Svatební foto Anny Malinové s Antonínem Malinou FOTO: Archiv Aleny Voštové, Paměť národa, se souhlasem
FOTO: Archiv Aleny Voštové, Paměť národa, se souhlasem
Nebyla příslušnicí armády, ani se přímo neúčastnila bojových akcí, přesto Anna Malinová patří mezi největší hrdinky, jakými se můžeme v moderní historii pochlubit. Bez její obětavé pomoci by se nepodařilo uskutečnit úspěšný útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Za svůj podíl na likvidaci „kata českého národa“ zaplatila cenu nejvyšší. Právě v neděli uplynulo 110 let od jejího narození.
Anna Malinová se narodila krátce před vypuknutím první světové války, 19. května 1914 ve Stříbrných Horách u Klatov jako Anna Komárková. Po vychození školy začala pracovat jako služebná, od roku 1931 do roku 1937 v rodině Wolfových v Praze, kde se seznámila s čalouníkem Antonínem Malinou, který přišel jejím zaměstnavatelům přečalounit pohovku. V roce 1937 se 8. května vzali a o dva roky později se jim 17. března 1939 narodila dcera Alena.
Manžel se však v květnu 1941 udusil v důsledku epileptického záchvatu, Anna pak bydlela v nevelkém bytě v druhém patře starého pavlačového domu na Pankráci v tehdejší Linecké ulici. Dcera Alenka byla ze zdravotních důvodů u babičky Josefy Komárkové v Nalžovských Horách. Aby se Anna uživila, nastoupila do kartonážního závodu firmy K. Reicha v Kartouzské ulici, kde byla její spolupracovnicí Ludmila Soukupová.
Právě ta sehrála v jejím životě velice důležitou roli, neboť ji na počátku roku 1942 seznámila s parašutistou Josefem Gabčíkem, vyslaným z Londýna spolu s Janem Kubišem ve výsadku Anthropoid s cílem odstranit Reinharda Heydricha.
Mezi Annou a Josefem Gabčíkem, který byl jen o dva roky starší, vzniklo milostné pouto a Josef se u Anny v bytě často ukrýval. Ona s ním naopak chodila na nejrůznější pochůzky po městě, aby nebyl tolik nápadný. V bytě Anny Malinové byl Josef Gabčík den před uskutečněním útoku na Heydricha a poté od 28. května až do 1. června, kdy odešel za ostatními parašutisty do krypty kostela v Resslově ulici.
Poté, co byli parašutisté zradou Karla Čurdy vypátráni gestapem a po hrdinném boji padli 18. června 1942 v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, začalo zatýkání v řadách jejich pomocníků. Na Annu Malinovou došlo 23. června. Gestapo ji zatklo přímo v práci a byla převezena do Petschkova paláce k výslechům. Při výsleších tvrdila, že o činnosti Josefa Gabčíka nic nevěděla a že byla „pouze jeho milenkou“. Nacisté ji využili i jako svědkyni při zářijovém soudu s biskupem Gorazdem a kaplanem Petřkem a poté ji 29. září 1942 deportovali do Terezína. Zde byla 22. října zařazena do transportu parašutistických pomocníků do koncentračního tábora v Mauthausenu. Spolu s ostatními byla 24. října 1942 zastřelena v tamní popravčí komoře. Stalo se tak v 10.48.
Dcera Alena byla babičce odebrána a nacisté ji spolu s dalšími dětmi „nepřátel Říše“ internovali nejprve v Praze na Jenerálce a poté v táboře ve Svatobořicích a v Plané nad Lužnicí.
Dům, ve kterém Anna Malinová bydlela a kde se ukrýval Josef Gabčík, byl později zbořen a dnes na jeho místě stojí jeden z paneláků.
