Česká republika, známá též jako středoevropská Říše středu, se ponořila do debat o tibetském buddhismu a holokaustu, postavení herců v politice, kýči v politice a dalších významných tématech, které se dotýkají každodennosti českého člověka zřejmě stejně jako chemické složení polských salámů a vajíček.
Je tady jeden člověk, který ční jako vrcholek ledovce, co potopil Titanik, nad temnými hladinami. Dovolím si přiznaně vykrást včerejší text Alexandra Mitrofanova: „Když se dva perou, vyplatí se zjistit, jak se směje třetí. Andrej Babiš, který z Prahy a z republiky 28. října odjel s rodinou na prázdniny, přesto ten den napsal: „Politici …bojují mezi sebou a každý musí mít za každou cenu jiný názor. Společnost je rozdělená a nikdo ji nechce spojit… Není důležité, kde se nacházíte nebo kterou stranu volíte. Jestli máte zájem pracovat na lepším Česku, budu rád, když mi napíšete.“ „Napište Babišovi, on prostě zařídí, že tady bude jednota. Pod jeho velením“.
Babiš umí vytěžit ze situace. Momentálně především tím, že nedělá nic, protože všechnu práci obstarají ostatní. Už se nemluví o Čapím hnízdě, o dotacích na nesmyslná biopaliva, o jeho angažmá v Stb, minulosti hýčkaného komunistického dítěte. Teď bude vystupovat jako sjednotitel společnosti, druhý Masaryk nebo Havel.
Dalajláma a Brady by k nám měli jezdit každý měsíc. Slouží jako katalyzátor. Lidé jsou najednou donuceni se nějak vyslovit a chovat. Někdo morálně, někdo nemorálně, někdo afektovaně, někdo věcně. Jen je třeba nespojovat věci, které spolu nesouvisí a umět události číst. Příznačná je Babišova věta: „Není důležité, kde se nacházíte nebo kterou stranu volíte.“ Zajímavé. Ono je totiž vždycky důležité, kde se nacházíme a často důležité, jakou stranu volíme. Babišovo „hnutí“ ANO je taky politická strana a jeho činovníci jsou politici, jen se tváří, že to tak není. Babiš potřebuje politiku jako nástroj k dalším ziskům a možná jako preventivní obranu před zkoumáním jeho počínání v minulých letech. Čím by chtěl sjednocovat národ, je trochu záhada. Krom toho, že by chtěl pro sebe voličské hlasy. Tam mu snahu o jednotu můžeme věřit.
