Ještě před pár týdny se mohlo zdát, že se nové politické hnutí bývalého elitního policisty Roberta Šlachty může dostat do poslanecké sněmovny jenom zázrakem. Ty se však v Česku dějí na počkání, a tak Přísaha Roberta Šlachty v aktuálním průzkumu veřejného mínění přeskočila dokonce ČSSD a s potenciálním ziskem 3,8 procenta možných hlasů se stává jedním z vážných adeptů na černého koně říjnových parlamentních voleb. Na co to teda vlastně někteří z nás přísahají?

Několik dnů jsem se snažil marně dopátrat, co bude nové politické hnutí po případnému úspěchu v parlamentních volbách dělat. Snažil jsem se najít něco, co by připomínalo vizi, strategii a konkrétní nástroje, kterými se bude hnutí v jednáních s ostatními stranami a hnutími řídit při případných povolebních jednáních a prosazovat je ve sněmovně. Máte pravdu, snažil jsem se najít strukturovaný a propracovaný program nového hnutí. Marně a absolutně zbytečně. Našel jsem jenom 7 tezí, které by průměrný středoškolák zbouchal do slohu o spravedlivém Česku za jednu hodinu a ještě by se musel třást strachy, jestli mu učitelka nenapaří pětku za opisování, protože tohle jsme už všichni slyšeli a četli minimálně tisícajedenkrát.

Slabý program, silný příběh?

V pořádku, o program tady evidentně nepůjde a sedm údajných rádců Roberta Šlachty, kdyby za něco skutečně stáli, by už stejně pár zajímavých a uchopitelných idejí a nápadů do všeobecných keců o sedmi „konkrétních“ oblastech stihlo zapracovat. Buďme optimisti, pravděpodobně makají na něčem převratném, protože tak bezobsažný a prázdný politický koncept tady už dávno nebyl. K silnému programu patří minimálně stejně silný příběh strany nebo jejího lídra. Protože zde nemáme co do činění s programem, ale jenom se slabomyslnými postřehy a glosami světa kolem nás, očekával bych mimořádně silný příběh zakladatele a vůdce. A tady se dostáváme k jádru problému, Šlachta vypráví jenom tu verzi příběhu, která se mu hodí do krámu, a zbytek přestal existovat.

Kladivo na kmotry

A tak víme všechno o úspěšných výsledcích práce elitní policejní jednotky v čele s Robertem Šlachtou, který se dodnes pyšní na svém webu tím, jak ukončil éru milenky premiéra Petra Nečase (ODS), která za úplatky kmotrů řídila tuhle zemi (Andrej Babiš tohle „Palermo“ využil jako klíčový narativ svého nástupu k moci). Co už se nedozvíme, je to, jak největší policejní a politická kauza reálně skončila. Nečasova vláda padla, parlamentní garanci nové pravicové vlády nově zvolený prezident Miloš Zeman ignoroval a jmenoval si vládu nevolených kamarádů. A po nových volbách už nastupuje vláda ČSSD, KDU-ČSL a protikorupční iluze zvané hnutí ANO Andreje Babiše.

Šlachta vs. Babiš? Ale kdepak

Samotná kauza, které Šlachta už nemohl – jak on sám říká – přihlížet, skončila naprosto banálními (ne)podmíněnými rozsudky, které (ne)pravomocně potvrdily jenom to, že Nečasová nestandardně využívala svého vlivu a osobní dominance na slabého premiéra, ale skutečná politická mafie a korupce si musely na svou definici ještě pár let počkat. Znovu máte pravdu, nové prokorupční pořádky se dostaly systémově na světlo světa až v roce 2017, kdy parlamentní volby jednoznačně vyhrálo ANO. A co myslíte, co o novém světě královských dotací ze státního a unijního rozpočtu a obřím konfliktu zájmů říká bývalý elitní policista, který se už nemohl dívat na zkorumpovaný svět Jany Nečasové, Iva Rittiga a Romana Janouška? Nic, zhola nic. Roberta Šlachtu dodnes trápí jediná věc, policejní reforma v roce 2016, která ho připravila o budoucnost a přivedla mu do cesty budoucího premiéra.

Stala se mi křivda

Byl to tehdejší ministr financí Babiš, který Šlachtu hájil a později mu nabídl červený kobereček do vedení svého Celního úřadu. Výběrové řízení byla formalita a jistá Alena Schillerová dohlídla na to, aby se jediný kandidát Šlachta skutečně do vedení úřadu dostal. Nevadí, že to byla personální fraška bez normálního tendru, Šlachta byl přece ten spravedlivý a statečný hrdina, který šel po krku každému v republice. Až na jednu výjimku v dotační kauze Čapí hnízdo, kde jeho „padni komu padni“ elitní tým stál pasivně bokem. Pasivně? Šlachta a jeho tým usilovně spolupracovali a sloužili k diskreditaci policistů, kteří neseděli Babišovi. Ať už šlo o bývalého ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína nebo vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila. Jeho tým byl dokonce Šlachtou a spol. odposloucháván. Šlachta do poslední chvíle věřil, že by mohl mít na víc, a je takřka veřejným tajemstvím, že se už cítil na pozici policejního prezidenta. Jak už to u Babiše chodí, nedopadlo to pro Šlachtu dobře a ukřivděný po 30 letech ze služby odešel. Odhalil tak dvě důležité věci: není důležitá reforma, ale Šlachta, a když to někdo pochopí, tak jako Babiš, dokáže s Robertem Šlachtou bezděčně manipulovat.

One man show

Volný čas využil Šlachta na to, aby vydal knihu rozhovorů, s kterou dodnes objíždí republiku, a přidal k tomu absurdní petici za prověření covidových státních zakázek, aby si měl vůbec o čem s lidmi povídat. Šlachta rychle pochopil, že politiku musí postavit na boji proti korupci (prosím, je v Česku ještě vůbec někdo, kdo proti korupci nebojuje?) a své vyfiltrované minulosti (snad odpustí, že jsme mu ji trochu doplnili) a jako správný samozvaný mesiáš to vzal všechno na sebe. Obklopil se lidmi, kteří to vzdali po policejní reformě spolu s ním a teď hodlají zase napravit společnou křivdu a postarat se o svoji sebelítost. V předvolební aréně nehraje nalevo, ani napravo, je tak trochu proti všem, ale dokáže si představit se všemi i spolupráci. Protože jsme v Česku, zase to funguje a zase se dokáže najít dost lidí, kteří by do sněmovny poslali někoho, kdo vzývá spravedlivé Česko, boj proti kmotrům a slibuje, že neuhne.

Ten, kdo (ne)viděl korupci

Šlachta však není žádný protikorupční mesiáš, ale jenom zhrzený policista, který si chtěl udělat osobní kariéru – a teď i kariéru politickou – na policejním zásahu na Úřadu vlády, který ve skutečnosti vyšuměl do ztracena. Tohle není žádný boj proti korupci, tohle je svatá válka bývalých policistů o návrat na politické a služební výsluní. To je jejich skutečný program, proto ani žádný další nepotřebují. A Robert Šlachta se spojí i s čertem a znovu i s Babišem, aby toho cíle dosáhl. Stačí, že chce bojovat proti korupci, kterou tady několik posledních let neviděl, i když ji měl přímo na očích. Proto ti, co přísahají na další boj proti korupci, by měli vědět, že přísahají jenom a jenom na Šlachtu. ANO, jsme nepoučitelní, ale je to ještě trapnější, než bychom čekali.