů. Šance, že by poprvé v dějinách hlasoval pro jeho odstranění, je však v podstatě nulová. Hraje se daleko více o politické body, a to nejenom pro prezidentské volby, ale i volby do Sněmovny a Senátu. Na povrch sice vyplouvají nové a nové informace, které mají potenciál prezidenta poškodit, ale jaký budou mít efekt, je v tuto chvíli v podstatě nemožné předpovědět. 

První stěžejní zkouškou bude hlasování o tom, jak bude proces vlastně probíhat. Předseda republikánské strany v Senátu Mitch McConnell se zatím vytrvale brání tomu, aby v procesu vystupovali svědkové. Dle jeho plánu by měli senátoři v podstatě jen zhodnotit důkazy a výpovědi předané Sněmovnou a na jejich základě rozhodnout. Prezident, který dříve požadoval plné projednání, se nyní přiklání k jeho názoru. Přitom v obou předchozích procesech si Senát svědky předvolal.

Cílem takového zrychleného procesu je demonstrovat politickou jednotu, ukázat, že obvinění ze strany Sněmovny jsou směšná natolik, že Senátu ani nestojí za řádné projednání, a v neposlední řadě zabránit případným dalším pro prezidenta nepříjemným odhalením. Republikáni mají většinu a pokud se v jejich řadách nenajdou alespoň čtyři členové a členky horní komory, kteří by se přidali k opozičním demokratům a souhlasili s předvoláním svědků, skončí celý proces vlastně ještě dřív, než začne.

V tuto chvíli se k volání po úplném projednání včetně dokazování a svědků přidal jednoznačně jen Mitt Romney. Další dvě republikánské senátorky, Susan Collinsová a Lisa Murkowski, pak takovou možnost nevylučují. Demokraté tak doufají, že by nakonec v tomto bodě mohli prosadit svou. Pomoci by jim v tom mohlo i rozhodnutí Government Accountability Office (jakési obdoby našeho NKÚ), které konstatuje, že zadržením pomoci Ukrajině došlo k porušení zákona. Právě toto zadržení a jeho důvod jsou přitom ústředním bodem prvního článku obžaloby prezidenta.

Stanovisko GAO na jednu stranu sice komplikuje obhajobu republikánů, kteří tvrdí, že nedošlo ke spáchání žádného trestného činu. Na druhou stranu ale obžaloba prezidenta stojí na tom, že zadržení pomoci bylo motivováno prezidentovou snahou o znovuzvolení, a o tom GAO rozhodnout z podstaty nemůže. Navíc z hlediska Trumpových voličů může jít jen o další důkaz spiknutí tzv. Deep State (tedy státních úředníků) proti jimi zvolenému prezidentovi a může je to tak ve výsledku ještě víc motivovat.

I pokud by se ovšem demokratům podařilo dosáhnout předvolání svědků, nemají vyhráno. Hodně nadějí vkládají do výpovědi bývalého bezpečnostního poradce prezidenta Johna Boltona, který už prohlásil, že pokud bude předvolán, tak svědčit bude. Jeho slova budou jistě klíčová, ale je brzy předjímat, komu pomohou. Zároveň s tím republikáni hrozí, že pokud dojde na výslechy svědků, pak budou usilovat o to, aby vypovídat přišli i Joe Biden a jeho syn Hunter. Nevypadá pravděpodobně, že by se jim podařilo prokázat trestný čin jednoho z nich v případu firmy Burisma. Nicméně skutečnost, že syn tehdejšího viceprezidenta nastoupil do správní rady této významné firmy, působí podezřele a její rozpitvávání může být z hlediska PR noční můrou.

Ani republikánský postup ovšem není bez rizik. Jejich příznivci jim ho bezesporu naprosto schvalují. Konec konců vysoká podpora prezidenta mezi republikánskými voliči je důvodem, proč zatím nevidíme větší množství kritiky. Politická cena ve volbách by byla příliš velká. Jenže je otázka, jak na tento postup budou reagovat nezávislí voliči, o jejichž názor jde především. Ti si celou snahu proces rychle smést ze stolu mohou naopak vyložit jako úsilí zamaskovat všechny možné stopy.

Zatím je z výzkumů veřejného mínění jasné jen tolik, že impeachment aktivizoval voliče obou stran. Vliv na středové voliče se zatím zdá být velice mírně ve prospěch demokratů, ale nejde o rozhodující čísla. Mohou se tak snadno změnit. Více bude možné soudit příští týden, kdy proběhne boj o to, dle jakých pravidel bude proces v Senátu veden.