Nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí, o které referuje Seznam Zprávy, potvrzuje naprostou státnickou impotenci Andreje Babiše. Prvořadý úkol dneška, otázka přežití naší civilizace, je zastavení globálního oteplování. Zpráva ukazuje, že za babišismu se proti CO2 u nás neudělalo téměř nic. Zato neviditelná ruka trhu následkem Babišovy naprosté neschopnosti citelně zasáhne každého z nás. Nicnedělání v oblasti dekarbonizace energetiky nás dovede k tomu, že budeme importovat proud za ceny diktované trhem v období celoevropského nedostatku elektřiny. Jaderné elektrárny, co měla Babišova vláda začít stavět den poté, co se stal ministrem financí, prostě nemáme.
Podle oné zprávy ke zhoršení klimatu před koronavirem v Evropě relativně nejvíc přispěla Česká republika. Vypouštíme třetí největší objem skleníkových plynů na obyvatele. V přepočtu na výkon ekonomiky více fosilních paliv než my spotřebuje jen Bulharsko a Polsko. V roce 2019 na jednoho Čecha připadalo 12,94 tun CO2. O jeden a půl tuny víc než pět let předtím.
Nesmrdět je imperativ
Na počátku průmyslové revoluce byla hladina uhlíku v atmosféře asi 280 ppm. Parts per milion, částic na milion. Nad tuto hodnotu nikdy v holocénu, v období po skončení doby ledové, nebyla vyšší. Kysličník uhličitý je takzvaný zářivý plyn. Pokud se do něj absorbuje tepelná energie, tak ji vyzařuje všesměrně. Sluneční paprsky dopadající na naši planetu se od povrchu ve větší či menší míře odrážejí zpět do kosmu. Pokud je však v atmosféře CO2 či jiný skleníkový plyn, část tepla vstřebá, a pak jej všemi směry vyzařuje. Takže část té energie vrátí zpět k Zemi. Tento efekt – skleníkový efekt – objevil Svante Arrhenius, předek Grety Thunbergové, který je držitelem Nobelovy ceny. Skleníkový efekt otepluje naši planetu asi o 33 stupňů Celsia, kdyby jej nebylo, je zde mrtvo jak na Marsu. A skleníkový efekt je prvotní příčinou vzniku složitého života na naší planetě.
Před 600 miliony let byla zeměkoule zmrzlá jak sněhová koule, snad s úzkým pásem vody kolem rovníku. Hluboko pod ledem, u horkých mořských pramenů a hřejících vulkánů na dně moře, však žili extremofilové. Mikroorganismy schopné přežívat ve zcela extrémních podmínkách. A tyto bakterie produkovaly desítky milionů let kysličník uhličitý, který pomalu probublával až do atmosféry planety. Pak ji skleníkovým efektem zahřál, až oceány rozmrzly, začala ediakara – éra nám nepochopitelných organismů jako pětioká Opabinia – a po ediakaře se rozjela kambrická revoluce. Na jejím začátku byli trilobiti, po stovkách milionů let stojíme na konci evoluční řady my. Šest milionů let od oddělení našich předků od společného předka se šimpanzi jsme moc neškodili, až v poslední době ledové jsme vyžrali mamuty a jinou glaciální megafaunu. I to však byly v podstatě jen kosmetické zásahy do tváře Země. Pak se vše změnilo.
Udeřil antropocén – nově definovaná a dosud ne všeobecně akceptovaná epocha vývoje naší planety – a lidstvo se vymklo svému přirozenému postavení v ekosystému. Začala průmyslová revoluce, kdy jsme začali energii masově získávat spalováním fosilních paliv, uhlíku. Při jeho spalování vzniká CO2 – a nám se díky spalování „podařilo“ zvýšit množství uhlíku v atmosféře na děsivých 414 ppm.
I když spíše než „podařilo se nám“ by pasovalo „spáchali jsme“. Nejvyšší hodnota v historii čtvrtohor, hodnota, která zásadně mění tepelný režim planety. Režim, na kterém je závislý celoplanetární ekosystém. V současnosti jsme se přiblížili k okamžiku, kdy již bude rozpad klimatického pořádku planety a jím způsobený rozpad ekosystémů nevyhnutelný. Modleme se, abychom již nebyli za tím bodem zlomu – klima má obrovskou setrvačnost minimálně padesáti let. Shoda vědy, že je oteplování zaviněno lidskou činností, je stoprocentní. Stejně tak je pravděpodobné, že kolaps klimatu by vedl k hromadnému vymírání.
A shoda již panuje i v tom, že i epidemie nového koronaviru SARS-CoV-2 je způsobena globálním oteplením. To, že je situace katastrofická, ví věda (a i každý čtenář knih Václava Cílka) dlouho. Upozornit na to veřejnost však dokázala až Greta Thunbergová. Díky ní dnes už asi každý chápe, že musíme eliminovat emise CO2, a v ČR začít dekarbonizací elektráren a tepláren spalujících fosilní paliva. Tvoří asi 40 procent naší produkce CO2. Musíme přestat spalovat uhlí, plyn, a přestat pěstovat biomasu – jinak naše civilizace skončí. A skokový nárůst cen emisních povolenek již zajistil, že konec uhlí se blíží. Cena emisních povolenek v Evropské unii v pondělí poprvé v historii vyšplhala přes hranici 60 eur za tunu. To učiní uhelné elektrárny nevýdělečnými, a tak je chválabohu majitelé vypnou díky zákonům trhu. Na „vypnutí“ státem bychom čekali desetiletí.
Bezuhlíková energetika se měla začít budovat v roce 2014
Andrej Babiš sice je předseda vlády České republiky až od prosince 2017. V letech 2014–2017 ale působil jako první místopředseda vlády a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky. Vliv v této vládě měl obrovský a z titulu funkce ministra financí „seděl na penězích“. Přestože energetika je klíčové strategické odvětví a vše výše popsané již bylo vědě i poradním orgánům vlády známo, staral se Babiš o čapí dotace. Takže máme nyní – když budu počítat jako moment, kdy měla vláda s Babišovou vlivnou účastí něco začít dělat, rok 2014 – sedm let zpoždění. Je rok 2021. Klimatický rozvrat pokročil mílovými kroky. K nutné dekarbonizaci energetiky neudělala Babišova vláda v podstatě nic. I stavba v Dukovanech jen nahradí odcházející jaderné bloky, co dosloužily.
Pak přišla Greta. Andropauza je mužská obdoba klimakteria, menopauzy – u pánů znamená pokles mužských hormonů. Andropauzální gentlemani Gretu vnímali jako úhlavního nepřítele, jako někoho, kdo ohrožuje jejich identitu. Na sociálních sítích a v nahnědlých médiích začala válka pětapadesátiletých otců rodin proti šestnáctileté středoškolačce s copy. Někteří zvlášť povedení jedinci mého věku dokonce chodili na „protidemonstrace“, když studenti věku jejich vnuků zahájili řetěz pátečních stávek za záchranu klimatu, a hašteřili se s nimi. Muži, které psychoanalyticky orientovaný psychiatr Tomáš Rektor identifikoval jako jedince myslící jako v análním regresu. Drsnou zkratkou shrnu nefreudiánskou terminologií: „Když už mi to moc nefunguje, dokážu si, jaký jsem chlapák, tím, jak můj falický supersporťák brumlá hlubokým tónem silného motoru, co žere jak raketa, jak můžu sešlápnout pedál, jakej má krouťák a jak se mu kouří z výfuku.“
Jakákoliv větší podpora šetrnější civilizace díky tomu ztratila u Babiše a jeho party šanci. Když něco nechce lid na facebooku, Babiš rád vyhoví.
Kolik bude stát proud?
Dostáváme se tedy do situace, kdy uhelné elektrárny odstaví trh, a jiný zdroj, který by zajistil elektřinu pro celou republiku, nemáme. Babiš ho zapomněl postavit. Vzhledem k tomu, že je celá Evropa zadrátovaná vedením, není samozřejmě problém stát se energeticky importní zemí. Z technického hlediska. Z praktického hlediska to problém je. Kromě deseti milionů Čechů se do stavu nedostatku elektřiny dostane i osmdesát milionů Němců. Německá energetická politika – odstavení jádra a náhrada uhelných elektráren plynovými elektrárnami na Putinův plyn – je geopolitická i ekologická sebevražda.
Plyn sice při spalování vytvoří méně CO2 než uhlí, ale při jeho těžbě se uvolní tolik jiného nebezpečného skleníkového plynu – metanu –, že je benefit plynových elektráren ve srovnání se spalováním uhlí jen malý. Takže Německo i my bude bez tradičních uhelných i bez nových jaderných elektráren. Němci se spolehnou na naprostou solidnost Putinova Ruska a my můžeme kupovat elektřinu buď od nich, nebo z větrných elektráren ve Skandinávii, kde na rozdíl od Česka mají smysl. V obou případech bude ten proud drahý. V případě, že budeme nakupovat v Německu, dostaneme se do totálního ruského područí. Putin bude moci přestat investovat do zbrojení. K dobytí značné části Evropy mu postačí zavřít kohout na plynovodu. Anebo si můžeme kupovat „zelený“ proud z Norska, z jeho větrných elektráren, a připlatit si jak jeho vedení přes celou Evropu, tak norskou pracovní sílu a „zelenost“. Bez ohledu na to, kterou cestu zvolíme, máme jistotu, že proud velmi citelně zdraží. A já se bojím hádat, jestli „jenom“ dvojnásobně, nebo pětinásobně.
Řešení by snad ještě bylo. Po volbách vyhlásit parlamentem stav energetické nouze. Veškeré administrativní lhůty při schvalování stavby jaderné elektrárny zkrátit na tři dny, úředník, který je nedodrží, bude na zbytek života přeřazen k České poště. A za měsíc můžou vyjet bagry a začít stavět nejpokročilejší v praxi již užívaný rektor, elektrárnu, pro kterou už nějaký „referenční reaktor“ existuje. Technologie koupit od Korejců či Westinghouse, ne od Rusů či Číňanů. Francouze, kteří teoreticky také mohou reaktor postavit, bych nechal zásobovat elektrárenskou kantýnu, kromě kulinárních výrobků nemám k francouzským produktům důvěru. A začít těch elektráren stavět tolik, kolik jich uchladíme.
Část prostředků můžeme získat odložením elektromobility – z dopravy produkujeme 16, z energetiky 40 procent CO2. Takže odsmradit energetiku by mělo mít přednost. Takový scénář by snad dokázal zabránit naprosté katastrofě v růstu cen elektrické energie, která se promítá do úplně celé ekonomiky. To by však šlo zařídit jen v případě, že ty volby nevyhraje Andrej Babiš.