Státní byrokracie utahuje šrouby. Vládní atak pod taktovkou ministerstva financí přispěl k „čištění“ trhu na venkově, kde loni zavřelo 1082 prodejen, a to nejen vlivem EET. Babišova vláda žádný smysluplný recept pro drobné podnikatele nemá, proto bude tento trend pokračovat.
[ctete postid=“200945″ title=“Ekonomika brzdí. Vláda ANO opřená o KSČM je rizikem pro veřejné finance“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/Třinecké-železárny-385×230.jpeg“ excerpt=“Průmyslová výroba začíná brzdit, což je varovný signál, že to nejlepší má naše “ permalink=“http://forum24.cz/ekonomika-brzdi-vlada-ano-oprena-o-kscm-je-rizikem-pro-verejne-finance/“]200945[/ctete]
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová mohou stokrát ohýbat realitu, že jejich byrokratické zásahy na podnikatele nedopadají, a pokud ano, může za to někdo jiný než oni. To se týká i malých prodejen, které zaznamenaly citelné ztráty hlavně ve venkovských oblastech.
Babišův kabinet dnes navazuje na předchozí vládu s výrazným rukopisem hnutí ANO, která situaci malým podnikatelům jenom komplikovala a ještě vytvářela u závistivější části veřejnosti populární atmosféru, že zakročuje proti zlodějům a podvodníkům. Už jen vzhledem ke koaličnímu vyjednávání je jisté, že v tomto zaměření bude současná vláda navzdory projekci vzdušných zámků pokračovat.
Skončilo 1082 malých prodejen
Dne 6. června proběhla společná tisková konference Svazu obchodu a cestovního ruchu a ministerstva průmyslu a obchodu, probírající problémy venkovských oblastí. Samotná účast zástupců státu, který podnikatelům mocně zatápí a snaží se jen hasit požár, který iniciativně sám založil, nedávala příliš nadějí, že budou pojmenovány všechny příčiny současného stavu. Přesto zaznělo několik pozoruhodných údajů.
„V loňském roce v České republice ukončilo činnost 1082 prodejen o velikosti do 400 metrů čtverečních, z toho bylo 759 malých do 50 metrů čtverečních,“ uvedla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková, přičemž šlo o bilanci v malých obcích.
Nejvíce ohrožena jsou sídla do 250 obyvatel. Za posledních dvacet let v České republice skončilo celkem 6 tisíc obchodů, takže akcelerace v poslední době je zřetelná, a zdaleka nemá jen tržní příčiny. To ještě situaci částečně vylepšuje vyšší spotřeba obyvatel, vyvolaná momentálně příznivým ekonomickým růstem.
EET a růst minimální mzdy
Alarmující je především skutečnost, že proti roku 2016 jde o dvojnásobný nárůst, což se zcela vymyká standardnímu vývoji, a v předchozích letech byl úbytek ještě nižší. Je až příliš nápadné, že vedle tradičních důvodů v podobě konkurence velkých obchodních řetězců a vylidňování venkova se loni projevily dva faktory způsobené vládou: zavedení EET a skokový růst minimální mzdy. Nijak nepřekvapí, že na společné tiskové konferenci o nich nepadlo ani slovo.
„Silný tlak na skokové zvyšování minimální mzdy v krátkém časovém horizontu je jednoznačně jedním z klíčových důvodů uzavírání malých venkovských prodejen,“ tvrdí Svaz českých a moravských spotřebních družstev, jinak konformní vůči vládním záměrům, zejména k zavedení EET.
Minulá vláda zvýšila minimální mzdu o třetinu a ke skokovému růstu z 9900 na 12.200 korun od letošního ledna došlo v posledních dvou letech. Každé zvýšení minimální mzdy pro zaměstnavatele současně znamená vyšší odvody na zdravotní a sociální pojištění a tlak na zvyšování ostatních mezd, což je komplikace i vzhledem k přesycenosti pracovního trhu. Logické by proto v takovém případě bylo, kdyby stát souběžně snižoval odvody zaměstnavatelů, což se neděje.
Trendy pokračují
Andrej Babiš se v roli ministra financí stavěl spíš na stranu zaměstnavatelů, kteří se proti skokovému zvyšování minimální mzdy bouří, nicméně vždy nakonec ustoupil soustředěnému tlaku sociální demokracie a odborů. Jako premiér levicově orientované vlády změnil kurz a najisto počítá s dalším zvyšováním minimální mzdy, přestože ekonomický výkon zpomaluje.
Tím se ovšem negativní dopady těchto kroků jen prohloubí, a proto se dá očekávat, že letos i v dalších letech padnou další malé prodejny nejen na venkově, které se ještě – často ve ztrátě – drží při životě.
Poslední kapkou bylo pro mnohé drobné obchodníky zavedení elektronické evidence tržeb v březnu loňského roku.
„Jen zavedení pokladny mě vyšlo na dvacet tisíc korun,“ svěřuje se Jiřina Kutálková, která už třiadvacet let provozuje obchůdek v Kučerově na Vyškovsku a kvůli celkově nepříznivému vývoji uvažuje o konci podnikání. Podobně je na tom mnoho dalších obchodníků, potýkajících se s rostoucími náklady, vyplývajícími i ze zvyšující se administrativy.
Dotace, dotace, dotace
Ministerstvo průmyslu a obchodu si prý situaci uvědomuje a na tiskové konferenci nabídlo „sadu opatření“, jak podnikání na venkově pomoci. Dají se shrnout pod pojem dotace, dotace, dotace – a ještě jen vybraným subjektům. O snižování administrativy nebo ceny práce, které by pomohly všem podnikatelům bez rozdílu, nepadlo ani slovo. Větší spoluodpovědnost za udržení služeb mají nést také obce, tedy výzva k budování komunálního socialismu.
[ctete postid=“201083″ title=“Babišova žaloba na Slovensko: Ostudná rarita a nátlak na odvolací soud“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/Babiš-StB-385×230.jpeg“ excerpt=“Premiér Andrej Babiš neváhá kvůli svým osobním problémům poškozovat zahraniční renomé “ permalink=“http://forum24.cz/babisova-zaloba-na-slovensko-ostudna-rarita-a-natlak-na-odvolaci-soud/“]201083[/ctete]
„Aktuálně se zabýváme úpravou definice malého a středního podniku. Proto, aby se zachovaly služby na venkově, jednou z možných úvah k diskuzi je přiznat spotřebním družstvům, které podnikají v obcích do 400 obyvatel, statut malého a středního podniku,“ tvrdí ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.
Na dotace pro malé podniky by tak mohly snáze dosáhnout i venkovské obchodní řetězce, jako je družstvo COOP. Tato společnost provozuje 2700 prodejen, převážně v malých obcích. Zhruba tisíc z nich je ve ztrátě a dotuje je z vlastních prostředků. Podobným molochům by se proto dotace jistě hodily. Byla by to zároveň přímá výzva k další koncentraci prodejen v těchto sítích, protože podobné efekty vyvolávají dotace pro velké podniky v zemědělství.
Někde se však čím dál víc ze zřetele ztrácí drobný podnikatel a spolu s ním prostor pro osobní svobodnou aktivitu. A to nejen na venkově, kde jsou dopady státních zásahů pro místní společenství nejničivější.