Vladimir Putin FOTO: Kremlin / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Pro vnějšího pozorovatele se zdá, že se ruský prezident Vladimir Putin veze na vlně národní podpory a euforie po wagnerovské vzpouře. Ihned po vzpouře z 23. na 24. června přeřadil kremelský PR tým na vyšší rychlostní stupeň, aby zakryl své slabiny a demonstroval, že je vše – jako vždy – pod kontrolou. Pod povrchem je však stále zřejmější, že mnohé nejde podle plánu.
Deník The Moscow Times píše, že 7. července zveřejnila nezávislá agentura pro průzkum veřejného mínění Levada Center statistiky z konce června. Ty naznačují, že povstání vedené Jevgenijem Prigožinem a následný pochod na Moskvu neměly škodlivý dopad na to, jak občané schvalují činnost Kremlu. Hodnocení Vladimira Putina, premiéra Michaila Mišustina, Sergeje Lavrova a vlády jako celku se nezměnilo. Je ovšem důležité poznamenat, že během války a konkrétně v Rusku existuje mnoho metodologických problémů spojených s prováděním průzkumů veřejného mínění. Údaje poskytnuté centrem Levada ale pravděpodobně odrážejí úspěch ruských úřadů při kontrole mediálního prostředí. Zůstává však nejisté, zda nebo kdy se věci vrátí do normálního stavu.
„Průzkum provedený několik dní po vzpouře ukázal, že lidé byli o událostech velmi dobře informováni: více než polovina respondentů „pozorně sledovala“ vývoj událostí, pouze osm procent o nich nic neslyšelo. Přibližně čtvrtina respondentů odpověděla, že se o události poprvé dozvěděla již v pátek večer, dalších 42 procent v sobotu ráno. Respondenti však mají tendenci přeceňovat, jak moc byli informováni až po události, a údaje z našeho pravidelného průzkumu ukazují, že Rusové si rozsah toho, co se stalo, skutečně neuvědomili hned, a ani později ne všichni: v den vzpoury ji jako jednu z hlavních událostí poslední doby zaznamenalo jen 23 procent dotázaných, zatímco ve dvou dnech po průzkumu se toto číslo zdvojnásobilo,“ píše Levada Centrum.
Většina respondentů Prigožinovo jednání odsoudila, zřejmě ve shodě s úřady a státními televizními kanály. Prudké zhoršení postojů k šéfovi wagnerovců se podle Levada Centra poprvé projevilo v měsíčním průzkumu, kdy souhlas s Prigožinovou činností klesl na polovinu z 58 procent v prvních dnech průzkumu na 30 procent na jeho konci. Na začátku července klesl ještě níže, na 22 procent.
„Všimněme si, že postoj k Prigožinovi se zhoršil hlavně u lidí, kteří se v politických otázkách příliš neorientují – u lidí, kteří sice sledují dění, ale nepříliš pozorně, a tudíž jejich úsudek o hlavních zprávách je silně ovlivněn státní televizí. Jedná se především o ženy v důchodovém věku, které se o vzpouře dozvěděly až dodatečně z Prvního kanálu a stanice Rusko 1,“ píší průzkumníci.
The Moscow Times píše, že zajímavá je změna Putinova chování po Prigožinově akci. Putin jako aktér málokdy reaguje na okolní svět. „Spíše zvažuje možnosti, které mu přinášejí jeho poradci a těch několik málo zbývajících lidí, kteří k němu ještě mají přístup, a pečlivě plánuje své další kroky. Přesto se jen několik dní po vzpouře Putin procházel mezi davy v dagestánském Derbentu, vmísil se mezi obyčejné občany, pořizoval si selfie a choval se, jako by byl na volební kampani. Pro prezidenta, který strávil poslední dva roky tím, že se distancoval od všech kolem sebe, nutil ty, které uvidí osobně, jít na dva týdny do karantény… je sestup do tisícihlavého davu pozoruhodným rozchodem s dřívější praxí,“ konstatuje autor článku Joshua R. Kroeker, nezávislý výzkumník, analytik politicko-analytického projektu R.Politik.
Co to naznačuje?
„Tento Putin potácející se z akce na akci, usmívající se a euforicky hovořící k veřejnosti, ozbrojeným složkám, politikům a podnikatelům, je zjevně v defenzivě. Tento nový, reaktivní Putin je na rozdíl od někdejšího chladného, distingovaného šéfa mnohem náchylnější k manipulaci ze strany svého okolí. Putinova zdrženlivost a odstup od většiny aktuálních událostí v Rusku, včetně ukrajinských útoků dronů na Moskvu, by mohly aktérům blízkým prezidentovi umožnit prosazovat vlastní agendu, a tím eskalovat politické boje na novou, destabilizující úroveň,“ vysvětluje článek změnu Putinova chování. (Jindy vznikají pochybnosti, jestli tentokrát skutečně nebyl nasazen dvojník, protože Putinova hrůza z nákazy od doby covidu je pověstná a není jasné, proč by se to změnilo ze dne na den.)
Veřejnost sleduje také jednání Kremlu po Prigožinově vzpouře a je to dost matoucí. Prigožin a jeho wagnerovci se zjevně dopustili zločinů a celkem nic se jim nestalo. Kreml není nijak aktivní v potrestání osob odpovědných za největší ohrožení Putinovy vlády za posledních 23 let. To vede k oslabení Putinova obrazu v očích jeho okolí a může povzbudit některé ambiciozní jedince a skupiny. V nejbližší budoucnosti se ještě nemusí nic stát, ale mohlo to povzbudit ty aktéry uvnitř vrstvy siloviků, kteří hledají kariérní postup. Projevování slabosti pro Putina nevěstí nic dobrého.
„Putin si po desetiletí pěstoval osobnost archetypálního ruského muže: tvrdého, náročného, s odhalenou hrudí, a dokonce bezohledného. V průběhu ruské války proti Ukrajině a především po wagnerovském povstání a Putinových reakcích začala tato image dostávat trhliny. Pokud už Putin nemůže vytvářet obraz machistického muže, který má situaci pod kontrolou a vládne železnou pěstí, ale podává spíše obraz odměřeného, reaktivního důchodce, který chabě reaguje na okolní svět, začíná se jeho pečlivě budovaná osobnost rozpadat,“ míní autor.
Obraz wagnerovských tanků, které projížděly Ruskem, aniž by byl někdo schopen je zastavit, se nedá vymazat. Zvláště to zůstane v myšlení lidí, kteří už začínají mít dost zastaralé, oslabené a nákladné Putinovy vlády, a projeví se to časem.
