Kdo nejvíc šíří nenávist na českém Facebooku? Jaká jsou nejčastější témata nenávistných výroků? Jakými kanály se tyto projevy šíří na českém internetu? I na tyto otázky přináší odpověď analýza společnosti Člověk v tísni „Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích“.
V průběhu roku 2015 v ČR došlo ke znatelnému růstu počtu nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech. Analýza popisuje základní sociodemografii tvůrců a šiřitelů nenávistných projevů i mechanismy šíření těchto projevů v období od června do září 2015. Výzkumnou metodou byla kvantitativní analýza souborů dat doplněná o další výzkumné metody.
[ctete]51288[/ctete]
„Šíření projevů nenávisti jsme sledovali na sociální síti Facebook a také v diskuzích na zpravodajských serverech“ vysvětluje mediální koordinátorka projektu Hana Daňková a dodává, „v daném období nenávistné projevy směřovaly zejména proti uprchlíkům, migrantům, muslimům a islámu, přičemž se tyto kategorie často protínaly.“
V průběhu zkoumaného období tak nenávistný diskurz reagoval na rostoucí vlnu migrace ze zemí Afriky a Blízkého východu. Naopak nenávistné projevy vůči uprchlíkům a migrantům z jiných regionů, jako je Jihovýchodní Asie či postsovětské země se vyskytovaly jen v minimální míře. Podstatnou část obsahu naplňovaly také tzv. hoaxy, poplašné zprávy, zaměřené zejména proti muslimům.
Na Facebooku dominovaly příspěvky a komentáře na téma migrace (88 000 komentářů, tedy cca. 56 % ze všech analyzovaných příspěvků) následované výroky na téma muslimů a islámu (49 000 komentářů, tedy cca. 31 % z analyzovaných příspěvků). Podobná situace panovala v létě 2015 i v diskusích pod články na zpravodajských webech. Varovné bylo především naladění diskusí. Přibližně 80 % výroků na téma islámu a muslimů mělo negativní až nenávistný obsah, v případě výroků o migrantech jako takových pak tvořily negativní a nenávistné výroky asi 62 % z celkového počtu.
[ctete]47616[/ctete]
Z analýzy vyplývá, že největší skupinu autorů nenávistných projevů na Facebooku tvořili muži ve věku 30–50 let se středoškolským vzděláním. Mezi aktivními producenty nenávistných výroků nebylo zastoupeno větší množství mladých lidí pod 30 let ani seniorů přes 60 let, neprokázalo se také větší zastoupení sociálně vyloučených vrstev a nezaměstnaných.
Důležitým faktorem podporujícím šíření nenávistných výroků je technické nastavení komunikačních platforem, ať už jde o design zpravodajských portálů nebo Facebooku. „Analýza dokazuje mimořádný význam sociálních sítí a diskusních fór pro utváření veřejné debaty a jejich schopnost nepřirozeně vychýlit naladění celé společnosti svým směrem,“ říká výkonný ředitel online vydavatelství Internet Info Ján Simkanič a dodává, „ sociální sítě a diskuse na zpravodajských serverech nejenže poskytují zázemí pro extrémní projevy uživatelů, ale kvůli technologickým vlastnostem prostředí a z pragmatických obchodních důvodů jejich dopad zrychlují a násobí.“
Svou roli v šíření nenávistných projevů na sociálních sítích hrají vedle nedůvěryhodných informačních portálů také zavedená masová média. Významným faktorem zde jsou podmínky registrace do diskusí na zpravodajských portálech – jejich případné (ne) propojení se sociálními sítěmi, obtížnost administrace rozsáhlých diskuzí, nebo nejasné případně nedostatečné vymáhání dodržování kodexu diskutujících.
[ctete]46073[/ctete]
V neposlední řadě může zejména v prostředí Facebooku hrát svou roli také mediální praxe kladoucí důraz na šokující titulky, větší důraz na zprávy s negativním vyzněním nebo obecně emocionálnějším zabarvením. „Sociální sítě zesilují a zkreslují zprávy z masových médií a zdánlivě nevinné články mohou být v nenávistných internetových diskusích snadno postaveny do zcela nezamýšleného kontextu,“ vysvětluje Matouš Hrdina, mediální koordinátor Člověka v tísni.
Celá analýza ZDE.
Zdroj: Člověk v tísni
