Hnutí ANO a sociální demokraté se před volbami předhánějí, kdo více zvýší platy státním zaměstnancům. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mluví o nárůstu o zhruba 3,5 procenta, vicepremiér Jan Hamáček s ministryní práce Janou Maláčovou (oba ČSSD) slibují rovnou 3000 korun měsíčně. Podle ekonoma Lukáše Kovandy není takové přidávání udržitelné, strany by měly nejdříve oznámit, kdy najdou v hospodaření státu pro takové navýšení odpovídající úspory.
Premiér Babiš má v pondělí jednat s odbory o jejich požadavcích na nárůst platů ve veřejné sféře. Ministryně financí Alena Schillerová už ve čtvrtek prozradila, že by výdělky státních zaměstnanců mohly stoupnout o inflaci, tedy zhruba o 3,5 procenta. Ještě dál jsou sociální demokraté, kteří navrhují zvýšit platy všem pracovníkům veřejného sektoru od ledna o 3000 korun.
„Po roce a půl pandemie si nedovedu představit, že bychom sociálním službám, policistům, hasičům nebo lidem, kteří vypláceli stovky tisíc ošetřovných, či úředníkům, co zachraňovali firmy, nenavýšili platy,“ prohlásila v sobotním rozhovoru pro Novinky.cz ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda však před růstem platů ve veřejném sektoru varuje. „Pokud by se navyšovaly o 3,5 procenta, vyjde to státní kasu na dalších osm miliard korun ročně,“ varuje před nápadem hnutí ANO s tím, že návrh sociálních demokratů by vyšel daňové poplatníky dokonce na zhruba sedmnáct miliard korun ročně.
„Navýšení by znamenalo rozevření nůžek mezi výdělky ve veřejné a soukromé sféře,“ popisuje Kovanda. Odstrašujícím příkladem je podle něj přitom už vývoj v letošním druhém čtvrtletí. Mzdy v Česku po očištění o inflaci během něj rostly meziročně nejvýrazněji minimálně od roku 1997, konkrétně o 8,2 procenta.
„Závratný růst byl dán poníženou základnou loňského druhého čtvrtletí, kdy na ekonomiku i na mzdy nejtíživěji dolehla tehdy vrcholící pandemie. Také byl ovšem dán tím, že se letos ve druhém kvartále vyplácely mimořádné covidové odměny zdravotníkům,“ vysvětluje ekonom.
Nebývalý je však podle Kovandy rozdíl v růstu výdělků ve veřejné a soukromé sféře. „V prvně jmenované sféře rostly výdělky tempem 17,7 procenta. V soukromé sféře mzdy stoupaly jen ani ne polovičním tempem, o 8,8 procenta,“ přiblížil. „Stav, kdy výdělky ve veřejné sféře rostou dvojnásobným tempem oproti sféře soukromé, v níž dokonce někde i klesají, je zvláště v době těsně po prudkém ekonomickém propadu zcela neudržitelný,“ varuje ekonom.
Platy ve veřejné sféře se totiž fakticky platí z daní sféry soukromé nebo z dluhu. Pokud tedy chtějí strany ANO a ČSSD v navyšování výdělků státních zaměstnanců pokračovat, měly by podle Kovandy nejprve oznámit, kdy pro ně najdou úspory v hospodaření státu. „Do dluhu nelze sahat věčně. Dluh jsou jen budoucí daně,“ uzavřel ekonom.