Zákon o povinném podílu českých potravin ve velkých obchodech představuje zcela skandální návrat do socialistické regulace a dělá z České republiky v evropském měřítku skanzen temného nacionalismu, kde neplatí civilizační vymoženosti volného trhu ani evropská pravidla. Tento paskvil by přitom neprošel bez poslanců Babišova pseudohnutí ANO.

Když Babiš předstírá, jak s tím nesouhlasí, je to naprosto směšné. ANO je jeho dítě, jeho podnik a jeho majetek. Obskurní povaha této formace je klíčovým problémem politické reality našeho státu.

Dále čtěte

Babiš hraje divadlo kolem kvót na české potraviny. Sněmovnou prošel nebezpečný paskvil

Vládní koalice prosadila ve sněmovně spolu s KSČM a SPD povinný podíl českých potravin na pultech supermarketů, připomínající návrat do…

ANO totiž prosadilo zákon spolu s komunisty a antievropskými nacionalisty. Často s nimi tvoří názorově spřízněný blok. Na evropské scéně přitom ANO zasedá v liberální frakci evropských federalistů Renew Europe. Slovo „hnutí“ má voličům demonstrovat, že je ANO něco jiného, než byly ty strašlivé politické strany. Přitom pod pojmem hnutí si lidé vybaví jakýsi volný a spontánní společenský proud. Ve skutečnosti jde o přísně hierarchickou organizaci postavenou na vůdcovském principu. Babiš si zajistil, že o všem podstatném rozhoduje on sám. A také nikdo soudný nepropadá iluzi o vnitřní demokracii v ANO. Poslance ANO vybral Babiš stejně, jako se vybírají herci do filmu. Nejsou to v pravém slova smyslu politici, nýbrž zaměstnanci.

Volnost ve výrazu hnutí si ovšem Babiš užívá v tom, že jeho organizace nemusí mít narozdíl od stran žádné zásady, žádné ideové principy a je tudíž pro voliče zcela netransparentní. Když Babiš potřebuje, tak se o ANO na evropské scéně řekne, že je to středově-liberální strana. Na domácí půdě ale ANO zastává zcela socialistické, státně dirigistické i vysloveně nacionalistické postoje. ANO je tedy vždycky tím, co se Babišovi právě hodí do krámu. Ve vyspělé demokracii nic takového fungovat nemůže.

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Spojenectví ANO s komunisty a s protievropskými nacionalisty je zcela logické. Odpovídá komunistické minulosti předsedy Babiše a také odpovídá jeho naturelu vládce všezahrnujícího holdingu. Kdo si myslel, že bude „podnikatel Babiš“ hájit zájmy zdravého podnikání a svobodného trhu,  byl naivní. Všechno, co pseudohnutí ANO reálně provádí, vyplývá z ohavného životopisu pana předsedy. Na éru estébáka a komunistického manažera logicky navázala éra postkomunistického mafiána, který podniká skrze politické konexe a přebírání cizích firem. A když se voliči rozhodnou svěřit řízení státu mafii, tak se nemůžeme divit, jaké nám tu vznikají zákony, jež slouží zájmům agromafie, které se zájmy zemědělců nemají společného vůbec nic. Ministrem zemědělství je tudíž logicky jeden z kmotrů agromafie, která roste z vazeb komunistické éry a v níž hraje první housle předseda vlády. Zákon o povinném podílu českých potravin je vítězstvím Miroslava Tomana a náramně se hodí Agrofertu, který vládne českému trhu s potravinami. Zákon zvýší zisky premiéra Andreje Babiše ve firmě, kde je jediným beneficientem.

Je opravdu kuriózní, jak Andrej Babiš předstírá, že je proti tomuto zákonu a že poslanecký klub ANO hlasoval v rozporu s jeho názorem. Máme věřit tomu, že poslanci ANO tak trvali na prosazení zájmů Agrofertu a zvýšení zisků Andreje Babiše, že se mu statečně postavili a neposlechli jeho názor. Jestli Babiš skutečně se zákonem tolik nesouhlasí, bude mít brzy příležitost to dokázat. Senát jistě zákon sněmovně vrátí a bude se hlasovat znovu. V té chvíli se jasně ukáže, jestli tato bolševicko-nacionalistická lumpárna byla jen pokusným balónkem, co si může ANO všechno dovolit, a nebo zda jde o pevné rozhodnutí babišovsko-tomanovské agromafie odvádět nás postupnými kroky z Evropské unie.