Donald Trump úřaduje v Oválné pracovně dva měsíce. Planeta Země se stále točí kolem své osy. Trumpovo prezidentství se ale vymyká normám, od zákazu vstupu pro muslimy po snahu o budování zdi a rušení Obamacare. Jak si prezident vede? A co jeho klíčové lidé?

Na to, že Trump nastoupil do funkce jako nejstarší americký prezident, nasadil hektické tempo. V Bílém domě už přivítal čtyři světové lídry a podepsal třicet exekutivních příkazů.

Jeho vláda ale vyvolává smíšené pocity. Ihned po nástupu do funkce začal Trump plnit předvolební sliby. Vydal příkaz ke zrušení Obamova systému dostupné zdravotní péče (Obamacare). Jenže v pátek přišla velká rána − republikáni ve Sněmovně reprezentantů neshromáždili dostatek hlasů pro zrušení Obamovy zdravotnické reformy, kterou Trump považuje za „katastrofální“. Kritici se Trumpovi posmívají, že konečně narazil na limity funkce prezidenta. Ze zklamaného republikánského tábora se ozývají hlasy, že náhrada za Obamacare je ztracena. Trumpa ale dílčí selhání namíchlo a chce vrátit úder. Obamacare nadále hodlá „zničit“.

Někteří nového prezidenta chválí právě za jeho horlivou snahu proměnit své sliby ve skutečnou politiku, jiní kritizují absenci ucelené vize. „Jeho politika postrádá ideologii. Často je to rétorika navázaná na předvolební kampaň,“ myslí si bývalý šéf Republikánského národního výboru Michael Steele.

Jiní vidí politiku amerických národních zájmů, či chcete-li nacionalismu. To bylo jasné z Trumpova inauguračního proslovu, ve kterém vyhlásil, že bere moc elitám a vrací ji americkému lidu, byť některé pasáže téměř kopírovaly Baneův proslov z filmu Temný rytíř povstal. O měsíc později ale promluvil v Kongresu mírněji. Hovořil o nové kapitole „americké velikosti“ a nabídl nový způsob stranické spolupráce mezi demokraty a republikány.

Amerika na prvním místě

Obávaný Trumpův šéfporadce Stephen Bannon pojmenoval tři hlavní body Trumpova prezidentství: bezpečnost a suverenita, ekonomický nacionalismus a „dekonstrukce administrativního státu“ (rozuměj byrokracie).

Co se týče prvního bodu, slíbil Trump investici 54 miliard dolarů do armády. V boji proti Islámskému státu průlom nepřišel, ačkoli irácké jednotky bojují o Mosul a chystá se bitva o Rakku. Při útoku amerických komand na teroristy v Jemenu zemřel v lednu americký elitní voják a nejspíš i několik civilistů, vůdce teroristů se přitom nepodařilo zadržet ani zabít. Během návštěvy s německou kancléřkou Angelou Merkelovou také znovu vyzval evropské státy, aby plnily své finanční závazky v NATO.

Největší vášně vyvolal Trumpův cestovní zákaz pro občany sedmi (později šesti) převážně muslimských zemí, vůči kterému se vzbouřila část americké justice i politického establishmentu. Nařízení napadly soudy šesti amerických států od Havaje po New York. Podle Riche Galena, mluvčího bývalého viceprezidenta Dana Quaylea, narazil Trump na limity své moci. „Mysleli si, že to protlačí silou. (Trump) ale zjišťuje, že je mnohem těžší politiku dělat, než o ní mluvit. Nestačí být prezidentem na Twitteru,“ řekl Galen.

Amerika na druhém i třetím místě

Co se týká ekonomického nacionalismu, Trump je odpůrcem sporné Transatlantické obchodní dohody (TTIP), od níž už Američané ustoupili, a budou vyjednávat bilaterální obchodní vztahy. Bannon to považuje za „jedno z nejlepších rozhodnutí v amerických dějinách“. Trump chce najímat americké pracovníky a nakupovat americké zboží. Někteří se bojí, že to povede k obchodní válce s Čínou − Trumpova rétorika tomu nasvědčovala. Po návštěvě amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona v Pekingu to ale vypadá, že válka nebude. Obě velmoci potvrdily úzkou spolupráci.

Trump si také přivlastňuje zásluhy za vzrůst pracovních příležitostí ve Spojených státech, což ale někteří komentátoři rozporují, oslavy jsou podle nich předčasné. Trumpova protekcionistická politika pochopitelně souvisí s imigrací, kterou chce zastavit, a to nejen exekutivními příkazy, ale také zdí na hranici s Mexikem, jejíž budování už schválil svým podpisem. Vláda též údajně chystá investici až jednoho bilionu dolarů do pracovní infrastruktury, což by mělo vytvořit slíbená pracovní místa. V rámci boje proti byrokracii zastavil Trump nabírání nových zaměstnanců do federálních úřadů. Ekologové mu také vyčítají oslabení Obamových opatření proti znečišťování vod uhelnou těžbou.

A co skandály? Kromě tradičních urážek na Twitteru přišly i politicky citlivější záležitosti. Trump osočil Baracka Obamu (na Twitteru, jak jinak) z toho, že jej nechal před volbami odposlouchávat v jeho newyorské věži, pro což však zatím nemá žádné důkazy. Šéfové velkých tajných služeb ho dokonce požádali, aby přestal taková tvrzení šířit.

Největší problém představuje aféra rezignace národního bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který lhal o svých kontaktech s ruským vyslancem Sergejem Kisljakem. Podle FBI měli tito dva ještě před Trumpovým nástupem do funkce probírat zrušení protiruských sankcí. Ředitelé amerických tajných služeb mají brzy dodat materiály týkající se ruských vazeb na Bílý dům, což by mohlo Trumpovi zatopit − jednání byl navíc nejspíš přítomen jeho zeť a poradce Jared Kushner.

Alternativní fakta a tajemný Rasputin

Každý prezident je také hodnocený podle toho, jakým týmem se obklopí. Jak si v prvních dvou měsících vedli Trumpovi klíčoví lidé?

Mike Pence, viceprezident

Pence je svému šéfovi absolutně věrný. Málokdy se do něčeho pouští po vlastní ose a drží se zadaného tématu. Vyjel na diplomatickou misi do Bruselu a navštívil zvandalizovaný židovský hřbitov v Missouri. Podle amerických médií zastává svou funkci se ctí. Někteří dokonce tvrdí, že by z jeho vystupování mohl Trump něco okoukat.

Sean Spicer, tiskový mluvčí a šéf komunikace Bílého Domu

Sean Spicer, to je jiný kalibr. Podle listu Washington Post je to muž s nesplnitelnou prací, odvádí pozornost od každodenní kanonády nevybíravých tweetů amerického prezidenta a jeho pobuřujících výroků. Sám Spicer přispěl svou trochou do mlýna, když vynadal novinářům, že lhali o návštěvnosti inaugurace (což byla sama o sobě lež). Jedno se mu ale musí nechat, jeho tiskovky se staly celosvětovým hitem, i když se prý Trumpovi někdy nelíbí, jak útočně je vede. I proto Spicer v poslední době zpomalil. Na některé brífinky kamery nesmějí.

Stephen Bannon, Trumpův politický šéfstratég

Bývalý bankéř Goldman Sachs a šéf konzervativního serveru Breitbart News má podle amerických novinářů téměř nadpozemský vliv, magazín Time se dokonce ptá, zda je „Steve Bannon nejmocnější muž světa“. Jiní mu říkají Trumpův Rasputin. On sám novináře v lásce nechová, často je nazývá „opoziční stranou“. Bannon touží rozebrat staré pořádky, možná i proto ho komediální pořad Saturday Night Live znázornil jako smrťáka.

Kellyanne Conwayová, poradkyně prezidenta

Conwayová sehrála klíčovou roli během kampaně, ale po volbách její „akcie“ rychle klesaly. Může si za to sama, protože má na svědomí možná nejhorší trapasy prvních dvou měsíců Trumpovy vlády. Prohlásila, že Spicer prezentuje „alternativní fakta“. Ona sama tento výrok považuje za botu srovnatelnou s vyhlášením nesprávného vítěze na Oscarech. Později dokonce hájila Trumpův cestovní zákaz pro občany některých muslimských zemí vymyšleným teroristickým útokem. Televizní diváky se také snažila přesvědčit, aby nakupovali produkty módní značky Ivanky Trumpové.

Jared Kushner, poradce

Trumpův zeť se často objevuje na různých schůzkách, ale málokdy je ho slyšet. Podle amerických médií má spíše za úkol společně s Ivankou zmírňovat některé radikálnější Trumpovy postoje, zejména se co týče práv LGBT komunity či změny klimatu.

Ivanka Trumpová, dcera a poradkyně

Ivanka svého otce doprovázela na pohřeb amerického vojáka zabitého při útoku na al-Káidu v Jemenu či na diskusi o pracovních příležitostech pro ženy s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Podobně jako Kushner má zjemňovat Trumpovu provokativní image. Její firma se potýká s poklesem prodeje kvůli bojkotu odpůrců politiky jejího otce.