Ani po referendu o své osobě v prezidentských volbách Babiš skrze své hnutí ANO nepřestává balamutit veřejnost a lhát, aby očernil vládu. Lež pana Havlíčka na tiskovce ve čtvrtek však znovu potvrdila, že nějaké opatření proti šíření poplašných lží skutečně potřebujeme. Havlíček lhal, že Fialova vláda chystá cenzuru. Babišovo ANO však lež povýšilo na hlavní motiv své komunikace s voliči, takže by skutečně měla v naší zemi existovat možnost lhaní ve veřejném prostoru právními kroky omezit.
Především se musíme podívat na spekulace, zda se v blízké budoucnosti uvnitř hnutí ANO vytvoří nějaká opozice a zda se hnutí nějak osamostatní, odtrhne od Andreje Babiše. Tato představa je stejně těžko přijatelná jako domněnka, že se po ukončení svého prezidentského mandátu Miloš odtrhne od Zemana.
Babiš a ANO jsou dvojjediná entita a bylo by mnohem poctivější, kdyby se jmenovalo BabišANO. ANO je majetkem pana továrníka a znárodňování politických stran Fialova vláda nechystá, tak je těžké takovou myšlenku připustit. Moji šneci se také nemohou odtrhnout od mé osoby; kdybych jim nedával do terárií okurky, zhynou hlady. Jak by se financovalo ANO bez Babiše, je stejně těžká otázka jako dotaz, jak by si mí šneci beze mne opatřovali okurky. Takže projevy Babišových věrných lze chápat jako tlumočené postoje, názory a plány pana poslance Babiše. Promlouvá k veřejnosti skrze ně podobně, jako bozi promlouvají skrze své proroky.
Hovoří prorok Havlíček
„Vláda přišla s cenzurou,“ říká hned v první větě svého vystoupení na tiskové konferenci ANO Karel Havlíček. Jeden z Babišovi nebližších a nejvěrnějších, takže nade vší pochybnost skrze něj promlouvá sám Babiš – či jsou alespoň ve výrocích pana Havlíčka v harmonickém souladu.
Vláda má plán k potírání dezinformací, který však rozhodně nelze nazvat slovem cenzura. Strategie počítá se zavedením nového trestného činu vědomého šíření dezinformací čili lží s cílem poškodit demokracii či ohrozit bezpečnost země, zakázat dezinformačním webům získání reklamy státu a finančně – byť nevelkou částkou – podporovat nezávislá média, která dezinformace vyvracejí, či dokonce potírají. Babišovo ANO lže.
Já sám jsem zastáncem tvrdšího postupu, válečné cenzury, která by skončila s posledním dnem války. Jednoznačně by bylo zakázáno a trestáno šířit jakoukoliv ruskou propagandu, jakkoliv podporovat či schvalovat ruskou agresi proti Ukrajině a také by byla zavedena odpovědnost za šíření lží včetně jejich šíření sdílením na sociálních sítích, tedy trestní odpovědnost „spreadera“ dezinformací.
Všechny sociologické a sociálněpsychologické studie, co jsem četl, ukazují, že role „sdílečů“ v dezinformačním toku je výrazně vyšší a přináší vyšší škody než samo zveřejňování informací. Jen díky šiřičům se kdejaká pitomost stává internetem letícím hoaxem. Ovšem říct natvrdo „chceme válečnou cenzuru, protože jsme terčem ruské hybridní války“ je politická sebevražda. Takže vládní pokus o omezení dezinformační infodemie je na můj vkus až příliš shovívavý a měkký. Protože třeba ten Havlíčkův vylhaný hejt psaný výše by se dle chystaných vládních opatření asi nedal postihovat.
Při modelu válečné cenzury, kterou bych navrhl já, by byl pan Havlíček předvolán na policii, aby své výroky o chystané vládní cenzuře doložil. Nemohl by je doložit, vláda žádnou nechystá. A tak by mu ve zrychleném řízení soud nařídil svolat další tiskovou konferenci, obeslat pozvánkou ty samé novináře, které zvali na tu čtvrteční, a její záznam pak stejně nasdílet na své sítě. A na této konferenci by se pan Havlíček postavil k mikrofonu a pronesl by: „Lhal jsem, protože jsem sprostý manipulátor a chci získat pro svého stranického vůdce sympatie i za cenu balamucení veřejnosti.“ No a aby si to novináři opravdu zapamatovali, musel by to zopakovat stokrát. Do mikrofonu. Věřím, že po dvou třech podobných trestech by se otevřené lhaní z politických projevů vytratilo.
Jistota dvanáctinásobku
Vymyslel jsem anekdotu: Babiš vyhodil celý tým svých markeťáků za to, že napsali na facebook slib, že kdo si vsadí na Babišovo vítězství v prezidentských volbách, má jistotu dvanáctinásobku. Jak si to Babiš přečetl, tak si na sebe vsadil deset miliard – a teď je dost naštvanej. Na facebooku jsem pak zachytil anekdotu: Jak je možné, že Babišovi a dříve zčásti i Baštovi či Okamurovi voliči, kteří díky svým intelektuálním schopnostem odhalili spiknutí kolem covidu, spiknutí kolem globálního oteplování a neomarxistické kořeny podpory napadené Ukrajiny, naletěli na takovou blbost, jako je jistota dvanáctinásobného zúročení investice v sázkové kanceláři?
Ale podívejme se na tu událost jinýma, méně veselýma očima. Třeba mýma, který dezinformační toky na internetu sleduje už léta. Očima člověka, který byl stíhán za šíření toxikomanie anekdotou o marihuaně. Andrej Babiš se nesporně dopustil šíření gamblerství. Výslovně ke gamblingu vyzval na počítačové síti přístupné dětem, což bylo před deseti lety u mne – že ta anekdota o marihuaně vyšla tiskem – přitěžující okolností. Gambling vytváří nesubstanční závislost, proto by se jeho šíření mělo stíhat stejně jako šíření k závislosti vedoucí toxikomanie. To však orgány činné v trestním řízení nenapadlo, či to vidí jinak. Že ke gamblerství, které na rozdíl od marihuany zničilo desítky tisíc lidských životů a rozložilo tisíce manželství, se vlastně vyzývat smí. OK. Ale smí se při propagaci hráčství jako součásti volební kampaně lhát?
Andrej Babiš tou svou výzvou „gamblingem zbohatnete“ však obelhal své voliče, a nejen je. Babiš byl premiérem, předtím ministrem financí, byl vážným kandidátem na prezidenta a nahospodařil si přes sto miliard korun. Díky tomu je řadou prostších jedinců chápán jako ekonomická autorita. Bez ohledu na jeho zcela pokleslý morální kredit si řada lidí říká: „Ten se v penězích vyzná.“ Vyzná se v tom, jak si je nahrabat, ale ta „dobrá rada“ byla lež. Už když připustil její napsání na své sítě, věděl, že prohraje. Přesto veřejně lhal, a to tak, že mohl ožebračit a zavést do dluhů nejpotřebnější, nejchudší lidi. Přesto mu ta lež prošla – a to je skandální.
Babiš starostou!
Babišovo hnutí ANO si vymýšlí pomluvy o tom, že Fiala chystá cenzuru, protože i sebemírnější opatření proti šíření dezinformací by donutilo k většině problémů jak Babiše, tak jeho hnutí hlasitě mlčet. Mají na lži od samého počátku postavenou celou svou politickou strategii. A tak je představa, že by se ve veřejném prostoru už nesmělo beztrestně lhát, děsí. Proto z nějaké „cenzury“ už předem obviňují Petra Fialu a jeho vládu. Vědí totiž, že by se takové opatření obrátilo proti nim, že Babišovi až servilně oddaný list MF Dnes by v případě nějakého systémového omezení lhaní v médiích zažil krizi. Co by do těch novin najednou dávali? Ale ona vláda alespoň částečně lži ve veřejném prostoru zarazí. Už je jich tolik, že ohrožují demokracii. Co ale pak bude s BabišANO? Možná bych věděl!
Mám pro pana oligarchu pozitivní a ušlechtilé řešení, a že nemá toho Prchala, tak mu je dávám zadarmo, jako open source: ať se on i jeho hnutí přeorientují na komunální politiku a angažují se v obcích, kde je mají opravdu rádi. Andreje Babiše si dovedu velmi dobře představit v komunální politice okrsku, kde voliči Babišovi tak věří, že mu přinesli až neuvěřitelnou místní výhru. Cituji: „Ve známé sociálně vyloučené lokalitě Chanov v Mostě vyhrál drtivě Andrej Babiš, získal přes 98 procent hlasů.“
Proto soudím, že by měl Andrej Babiš se svým ANO odejít z celostátní politiky do té komunální a stát se starostou Chanova.