Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung přichází s názorem sportovního redaktora Anno Heckera na současnou ruskou sportovní politiku, která si v ničem nezadá se státem nařízeným dopingem za dob studené války, kdy Východ válčil se Západem i na sportovních kolbištích. Vyloučení Ruska z letošních letních olympijských her by bylo citelným trestem a také jasným signálem. Ale i to by bylo podle Heckera příliš málo, pokud bychom chtěli problém aspoň z poloviny podchytit. 

Jsou dopingové kontroly jen navoněné divadlo? To nemůže dokázat ani korunní svědek ruského státního dopingu během Zimních olympijských her v Soči v roce 2014. Svědectví Grigorije Rodčenka, bývalého šéfa suspendované moskevské antidopingové laboratoře, přesto už nyní vypadá jako napínavá detektivka: On, chemik, namíchá anabolický koktejl atletům, jejichž pozitivní testy jsou v noci vyměněny tajnou službou. Proto, aby se Rusko lesklo v záplavě medailí.

Kreml tato mnoha detaily oplývající obvinění do USA uprchlého vedoucího laboratoře v pátek označil za podlé pomluvy. Obojí už dávno známe: perfidní, státem řízený a povinný doping v bývalé NDR i velké rozhořčení ruského vedení na veškerá obvinění z dopingu. Už rok a půl je však soudně potvrzena dopingová manipulace u ruského lehkoatletického týmu. Krok k podezření z plošného dopingu je logický a nyní jsou ruským dopingovým marasmem ohroženy letošní olympijské hry.

Avšak i v hodně nepravděpodobném případě, že by se obvinění korunního svědka neprokázala, není ruské polostátní sportovní vedení osvobozeno od zodpovědnosti za současný zkorumpovaný antidopingový systém. Dlouho nic nedělalo a současný stav naprosto neodpovídá mezinárodním požadavkům. Za takových podmínek nepodstupuje potenciální manipulátor několik měsíců před olympiádou žádná rizika, jestliže se nyní pomocí zakázaných látek posune na úroveň, udržitelnou až do soutěží v Riu – i bez toho, aby potřeboval brát další anabolika.

Už proto by měl Mezinárodní olympijský výbor vyloučit Rusko z letních olympijských her, píše Hecker. Tak citelný trest by vyslal správný signál. Ale ani to by, pokud by se k tomu MOV odhodlal, nestačilo ani z poloviny k podchycení celého problému. K tomu by musel být kontrolní mechanizmus jednotlivých zemí naprosto nezávislý na sportu i vládách. Tak tomu není dokonce ani v Německu, uzavírá článek.