Alena Schillerová, Aleš Juchelka, Patrik Nacher a Karel Havlíček na tiskové konferenci ANO FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Výzva hnutí ANO k rezignaci ministra Mariana Jurečky kvůli odvolání ředitele Úřadu práce Viktora Najmona by nevyznívala tak farizejsky, kdyby samo neprovádělo nevybíravé čistky ve státní správě. Skandalizace ředitele GIBS Michala Murína nebyla jediná.
Příběh odvolání Najmona, jenž byl do funkce instalován za Babišovy vlády ministryní Janou Maláčovou v únoru 2020, je vlastně banální. Nadřízený ministr je nespokojený s jeho prací, kterou opakovaně kritizovala i opozice. Loni vyzývala Jurečku k nápravě kvůli „kolabování úřadů práce“ a problémům s výplatou dávek.
Zděděný problém
Nelze sice tvrdit, že za všechno může jeden vedoucí úředník, ale na svoji funkci nestačil. Proto je celkem pochopitelné, že nový ministr hodlá hledat někoho jiného, za koho může převzít odpovědnost. Jurečka řeší zděděný problém, protože výhrady Babiše i Maláčové k fungování úřadů práce se objevovaly už v minulém volebním období.
Jurečka nabídl Najmonovi odchod dohodou s velkorysým odstupným, jež nelze nazývat „držhubným“, ale historicky častou praxí. Co je naopak velmi nestandardní, že si podřízený pokoutně nahrává ministra při osobních pohovorech a pustí sestříhané nahrávky do médií ovládaných Andrejem Babišem.
Takové chování dostává jiný rozměr. Zhrzený úředník se vědomě stává nástrojem politického boje. Jde mu jen o pomstu a jistě ví, že tím nahrává zájmům ANO. Dveře do státní správy si definitivně zabouchl. Čeká snad, že mu hodí laso impérium Agrofertu?
„Stínová vláda na základě právních stanovisek konstatuje, že celá věc má prvky vydírání, uplácení a může se jednat o zneužití pravomoci úřední osoby. Máme tady služební zákon, který byl jednoznačně porušen,“ prohlásil stínový premiér ANO Karel Havlíček. Vyzval Jurečku k rezignaci, pokud se potvrdí pravost nahrávky.
Naposledy se přidal stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka v nedělní Partii s Jurečkou.
„Mám podezření, že může být spáchán trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Z hlediska etického, morálního, jak se chováme jako nadřízení k podřízeným, jak se stavíme k zákonu o státní službě – je to výsměch,“ uvedl poslanec ANO.
Bude to bez skandálu
Pokud politici ANO kážou o etice, vždy to zavání na sto honů falší a pokrytectvím. Stačí jen připomenout, jak se chovali v době, kdy byli ve vládě.
„Žádám klidně a férově odchod v podobě vaší rezignace a dohodu na mimořádné odměně a ukončit tu spolupráci. A já to nebudu nijak komentovat,“ slíbil Jurečka Najmonovi podle záznamu, který zveřejnil Babišův web iDnes.
Naprosto odlišným způsobem probíhalo „odvolávání“ tehdejšího ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína v době policejních čistek v roce 2018 menšinovou vládou ANO v demisi.
„V únoru jsem byl dvakrát pozván na Úřad vlády, kde mě premiér vyzval k rezignaci,“ uvedl Murín, což prý Babiš odůvodnil ztrátou důvěry. „Když se dohodneme, tak to bude bez skandálu. Řekl, že by bylo nejlepší, abych skončil do konce února.“
Murín si sice Babiše nenahrával, nicméně jeho slova se naplnila. Krátce poté, co tuto výzvu odmítl, byla v GIBS „shodou okolností“ zahájena kontrola Ministerstva financí. Cílem bylo její hospodaření v letech 2016 a 2017, tedy za Murínova vedení.
Murínův odstřel
Když ani to nezabralo, začala cílená dehonestace ředitele GIBS v Babišově tisku s využitím dokumentů Ištvanových vrchních státních zástupců a úniků ze spisů Šlachtova ÚOOZ. Tato kampaň vykreslovala Murína jako součást mafiánské chobotnice, což se nikdy nepotvrdilo.
Tehdejší šéfredaktor Lidových novin Ištván Léko se pohoršoval nad „šokující a morálně zavrženíhodnou reakcí bývalého premiéra za ČSSD Bohuslava Sobotky i současné demokratické opozice“. Nedokázal pochopit, že se zastávali takto „pochybné osoby“.
Očerňující mediální kampaň, podpořená zahájením kárného řízení, se podepsala na Murínově zdravotním stavu. Skončil v nemocnici a nakonec rezignoval. Tento postup se stal mementem chování Babišova konglomerátu ve státní správě, který si v obsazování významných pozic nebral žádné servítky.
Babišovy čistky
K odchodu byli dotlačeni další významní policejní představitelé v čele s rovněž skandalizovaným policejním prezidentem Tomášem Tuhým, ředitelem pražské policie (vyšetřující Čapí hnízdo) Milošem Trojánkem a ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Michalem Mazánkem.
O tom, jak se situace změnila, svědčí skutečnost, že NCOZ s vedením dosazeným za Babišovy vlády dnes prověřuje okolnosti Najmonova odchodu. Skutečně to je případ na úrovni organizovaného zločinu?
Nejsou to jediné sporné odchody v době, kdy vládlo Babišovo hnutí. Náměstek Ondřej Závodský byl odvolán na základě účelové systemizace v prosinci 2017 krátce po nástupu nové ministryně financí Aleny Schillerové. Nejvyšší správní soud později rozhodl, že tak učinila v rozporu se služebním zákonem, což na samotném faktu nic nemění.
Kdo káže o morálce?
Obzvláště křiklavým případem, jak anonisté zacházeli s nepohodlnými podřízenými, byla kauza v éře ministra financí Babiše. V lednu 2016 vyšlo najevo, že jeho náměstek Tomáš Vyhnánek pověřil zaměstnankyni Barboru Boschat, aby v Bruselu bez vědomí svých přímých nadřízených vyzvídala informace o vyšetřování Čapího hnízda a dotací pro Agrofert na Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
Zjistili to ředitelka příslušného odboru Martina Uhrinová a její podřízený Ladislav Janák, kteří byli na nestandardní dotazy Boschat podepsané smyšlenou funkcí vrchního rady upozorněni přímo z OLAFu. Jelikož tak úřednice činila nelegálně, tajně a bez řádné evidence pod číslem jednacím, bylo o této věci informováno vedení ministerstva.
Jak to dopadlo? Ti, kdo upozornili na podezřelé chování, se dočkali kárného řízení a nakonec museli úřad opustit. Barbora Boschat, která porušila předpisy, naopak povýšila a nahradila ve funkci Uhrinovou.
Nejen z těchto důvodů je skutečně obtížné uvěřit politikům ANO, že mají na srdci právní čistotu služebního zákona. Kauza pomstychtivého úředníka se jim sice krátkodobě hodí, ale jejich šermování morálkou působí směšně.
