Podle dánského vojenského analytika Anderse Pucka Nielsena bude pro Rusko kvůli omezeným zdrojům, které jsou zatíženy inflací, nedostatkem pracovních sil, snižujícími se zásobami a sankcemi, v příštích dvou letech obtížné udržet válečné úsilí. Analytika cituje také web Euromaidanpress.com.
Vojenský Anders Puck Nielsen z Královské dánské vysoké školy obrany ve svém videu zpochybňuje obecně přijímané přesvědčení, že Rusko disponuje nevyčerpatelnými zdroji, které mu mohou pomoci udržet v chodu vedení války na Ukrajině po neomezenou dobu. Podle něj se ruské válečné hospodářství blíží ke kritickému bodu zvratu. To by mohlo výrazně ovlivnit jeho schopnost vést válku i v příštím roce nebo ještě na začátku roku 2026.
Kvůli zátěži západních sankcí, nedostatku pracovních sil a zpomalujícímu růstu se musí o pomoc obracet k zemím, jako je Čína, Turecko a dokonce Severní Korea.
Nielsen v tom souhlasí s názorem šéfa ukrajinské obranné rozvědky Kyryla Budanova. Na Nielsena se obraceli lidé , kteří byli Budanovovými závěry překvapeni. Šéf rozvědky si totiž myslí, že Rusko chce dosáhnout vítězství ve válce do roku 2025 nebo začátkem roku 2026, protože potom začne ruská válečná mašinérie narážet na vážné překážky. Nielsen byl zase udiven, že to někoho překvapuje, a upozorňuje na pět faktorů, které přispívají k neudržitelnosti ruské válečné ekonomiky:
- Inflace: Ruská vláda masivně investuje do obranného průmyslu, čímž pumpuje peníze do společnosti a zvyšuje inflaci. Je to od vlády finančně nezodpovědné. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie také tlačí na zvýšení cen paliv, což rovněž přispívá k infllaci. Ruská centrální banka už v posledních měsících dvakrát zvedala úrokové sazby. V červenci to bylo z 16 na 18 procent a v září na 19 procent. Růst cen je nerovnoměrně rozložen. Cena tanku je stejná, ale cena potravin roste.
- Nedostatek pracovních sil: Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je na nízké úrovni a armáda podle jejích vlastních čísel měsíčně nabírá přibližně 30 tisíc nových vojáků, Rusko se potýká s výrazným nedostatkem pracovních sil. Ty ovšem chybí i v samotném válečném průmyslu.
- Zvyšování mezd v armádě: Aby Rusko přilákalo dobrovolníky, výrazně zvýšilo platy a odměny pro vojáky, což je za dlouhé války neudržitelné, protože to podněcuje inflaci ve všech odvětvích ekonomiky. V chudších oblastech je více mužů uzavírajících smlouvy s armádou a finančně si tak polepší. Ostatní odvětví ale musí mzdy zvyšovat také, protože se s armádou přetahují o lidi.
- Sankce: Přestože se podařilo najít některé způsoby, jak je obejít, sankce zatěžují ruskou ekonomiku a nutí zemi vynakládat další prostředky na obcházení omezení.
- Vyčerpání vojenských zásob: Podle některých odhadů tvoří asi 80 procent vybavení, které Rusko v současné době používá na Ukrajině, staré zásoby ze sovětské éry, které byly renovovány. S postupným vyčerpáváním těchto zásob bude Rusko muset vyrábět více nového vybavení, což vyžaduje podstatně více zdrojů.
Do roku 2025 se dá očekávat, že Rusku začnou docházet klíčové položky vybavení, jako jsou tanky, bojová vozidla pěchoty a dělostřelectvo. To sice neznamená, že Rusku zcela dojde vojenská technika, bude ale méně dostupná a porostou výrobní problémy.
Nielsen dochází k závěru, že pokračující podpora Ukrajiny ze strany Západu je klíčová, protože západní ekonomiky nefungují na válečném základě a mohou udržet současnou úroveň podpory po neomezenou dobu, ale politická vůle na Západě zůstává rozhodujícím faktorem pro určení výsledku rusko-ukrajinské války.
Elvira Nabiullina, šéfka centrální banky, říká o stavu ekonomiky veřejně v podstatě totéž: „Tempo růstu HDP v prvním a druhém čtvrtletí zůstalo vysoké. Zároveň se zrychlovala inflace. To znamená, že ekonomika se stále nachází ve stavu výrazného přehřátí. Rezervy pracovní síly a výrobních kapacit jsou prakticky vyčerpány.“
Ekonomika se začala přehřívat po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu a v tomto stavu se nachází již zhruba rok. Přinejmenším v létě 2023 o tom začali hovořit ekonomové centrální banky.