Receptem na ukončení války na Ukrajině je podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera co nejrychlejší přijetí země do Severoatlantické aliance. Jakmile se to totiž stane, ztratí pro Putina válka zcela smysl. K nutné pozemní eskalaci by to podle něj nevedlo. Úplně by stačilo pomoci Kyjevu s obranou jeho vzdušného prostoru. Právě s ruskou vzdušnou nadvládou nad svým územím má Ukrajina problémy a zdá se, že vedle narušování ruské logistiky se stane jednou z jejích absolutních priorit také letos v zimě.

Odkládání ukrajinského členství v obranném společenství NATO jen povzbuzuje ruského prezidenta Vladimira Putina v tom, aby pokračoval v protahování válečného konfliktu na Ukrajině, který by takto mohl trvat na neurčito, řekl agentuře Ukrinform bývalý americký velvyslanec při NATO Kurt Volker. Podle svého osobního názoru, který se nemusí, jak zdůraznil, shodovat s oficiálním postojem americké vlády, další otálení nemá smysl.

Dále čtěte

VIDEO: Další plamenomet v plamenech. Ruský systém Solncepjok, který ostřeloval Krynky, byl zničen

V předmostí u Chersonu se speciálním silám ukrajinské armády podařilo zničit další těžký plamenometný systém TOS 1A-Solncepjok. Tentokrát šlo o…

„Jsem přesvědčen, že současná politika NATO bezděky signalizuje Putinovi, aby pokračoval v nepřátelství, protože říkáme, že se Ukrajina stane členem v dlouhém horizontu, ale že ji nemůžeme přijmout, dokud tato válka pokračuje. To povzbuzuje Putina, aby s válkou pokračoval. Opravdu si myslím, že přišel náš čas vyslat zcela opačný signál: že Ukrajina se stane členem NATO tak brzy, jak to jen bude možné. To bude znamenat, že neexistuje způsob, jak by Ukrajina mohla prohrát. Takto bude pokračování ve válce pro Putina nesmyslné a pro Rusko destruktivní,“ domnívá se Volker.

NATO by nemuselo do války

Neuhnul ani před otázkou, co by to znamenalo v otázce aktivace Článku 5 Washingtonské smlouvy (který hovoří o kolektivní obraně členů aliance, pozn. red.). „Mohli bychom hovořit, zejména ve formátu Severoatlantické rady a Ukrajiny, o tom, co bude Článek 5 znamenat pro Ukrajinu a jaké kroky aliance pro ochranu podle tohoto článku podnikne,“ řekl Volker s tím, že Článek 5 neobsahuje specifické závazky k rozmístění jednotek. „Hovoří o kolektivní odpovědi a takovouto kolektivní odpověď tu máme dokonce již nyní, protože NATO již poskytuje Ukrajině výcvik, vybavení a zpravodajské informace,“ podotknul Volker.

Podle jeho názoru by NATO již nyní mohlo udělat pro Ukrajinu víc. Má tím na mysli pomoc se zajištěním svobodné plavby v Černém moři, která by reagovala na předchozí ruské výroky o tom, že má právo útočit na plavidla třetích zemí v mezinárodních vodách. NATO by se ale mohlo, jak říká, zapojit také do obrany vzdušného prostoru, a to již tak, jak to dělá, tedy poskytováním odpovídajícího vybavení, ale také například přímo. „Ukrajina na západě hraničí se zeměmi NATO, takže by mohly být využity prostředky pro ochranu velkých, hustě zabydlených oblastí, nebo civilní infrastruktury,“ domnívá se.

Ukrajina letos nebude bezzubá

Právě z leteckých úderů, a to především na energetiku, mají letos Ukrajinci obzvláště obavy. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj varoval již dříve Ukrajince, aby se připravili na další vlnu ruských útoků ze vzduchu. „Jsme téměř v polovině listopadu a musíme být připraveni na fakt, že nepřítel může zvýšit počet dronových nebo raketových úderů na naši infrastrukturu,“ sdělil v jednom ze svých pravidelných nočních poselství národu. Ukrajinci koncentrovali své úsilí na získání protileteckých systémů. Ty také od zemí NATO dostávají, mimo jiné v zásilkách od Německa, které obsahují protiletecké systémy Patriot a Iris-T SLM, či Gepard.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

O tom, že ruské letecké údery na civilní cíle se budou patrně během zimy stupňovat, svědčí také dosud největší dronový útok na Kyjev od začátku války, k němž došlo o víkendu. Na ukrajinskou metropoli mělo letět přes 75 dronů, z nichž ovšem do cíle dorazil jen jeden, protože Ukrajina a jeho spojenci letos vynaložili značné úsilí, pokud jde o zajištění protiletecké obrany. I tak starosta Kyjeva Vitalij Kličko musel oznámit, že dopadající trosky bezpilotních letadel zranily pět lidí a poničeno bylo několik budov, mezi nimi mateřská školka.

Ukrajinci ovšem nehodlají být jen pasivní obětí. Naopak, nechali se slyšet, že na ruské letecké údery mohou odpovědět vlastními raketami i drony. Některé jejich útoky již nyní naznačují, jaké priority, vedle obrany klíčových pozemních oblastí, bude jejich boj tuto zimu mít. Kyjev usiluje o omezení ruského vlivu ve svém vzdušném prostoru a snaží se také omezit ruskou logistiku. Na okupovaných územích, včetně Krymu, proto útočí na protiletecké systémy a systémy elektronického boje.

Současně se snaží narušit ruskou vnitrostátní infrastrukturu, přičemž jeho tajné služby ničí nejen vnitrozemské základny okupantů, ale také ruskou železnici. Vedle útoku na Bajkalsko-amurskou magistrálu to dokládá i video, které ve středu uveřejnila ruská vojenská rozvědka GUR.

Nachází se na něm záznam ničení zabezpečovacích železničních systémů v Moskevské oblasti, které narušuje dopravu, a tím, mimo jiné, také znepříjemňuje život prostých ruských cestujících. Není pochyb o tom, že dynamický a krvavý konflikt zdaleka není u konce.