Analytik se zaměřením na východní Evropu Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček FOTO: Asociace pro mezinárodní otázky / se souhlasem
FOTO: Asociace pro mezinárodní otázky / se souhlasem
Válka na Ukrajině je pro Ruskou federaci obrovská ostuda. Až válka skončí, nikdo ji nebude brát vážně. S Ruskem nebude nakládáno jako s nějakou supervelmocí, kterou byla v období po druhé světové válce, říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na východní Evropu Pavel Havlíček. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mimo jiné vysvětluje, jak zásadní je pro Ukrajinu nově oznámený balík americké pomoci a jak se za zhruba rok trvající válku na Ukrajině změnil svět.
Americký prezident Joe Biden v pondělí nečekaně navštívil Kyjev. Jak zásadní projev podpory to pro Ukrajinu je?
Já si myslím, že je to velmi seriózní nabídka další podpory, solidarity. Ukázka toho, že Spojené státy stojí po boku Ukrajiny a že se nemíní vzdát ani navzdory znovu nastupující ruské agresi. Beru to velmi vážně.
Titulky médií mluví o tom, že příjezd Joea Bidena byl neočekávaný. Byla ale tato návštěva očekávatelná? Joe Biden měl být od úterý v Polsku, a pokud by Ukrajinu nenavštívil, určitě by toho využila ruská propaganda.
Návštěvy amerického prezidenta nikdy nejsou neočekávané. Záleží jen na tom, koho se zeptáte. Pokud byste se zeptali Volodymyra Zelenského a jeho administrativy, tak by vám už asi před dvěma měsíci řekl, že ano. Nicméně pro běžného pozorovatele, který nemá vstup do těchto jednání a nemá tyto informace, tak to mohlo působit nečekaně.
Když se podíváme na to, jaký měla ta návštěva kontext, byla tu dlouho ohlášená návštěva v Polsku, mluvilo se o ní minimálně poslední měsíc, zastoupení americké strany na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vystoupila Kamala Harrisová (viceprezidentka Spojených států amerických, pozn. red.) – a nebyl to právě sám Joe Biden – také dávala tušit, že se návštěva bude ubírat jiným směrem.
Věci, které se týkají návštěvy amerického prezidenta v zemi, která je ve válce, vyžadují dlouhou přípravu a není to snadné. Myslím si, že to byla právě bezpečnostní opatření, která z návštěvy udělala návštěvu neočekávanou.
Joe Biden v Kyjevě oznámil nový balík americké pomoci. Měl by dosáhnout až 500 milionů dolarů. Je podle vás ta pomoc Ukrajině dostatečná? Nebo by měly Spojené státy americké „přitlačit“, pokud Západ chce, aby se Ukrajina ubránila ruskému útoku, který by podle expertů měl přijít v následujících měsících?
Tohle je skutečně podpora, kterou dnes Ukrajina potřebuje. Je to podpora, která je rezolutní, je to podpora, která je robustní a materiálně podložená. Není to jen slovní podpora, nebo podpora pomocí prázdných gest, ale je to něco konkrétního, něco velmi dramatického v tom svém rozměru.
Je to druhý velký příslib pomoci po návštěvě Volodymyra Zelenského ve Spojených státech. Tam se na toto téma diskutovalo. Zároveň jsme slyšeli, že by Ukrajinci stáli o to dostávat víc a víc. Dnes to přichází v podobě tohoto balíčku. Řekl bych, že je to výrazná podpora, která dobře doplňuje už dřívější kroky ze strany Spojených států amerických.
Prezident Volodymyr Zelenskyj tento rok navštívil Brusel, Paříž i Londýn. Na konci loňského roku byl ve Spojených státech amerických. Proč podle vás navštěvuje západní spojence právě teď? Snaží se tím udržet jejich podporu a připomínat jim, že Ukrajina stále jejich pomoc potřebuje?
Skutečně se to tak dá vyložit. Jedna věc je, když se obracíte na zákonodárné sbory pomocí videozdravic, které Volodymyr Zelenskyj realizoval během uplynulého roku, kdy skutečně apeloval na formu podpory, aby se na Ukrajinu nezapomínalo a aby přežila. V té době musel být na území Ukrajiny, kdyby se cokoliv stalo. Teď se ta situace trochu změnila a dokládá to několik věcí.
Dokládá to, že ukrajinská armáda vytlačila ruského agresora z celé řady území, stabilizovala situaci a přešla sama do protiúderu, který se v některých úsecích fronty dařil. Ta situace dnes vypadá jinak.
V této souvislosti mluvím také o tom, jak Volodymyr Zelenskyj proměnil svoji vizáž. Už nechodí v kamuflovaném oblečení, ale přesedlal na černé mikiny a do pracovního módu, který je sice neformální, ale dokládá, že chce dát jinou message. Ta je, že Ukrajina je tady, nezmizí, neprohraje tuto válku. Chce se naopak bavit o tom, jak ji co nejdříve vyhrát, a o tom, jakou formu podpory a co přesně západní státy i další země světové komunity mohou Ukrajině nabídnout, aby se to stalo co nejdříve a pomohlo se Ukrajině v tom budoucím procesu rekonstrukce.
Myslím si, že myšlenkově a filozoficky si Ukrajina stojí jinak, než to bylo na začátku bojů. Volodymyr Zelenskyj jezdí do západních zemí, které v některých případech bojují s tlakem veřejnosti, aby se vlády staraly o vlastní problémy. Tohle je situace, na kterou Zelenskyj reaguje, když podniká tyto návštěvy a apeluje, aby podpora nemizela a dále se stupňovala.
Ruský prezident Vladimir Putin na začátku loňského roku tvrdil, že speciální vojenská operace, jak válku na Ukrajině nazývá, bude trvat tři dny. V pátek uplyne rok od jejího začátku a po Kyjevě se prochází americký prezident Joe Biden. Je ta válka z pohledu Ruské federace fiaskem?
Je to obrovská ostuda. Odhodlání ukrajinských občanů a vojáků ukázalo, že dokážete i nesrovnanost z hlediska zbraňových systémů a počtu vojáků doplnit a vyvážit obrovským nasazením, morálkou a spravedlivou válkou, kterou vedete za osvobození svého území.
Tohle je dobrá ukázka toho, jak nominálně větší armáda může být až ponížena ze strany daleko menšího státu, který však má na své straně odhodlání a obrovskou vůli vymanit se z této agrese a osvobodit další kusy svého území od této nelegální anexe, respektive stále probíhající okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin má mít v úterý velký projev. Hodila mu do něj návštěva Joea Bidena v Kyjevě vidle?
Myslím si, že možná ne, protože jakkoliv byl tento projev avizovaný dlouhou dobu a jeho obsah se pravděpodobně bude muset nějakým způsobem upravovat právě v reakci na tuhle návštěvu, tak na druhé straně vidíme, že dokáže velmi pružně reagovat na to, jakým způsobem mají vypadat budoucí představy a ruském vítězství na Ukrajině, jakým způsobem dokáže mlžit a ambivalentně se stavět k těmto velkým strategickým otázkám velkého významu. Průběžně mění cíle, reviduje a upravuje realitu, s jakou Rusové do toho konfliktu vstoupili.
Vzpomeňme si, jak na začátku vysvětlovali své cíle a zájmy. Dnes jsou úplně odlišné, než byly na začátku. Nic z toho se nestalo. Naopak jsme svědky toho, že Rusko musí revidovat svoje cíle a nějakým způsobem rétoricky měnit polohu, ve které se Ruská federace nachází. Vidle do Putinova projevu Bidenova návštěva nehodila, ale to je také dané tím, že ty cíle jsou nastaveny tak vágně, že se nacházíme v situaci války pro válku.
Zmínil jsem, že v pátek to bude rok od začátku války. Jak se za ten rok z vašeho pohledu změnil svět? Žijeme v době, řekněme, nové studené války?
To zmiňoval například čínský ministr zahraničních věcí, který mluvil o tom, že dnes se mentalitou nacházíme skutečně v dobách studené války. Já si myslím, že tato situace je trochu jiná. Více vychází z transformujícího se multilaterálního pořádku, který bude čím dál tím méně výhodný pro Ruskou federaci jako pro upadající velmoc, která si pod sebou touto válkou proti Ukrajině definitivně podřezala větev.
Až válka skončí, nikdo ji nebude brát vážně. S Ruskem nebude nakládáno jako s nějakou supervelmocí, kterou byla v období po druhé světové válce. Řekl bych, že je to pro Ruskou federaci obrovský předěl a je to něco, kde paralely připomínající studenou válku ve velkých mocenských otázkách nesedí. Nesedí minimálně tím, že nemáte jeden blok proti druhému, ačkoliv se to někdy někteří analytici snaží prezentovat prismatem demokracie proti autoritářství.
Myslím, že je to trochu složitější, těch odstínů šedi na obou stranách je více a bojují o své místo na slunci. Nezapomínejme na další významné země, jako jsou Japonsko a Indie, které se snaží v kontextu rapidně se proměňujícího multilaterálního řádu získat pro sebe nové postavení, možná i na úkor Ruské federace jako chřadnoucí velmoci.
