Následky raketového útoku v Charkově v počátcích ruské agrese. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Lidskoprávní organizace Amnesty International obvinila Rusko z páchání válečných zločinů na Ukrajině. Konkrétně Moskvu viní z nerozlišujících útoků a z používání mezinárodně zakázané kazetové munice při ostřelování druhého největšího ukrajinského města Charkova na severovýchodě země, při kterém zemřely stovky civilistů.
Ruské invazní jednotky zahájily na začátku vojenské agrese nerozlišující bombardování Charkova, píše Amnesty International ve své zprávě nazvané „Kdokoliv může zemřít kdykoliv. Nerozlišující útoky ruských sil v Charkově na Ukrajině“. Ruské síly téměř denně ostřelovaly obytné čtvrti, zabily stovky civilistů a způsobily rozsáhlou destrukci, přičemž při mnoha útocích použily kazetovou munici, uvádí organizace, podle níž ostřelování města pokračuje, byť méně intenzivně.
„Opakované bombardování obytných čtvrtí v Charkově jsou nerozlišující útoky, při nichž byly zabity a zraněny stovky civilistů, a jako takové představuje válečný zločin,“ uvádí AI. Nevládní organizace dále píše, že v oblasti Charkova objevila důkazy o tom, že ruské síly použily mimo jiné kazetovou munici a protipěchotní miny, jejichž využití zakazují mezinárodní úmluvy.
Kazetová munice je označením pro střely nebo bomby, které nesou desítky kusů menší munice a mají tak ničivější účinek. Protipěchotní miny explodují při kontaktu osoby s tlakovým spínačem a mají za cíl způsobit vážné poranění končetin.
„Lidé byli zabíjeni ve svých domovech, v ulicích, na hřištích, hřbitovech, a zatímco čekali na humanitární pomoc nebo nakupovali jídlo a léky,“ prohlásila Donatella Roveraová z Amnesty International. „Opakované použití široce zakázané kazetové munice je šokující a je to další známka naprosté neúcty k životům civilistů. Ruské síly zodpovědné za tyto hrozné útoky musí být za své činy pohnány k zodpovědnosti a oběti a jejich rodiny musí obdržet plné odškodnění,“ dodala.
Odborníci AI strávili v Charkově a okolí dva týdny v dubnu a v květnu a vyšetřovali 41 ruských úderů na město, při kterých podle nich zahynulo nejméně 62 civilistů a dalších 196 bylo zraněno. Experti navštívili postižená místa a hovořili mimo jiné s oběťmi, pozůstalými či lékaři, kteří ošetřovali zraněné. Shromáždili přitom důkazy, jako jsou například úlomky munice, které pak analyzovali odborníci na zbraně.
Celkem organizace podle svých slov zdokumentovala 28 nerozlišujících úderů na Charkov, které ruské síly provedly v období od 28. února do 30. dubna. Eviduje zároveň sedm úderů, při kterých Rusové podle ní použili kazetovou munici.
Šéf zdravotnického resortu oblastní správy Amnesty International řekl, že od začátku invaze – tedy od 24. února do 28. dubna – bylo v Charkovské oblasti zabito 606 civilistů a 1248 jich utrpělo zranění. Podle gubernátora Oleha Syněhubova ruské útoky k polovině března zničily na 600 obytných budov. Statisíce lidí musely opustit své domovy, připomíná AI. Ti, kteří zůstali, se museli skrývat v podzemí, kupříkladu ve stanicích metra.
Kvůli vysokému nebezpečí, které kazetová munice představuje pro civilisty, zhruba 110 států včetně Česka podepsalo úmluvu o jejím zákazu. Dokument naopak nepřijaly například Rusko, Spojené státy nebo Čína.
Ačkoli Rusko ani Ukrajina nejsou signatáři úmluvy o kazetové munici, jsou povinny respektovat mezinárodní humanitární právo, které zakazuje útoky a používání zbraní, jež jsou ze své podstaty nerozlišující a představují válečný zločin, uvádí AI. Použití protipěchotních min zakazuje Ottawská úmluva. Rusko už dříve popřelo, že by používalo zakázanou munici, poznamenala ruská služba stanice BBC.
