
Francis Fukuyama FOTO: Fronteiras do Pensamento / Wikimedia Commons / CC BY 2.0
FOTO: Fronteiras do Pensamento / Wikimedia Commons / CC BY 2.0

Americký politolog Francis Fukuyama v článku na webu Persuasion píše, že předvídat nedávné kroky Donalda Trumpa ve vztahu k Ukrajině a Rusku mohl každý, kdo má oči. Podle Fukuyamy jsou „obrovskou ranou“ a zatímco se nacházíme uprostřed globálního boje mezi západní liberální demokracií a autoritářskou vládou, tak Spojené státy „změnily stranu“ a přihlásily se k autoritářskému táboru.
„To, co Trump v posledních dnech řekl o Ukrajině a Rusku, se vymyká uvěření. Obvinil Ukrajinu, že válku začala tím, že se preventivně nevzdala ruským územním požadavkům; prohlásil, že Ukrajina není demokracií; a řekl, že Ukrajinci se mýlili, když se bránili ruské agresi. Tyto myšlenky pravděpodobně nevymyslel sám, ale pocházejí přímo z úst Vladimira Putina, muže, ke kterému Trump projevil velký obdiv,“ píše Fukuyama.
Spojené státy na úterní schůzce v Saúdské Arábii zahájily přímé jednání s Moskvou, které vylučuje Ukrajinu i Evropany, a politolog upozorňuje, že se USA předem vzdaly dvěma ruským požadavkům, tedy přijmout dosavadní ruské územní zisky a nedovolit Ukrajině vstoupit do aliance NATO. Putin neučinil jediný ústupek.
Podle Fukuyamy je ukrajinská liberální demokracie mladá, křehká a nedokonalá, ale existuje. Rusko je oproti tomu „nejnovější inkarnací bývalého Sovětského svazu“, jehož zániku v roce 1991 Putin lituje a snaží se ho zvrátit. Kremelský vůdce zavedl diktaturu, kde může člověka jediné špatné slovo na sociálních sítích dostat na roky do vězení. Na Ukrajině je možné kritizovat vládu, svobodně se pohybovat a volit opozičního kandidáta. Takovým byl ostatně v roce 2019 i Volodymyr Zelenskyj.
„Jakákoli mírová dohoda, kterou nyní Trumpova administrativa ‚vyjedná‘ s Ruskem, mír nepřinese. Možná na nějakou dobu nastane příměří, ale jakmile se Rusové znovu vyzbrojí, válku znovu obnoví. Nemají důvod dodržovat stávající linie příměří, ale budou chtít v pravý čas znovu pohltit celou Ukrajinu,“ píše Fukuyama.
Politolog pak upozorňuje, že veřejné pozornosti poněkud unikla nová politika, kterou oznámil ministr obrany Pete Hegseth. Jde o snižování amerického obranného rozpočtu o osm procent ročně po dobu příštích pěti let. To je podle Fukuyamy pravý opak toho, co by Spojené státy měly dělat. Spojené státy ani nemusí formálně vystupovat z aliance NATO, protože Trump stejně jasně naznačil, že nebude dodržovat závazek vzájemné obrany podle článku 5. Amerika tím bude oslabena z hlediska schopnosti čelit budoucím velmocenským hrozbám.
Už teď je nemyslitelné, aby Trump použil americkou armádu k obraně Tchaj-wanu proti Číně. Nejspíš by Si Ťin-pchingovi fakticky předal kontrolu nad ostrovem a chlubil se, že se vyhnul válce.
Francis Fukuyama připomíná, že USA od roku 1945 prosazovaly liberální řád založený na normách, jako je nevměšování do hranic silou, a spojenectvích typu NATO či smluv s Japonskem a Jižní Koreou. Tento systém přinesl mír, prosperitu a demokracii, podporovaný měkkou mocí USA nasazenou proti autoritářským zemím, jako jsou Čína či Rusko. Pod Trumpem se však USA nepřiklánějí k izolacionismu, ale k autoritářství, kdy podporují postavy jako Putin, Orbán či Módí. Pak je obtížné kritizovat Rusko a Čínu za expanzi, když by Američané sami cílili na Panamu nebo Grónsko.
Podle Fukuyamy si Američané loni zrovna takový svět vybrat nechtěli. Jen nedávali pozor a teď čelí proměně své země i světa.