Jan Kubita se v Hospodářských novinách připojil k hloučku „ušlechtilých“, kteří by se nesnížili k vytahování Andreje Babiše ml. na veřejnost. Kupříkladu na společných fotkách. Zejména je to prý nevkusné u politických odpůrců Andreje Babiše. Jako by vůbec nešlo o veřejnou kauzu premiéra státu a o zjevné pošlapání práv jeho syna. A navíc o manipulaci s vyšetřováním trestní kauzy Čapí hnízdo. Článek Jana Kubity v HN se jmenuje příznačně: „Zapojovat Babiše juniora do kampaně je nevábné. Ať si vyřeší svůj vztah s otcem sám“. Bohužel nejde o ojedinělý názor a proto je třeba se mu věnovat.
Kubita sděluje, že Andrej Babiš ml. je jediný, kdo vede účinnou kampaň proti Andreji Babišovi st. Pak ale doslova píše: „Do voleb zbývají dva měsíce a jeho otec (Andrej Babiš st.) je opět jejich favoritem. Opozice na něj doposud recept nenašla a nezlomil ho ani zpackaný boj s covidem. Zlobí jen premiérův syn. Už měsíc si svého otce trefně dobírá, mluví o něm jako o estébákovi a lháři a sbírá jeden lajk za druhým. Bohužel i od lidí, kteří to nemají zapotřebí. Od lidí, od kterých čekáme trochu jinou úroveň.“
Hned tu jsou na místě dvě poznámky:
1. Průzkumy jsou dost těsné a proměnlivé. Kdo už teď dělá z Babiše favorita voleb a z jeho soupeřů neschopné břídily, tak otevřeně pomáhá marketingu ANO. Kubitu nepodezírám z toho, že to dělá záměrně. Spíš takový popis situace omylem považuje za seriózní.
2. Horší je tento druhý bod: Andrej Babiš junior totiž prý sbírá veřejnou kritikou otce jeden lajk za druhým, a to i „od lidí, kteří to nemají zapotřebí“ a „od kterých čekáme trochu jinou úroveň“.
Ono je to tedy pod úroveň, když dáme mladému Babišovi lajk? Proč se tu spíše nepíše, že je pod úroveň dát lajk Babišovi staršímu? Kdo z těch dvou zavlekl naši zemi do těžkého marasmu?
Když tedy veřejně oceníte lajkem statečnost, vtip či faktické sdělení Andreje Babiše ml., tak se podle Kubity zařazujete mezi pokleslou spodinu. Nezbývá než mu pogratulovat k jeho vyšší úrovni. V první řadě gratulantů stojí marketingový tým Andreje Babiše st. Ani pan Prchal by to nenapsal lépe.
Kolega Kubita si nepřipustil možnost, že by mohlo jít o projev solidarity s někým, komu bylo hrubě ublíženo. A jde-li u někoho o odpor ke zjevně zcela zločinnému chování jeho otce vůči vlastnímu synovi, tak už nejde jen o nějakou účelovou politiku a volby. Jde tu o obranu práva toho, kdo je slabší. O principiální věci našeho veřejného života. Jenže to je právě to, co pan Kubita nechce vidět. V jeho obraze situace tu máme jen jakýsi osobní spor nějakých antibabišů s premiérem Babišem. Tedy přesně tak, jak to líčí Babišův marketing a Babiš starší sám.
A pak se ušlechtilost Jana Kubity dostává na svůj naprostý vrchol: Kubita píše, že si Andrej Babiš mladší vyřizuje své účty s otcem veřejně a že „na to není hezký pohled.“ Stejně jako není hezký pohled na Babišovy politické soupeře, kteří toho sporu syna s otcem neváhají využít.
Ušlechtilost Jana Kubity spočívá v tom, že se mu nelíbí, když Andrej Babiš ml. brání svá práva veřejně. Měl by asi posílat otci jen tajné esemesky, když ho nechal zavléct zlodějem aut na anektovaný Krym a že žena tohoto zloděje aut, psychiatrička a politička hnutí ANO, napsala pro policii posudek, že je syn tak totálně chronicky nemocen, že nemůže vypovídat v trestní kauze svého otce. Pana Kubitu bohužel nenapadlo, že je to právě věc veřejná, že zde zjevně došlo ke krutému zametení se svědkem, a už vůbec ho nenapadla možnost, že Andreji Babišovi mladšímu byly aplikovány léky na zdravotní problém, který buď vůbec neměl, a nebo který byl účelově zveličen tak, aby ho šlo vyřadit jak z otcovy kauzy, tak dokonce i vůbec z normálního života.
Podle pana Kubity jsou navíc „komplikované vztahy“ u otců a synů časté. To je opravdu zvláštní tvrzení, jelikož se zdá, jako by snad bylo časté, že někdo pošle syna na Krym s dvakrát odsouzeným člověkem a že se tak nějak stává, že otec svého potomka zamotá do vlastních podvodů. Zajímalo by mě, co pan Kubita navrhuje, že by měl premiérův syn dělat v tak hrozné situaci, aby to ušlechtilé lidi neděsilo a neobtěžovalo.
Mě jen děsí, že jsme vlastně všichni spolu s Andrejem mladším v moci našeho podivného otce národa, který nám, svým nemocným dětem, vymývá mozky propagandou. Klíčovým bodem premiérovy propagandy je v této kauze to, že jeho odpůrci zneužívají jeho nemocného syna ke svému antibabišovskému boji. A přesně to samé také píše Jan Kubita. A prý na to není hezký pohled.
Také bych chtěl říct, na co není hezký pohled. Existuje celkem široká skupina lidí, kterým více než o pravdu, právo, spravedlnost a důstojnost poníženého člověka jde o to, aby byl na věci hlavně hezký pohled. Toto estétství způsobuje, že nejméně polovina demokraticky orientovaných lidí před Babišem kapitulovala. Tito lidé opakují kýčovité floskule jeho propagandy a vydávají je za své ušlechtilé postoje.
O Kubitově konstrukci, že Kalousek využil Andreje Babiše ml. jako nástroj kampaně koalice SPOLU, je snad zbytečné psát. Je to absurdní. Nikdo premiérova syna do kampaně nezatáhl. Kalousek nekandiduje a Andrej Babiš ml. se sám rozhoduje, s kým půjde na pivo. Koalice SPOLU nemá s celou věcí společného vůbec nic a kdo hlásá, že je to celé strategie opozice, tak lže a slouží marketingu ANO. Jestli vědomě nebo nevědomě, to je už jedno. Ve výsledku je to ale podobné, jako ten notoricky známý Babišův povyk: „Účelovkáá, kampáááň.“
Proč mají novináři, kteří si zakládají na seriózním vyznění své práce, potřebu opakovat hlavní motivy Babišovy propagandy, to je záhada. Že to funguje na neinformované prosťáčky, to je srozumitelné. Ale proč této primitivní sugesci podlehne komentátor Hospodářských novin? Na to odpověď neznám.
Na závěr je jen třeba říci toto: Že se tu mnozí zajímáme o osud Andreje Babiše mladšího, tak to dá rozum. Je to svéprávný člověk, jemuž bylo ublíženo tím, že byl v rozporu s právem označen za nesvéprávného. On tu navíc není jediným poškozeným v éře vlády jeho otce. Mezi další poškozené subjekty patří kromě mnoha jednotlivců i firem také celá Česká republika.