Předseda hnutí ANO, místopředseda vlády a ministr financí, majitel Agrofertu a řady českých médií atp. Andrej Babiš (uvádím veškerou titulaturu, je jak vidno výrazně košatější, než byla kdysi u jeho krajana dr. Gustáva Husáka) poskytl ve svém deníku Mladá fronta Dnes svému šéfredaktorovi Jaroslavu Pleslovi velký rozhovor. Je po profesionální stránce tentokrát perfektně zvládnutý: pan Plesl mu nahrává otázky a zároveň hraje roli zlého muže, jakéhosi pozadí, na němž se odráží uměřenost a rozvážnost pana Babiše – zároveň mu ale umožňuje profilovat se jako dejme tomu Miloš Zeman s lidskou tváří.
Obsah je ve stručnosti tento: situace v Německu je velmi špatná, je zjevné, že Německo „to“ podceňuje. Kvóty jsou nesmysl, schengenské hranice nefungují. Přistěhovalci se musí přizpůsobit evropským podmínkám. Uprchlíci čekali v Sýrii a v Turecku na to, až skončí v Sýrii válka, a najednou dostali pozvánku do Evropy (to je tedy hodně účelový výklad situace, ovšem udělal ho už před panem Babišem jeho úhlavní protivník Václav Klaus).
Migrační politika by měla zůstat rozhodnutím jednotlivých zemí EU (pravý opak je pravdou, pokud se EU nedohodne na společné migrační politice, vyústí to nutně do rozvratu Unie). Není možné, aby nás Evropská unie válcovala. Musíme být současně členy EU a NATO a suverénní (členství v čemkoli vždycky znamená omezení suverenity ve prospěch společné věci, jinak nemá smysl a nemá smysl taky to, v čem jsme členy, aniž bychom se sami museli omezovat). My si vybereme, jaké lidi sem chceme (nejlépe zase Čechy).
[ctete]42399[/ctete]
A následuje závěr: zbrojit, zbrojit a zase zbrojit. Bývali jsme zbrojní velmoc, vyráběli jsme všechno, taky semtex. Vymysleli to naši lidé a bylo to skvělé (viz např. aplikace v případu Lockerbie). Pak jsme si nechali špatně poradit a zavládla korupce. Chybí nám pět tisíc vojáků, musíme intenzivně zbrojit, podporovat domácí zbrojní průmysl, dovybavit armádu zbraněmi a „musí tam být taky“ propojení s vnitrem, aby se obrana a vnitro doplňovaly. Je to zásadní boj o budoucnost Evropy, o přežití.
Pan Babiš nedělá nic jiného, než že využívá situace, živí hysterii ve veřejnosti, i bez něho dosti velkou, a předestírá lidu vykutálený plán na suverenní Českou republiku, která v sobě spojí výhody vojenské diktatury a policejního státu (musí tam být propojení, viz výše). Postkomunistická oligarchie si přitom přijde na své.
A stane se tak demokratickou cestou – tak, jak to funguje v liberálním hnutí Ano: „Názorový pluralismus ostatně k liberální straně patří a já vždy oceňuju protinázor. Diskuse je nezbytná. Na druhou stranu vývoj názorů některých kolegů je pro mě překvapivý, je zajímavé to sledovat. Ale nevidím v tom problém, protože většina hnutí má jasný názor, a myslím, že ho reprezentuji já.“
Článek vyšel v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.
