Řídit stát jako firmu. Prostě to zařídíme. Nejsme jako politici, makáme. Těmito hesly zaplavilo marketingové oddělení hnutí ANO naši republiku. A po půl roce po volbách, ve kterých hnutí Andreje Babiše zvítězilo, je jasné, že jestli velkopodnikatel a oligarcha něco neumí, tak je to politické vyjednávání a efektivní řízení státu. Je mu úplně jedno, že Česko mu nepatří, nemůže si dělat, co chce, a hlavně že se v parlamentní demokracii prostě musí ustupovat.
Babiš se odmítá vzdát ministerstva vnitra. Je evidentní, že má strach z toho, že by měl vliv na policii někdo jiný. Ale ještě jasnější je, že si prostě usmyslel, že menšinová vláda je ta nejlepší varianta, protože potom stačí rozesílat vzteklé esemesky tak, jak to dělá v Agrofertu. Tam všichni poslouchají a všechno funguje.
Není jasné, zda šéfovi hnutí ANO jeho neschopnost sestavit vládu může ublížit. Je však evidentní, že je čas, aby si on i jeho zaměstnanci uvědomili, že Česká republika není firma. Možná je tomu tak pro těch třicet procent lidí, kteří přišli dát Babišovi svůj hlas. To je ale málo.
Andrej Babiš nepochopil, že tou jedinou překážkou pro sestavení vlády je on sám. Trestně stíhaný agent StB, který prokazatelně využíval svých médií k diskreditaci politických oponentů a státní správy k likvidaci nepohodlných firem. „A proč stále někdo mluví o tom trestním stíhání? Řekl jsem, že je to politická věc,“ opakuje stále jako kolovrátek.
Proč, pane Babiši? Protože tady nejsme v Agrofertu.
