NÁZOR / Šéf ANO Andrej Babiš už ohlašuje, co všechno provede, pokud jeho útvar vyhraje příští rok sněmovní volby a bude vládnout. Pak budou anonisté chtít, aby byla veřejnoprávní média placena ze státního rozpočtu, a ne z koncesionářských poplatků. Prohlásil to v pravidelné on-line debatě Deníku. Důvod je celkem jasný. Takhle by bylo možné televizi i rozhlas hezky držet pod krkem.
Babiš tvrdí, že když je to tak i v jiných státech, mohli bychom to zavést i tady. Moderátorka Kateřina Perknerová poznamenala, že tam, kde tento způsob financování veřejnoprávních médií zvolili, jejich rozpočet prudce poklesl, třeba v Nizozemsku o 25 procent. Babiš reagoval zcela ve svém stylu.
„To je dobře. Nevíme, za co utrácejí peníze. Proč to NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad, pozn. red.) nemá právo kontrolovat? A lidé mají platit osm miliard za Českou televizi?“ Sportovní přenosy by se prý z rozpočtu hravě vykryly.
Perličkou je Babišova stížnost, že když chtěl poslanec ANO Radek Vondráček v jedné z diskusí na ČT vyslovit myšlenku, redaktor mu řekl, že žádnou myšlenku nemá.
O Babišovi je známo, že nerozumí fungování státu, Evropské unie ani demokracii. Aby pochopil nějaké subtilní pojmy jako třeba „veřejná služba“, když jde o média, to už bychom po něm chtěli moc. Slovo služba Babiš totiž vůbec nezná. Všechno by se mu jistě zprůzračnilo, kdyby se média veřejné služby prostě postátnila. Pak by byla pod kontrolou, kdo by měl ruku na kohoutku s penězi, mohl by hezky povolovat a utahovat s každým dalším rozpočtem. Pak by zřejmě nastala ta „nezávislost“, jak si ji představují v ANO, SPD, KSČM a spol.
NKÚ kontroluje zacházení se státním majetkem. ČT má svůj majetek, takže bez úpravy zákona ho NKÚ kontrolovat nemůže. To má dělat Rada ČT. Na co si dnešní opozice stěžuje, když tam roky měla svůj bizarní výsadek, těžko říct.
To jsou ale všechno jen takové hry. Babiš a Tomio Okamura uvažují jako na bojišti první světové války. Jaký kopec ovládnou, kam posunou nějaký blátivý zákop, koho obětují, kde kořistit. Co je nad to, je pro ně nesrozumitelné. Ze všeho nejméně potřebují, aby jim nějací novináři koukali pod prsty. Už dnes je to ze strany veřejnoprávních médií dohled dost krotký, ale co by nastalo, až by to dnešní opozice měla v moci, si dovedeme představit na příkladu Maďarska a Slovenska. Státní média a tím státem je jedna strana.
Ale chápeme. V takovém mentálním světě Andrej Babiš vyrůstal a přijde mu normální.