Andrej Babiš (ANO) FOTO: Úřad vlády / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády / se souhlasem
Není to tak dávno, co premiér v demisi Andrej Babiš připustil, že by mohl kandidovat na prezidenta republiky, a také se už objevil první stánek s peticí za jeho kandidaturu v prezidentských volbách. Pokud bude předseda hnutí ANO kandidovat na hlavu státu, určitě bude patřit mezi velmi silné kandidáty, přesto existují určité faktory, které jeho zvolení prezidentem mohou ještě významně zkomplikovat a možná mu dokonce i zabránit.
Pořád to ještě není nijak dlouhá doba od chvíle, kdy se Andrej Babiš nechal slyšet, že by se mohl zúčastnit příští prezidentské volby. Na své facebookové stránce 18. listopadu zveřejnil video, kde odpovídá na dotaz, zda bude kandidovat na prezidenta: „Je to ten klasický dotaz novinářů, všichni se na to ptají, tak mě snad napadlo, že kdyby lidi začali sbírat ty petiční archy a posbírali by dost podpisů. Ale nechci předjímat. Uvidíme. Teďka to fakt není téma,“ uvedl tehdy končící předseda vlády.
Šéf hnutí ANO nemusel ani dlouho čekat a jeho iDNES.cz přinesl zprávu o tom, že na pražském Andělu se objevil stánek s peticí za kandidaturu Andreje Babiše na prezidenta ve volbách, které by se měly uskutečnit v lednu 2023. Autorem petice je bezpečnostní analytik Miloslav Ondra, podle kterého jde o spontánní občanskou iniciativu. Ondra údajně připravuje až padesát podobných petičních stánků na dalších místech republiky.
Mladá fronta DNES také přišla s exkluzivním průzkumem, jak by dopadly volby prezidenta, kdyby se konaly právě teď. Do druhého kola by prý z prvního místa postoupil s 26,5 procenty Andrej Babiš a z druhého bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel. Na třetím místě by se pak se značným odstupem umístil předseda hnutí STAN a budoucí ministr vnitra Vít Rakušan.
Je pravda, že rovněž sázková kancelář Fortuna má vypsaný nejlepší kurz ohledně příští prezidentské volby na Babiše (2.85) a na Pavla (3.10). Zajímavé je, že třetí v pořadí je však rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová (9.00), za kterou následuje senátor a prezidentský kandidát z minulé volby Pavel Fischer (9.25).
Touha po mladším prezidentovi či prezidentce
Co se týče Babišovy kandidatury na prezidenta, je dobré zmínit ještě jeden průzkum. Agentura Median udělala 12. a 13. října bleskové šetření, zda by měl Andrej Babiš kandidovat na hlavu státu. Celých 45 procent dotázaných v něm odpovědělo, že by se o prezidentskou funkci rozhodně neměl ucházet, a 21 procent uvedlo, že by spíše neměl kandidovat. Možnost „rozhodně ano“ upřednostnilo pouze 13 procent a „spíše ano“ jenom 15 procent respondentů.
Dá se říct, že to celkem odpovídá oněm 26,5 procentům lidí, kteří by předsedu hnutí ANO volili v prvním kole prezidentské volby podle průzkumu zveřejněného v Mladé frontě DNES. Otázka je, zda by to stačilo na zvolení Andreje Babiše prezidentem. Klíčové totiž je, jak by se voliči zachovali v druhém kole volby.
Důležitým faktorem, který může Babišovi zkřížit prezidentské plány, mohou být rovněž představy, které si Češi spojují s hlavou státu a do kterých Andrej Babiš nemusí zcela zapadat. Pokud se podíváme na první a druhou přímou volbu prezidenta v roce 2013 a 2018, do druhého kola volby nepostoupil nikdo, komu by bylo méně než 68 let.
Když byl poprvé zvolen prezidentem, bylo Miloši Zemanovi 68 let a stejně tak Jiřímu Drahošovi, když se účastnil prezidentské volby, bylo 68 let. A hádejte, kolik bude Andreji Babišovi, jestliže se volba prezidenta bude konat v řádném termínu? Hádáte správně – 68 let.
Z hlediska věku by se tedy do představ občanů o prezidentovi Babiš vejít mohl, pokud v české společnosti nepropukne nějaká výraznější touha po mladším prezidentovi či prezidentce, což by mohlo nastat například vlivem peripetií se zdravotním stavem současné hlavy státu.
Představy veřejnosti o hlavě státu
V Babišův prospěch by mohlo hrát i to, že už je zběhlý v politice a má nemalou politickou zkušenost. To se zatím zdá být něčím, čeho si voliči u prezidenta cení. Záleží ovšem na tom, jestli Andrej Babiš nepůsobí jako někdo, kdo je až moc součástí každodenní politiky, kdo je vnímaný jako konfliktní a hašteřivý a kdo je ve svých názorech nestálý a příliš se přizpůsobuje aktuálním postojům veřejnosti a marketingovým odborníkům.
Přeci jen Miloš Zeman byl poprvé prezidentem zvolen jako bývalý politik a výrazná a silná osobnost, která ale v posledních letech pobývala spíše stranou politiky a tím pádem v té době měla určitý odstup a relativně velkou autoritu. Babiš naopak přichází z jejího středu, což může být výhoda v tom, že má určité nemalé jádro voličů, zároveň mu to však může bránit získat hlasy od dalších prezidentských kandidátů v druhém kole.
Další faktor, který může být celkem nevyzpytatelný a který nelze úplně pominout, je Babišův slovenský původ. Samozřejmě, v minulosti jsme už Slováka na Hradě měli, ten ale nemusel uspět v přímé volbě prezidenta. Rozhodně to není žádná překážka, ovšem klidně se může stát, že pro část voličů to význam mít bude.
Pak je tady ještě jedna proměnná, a to je trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Uvidíme, do jaké fáze se dostane, než prezidentské klání vypukne. Pokud by do té doby významně pokročilo, určitě by to Babišovu kandidaturu mohlo zkomplikovat.
Nelze sice zastírat, že předseda hnutí ANO Babiš by v prezidentské volbě asi byl silným kandidátem, na jeho cestě ke zvolení hlavou státu se však může objevit celá řada překážek, které ho mohou dost nemile zaskočit a přivodit mu volební prohru.
