Hnutí ANO a sociální demokraté se před volbami předhánějí, kdo více zvýší platy státním zaměstnancům. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mluví o nárůstu o zhruba 3,5 procenta, vicepremiér Jan Hamáček s ministryní práce Janou Maláčovou (oba ČSSD) slibují rovnou 3000 korun měsíčně. Podle ekonoma Lukáše Kovandy není takové přidávání udržitelné, strany by měly nejdříve oznámit, kdy najdou v hospodaření státu pro takové navýšení odpovídající úspory.

Premiér Babiš má v pondělí jednat s odbory o jejich požadavcích na nárůst platů ve veřejné sféře. Ministryně financí Alena Schillerová už ve čtvrtek prozradila, že by výdělky státních zaměstnanců mohly stoupnout o inflaci, tedy zhruba o 3,5 procenta. Ještě dál jsou sociální demokraté, kteří navrhují zvýšit platy všem pracovníkům veřejného sektoru od ledna o 3000 korun.

Dále čtěte

Známe Zemanův plán, jak dostat Rusy do Dukovan. Po volbách

Nové číslo Týdeníku FORUM tentokrát varuje před nebezpečím, které představuje působení prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě. Hlava státu…

„Po roce a půl pandemie si nedovedu představit, že bychom so­ciálním službám, policistům, hasičům nebo lidem, kteří vypláceli stovky tisíc ošetřovných, či úředníkům, co zachraňovali firmy, nenavýšili platy,“ prohlásila v sobotním rozhovoru pro Novinky.cz ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda však před růstem platů ve veřejném sektoru varuje. „Pokud by se navyšovaly o 3,5 procenta, vyjde to státní kasu na dalších osm miliard korun ročně,“ varuje před nápadem hnutí ANO s tím, že návrh sociálních demokratů by vyšel daňové poplatníky dokonce na zhruba sedmnáct miliard korun ročně. 

„Navýšení by znamenalo rozevření nůžek mezi výdělky ve veřejné a soukromé sféře,“ popisuje Kovanda. Odstrašujícím příkladem je podle něj přitom už vývoj v letošním druhém čtvrtletí. Mzdy v Česku po očištění o inflaci během něj rostly meziročně nejvýrazněji minimálně od roku 1997, konkrétně o 8,2 procenta.

„Závratný růst byl dán poníženou základnou loňského druhého čtvrtletí, kdy na ekonomiku i na mzdy nejtíživěji dolehla tehdy vrcholící pandemie. Také byl ovšem dán tím, že se letos ve druhém kvartále vyplácely mimořádné covidové odměny zdravotníkům,“ vysvětluje ekonom.

Nebývalý je však podle Kovandy rozdíl v růstu výdělků ve veřejné a soukromé sféře. „V prvně jmenované sféře rostly výdělky tempem 17,7 procenta. V soukromé sféře mzdy stoupaly jen ani ne polovičním tempem, o 8,8 procenta,“ přiblížil. „Stav, kdy výdělky ve veřejné sféře rostou dvojnásobným tempem oproti sféře soukromé, v níž dokonce někde i klesají, je zvláště v době těsně po prudkém ekonomickém propadu zcela neudržitelný,“ varuje ekonom.

Platy ve veřejné sféře se totiž fakticky platí z daní sféry soukromé nebo z dluhu. Pokud tedy chtějí strany ANO a ČSSD v navyšování výdělků státních zaměstnanců pokračovat, měly by podle Kovandy nejprve oznámit, kdy pro ně najdou úspory v hospodaření státu. „Do dluhu nelze sahat věčně. Dluh jsou jen budoucí daně,“ uzavřel ekonom.