Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK / Deml Ondřej
FOTO: ČTK / Deml Ondřej
Sněmovna po více než dvou hodinách obstrukcí opozičního hnutí ANO schválila program mimořádné schůze, na níž chce koalice schválit zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky. ANO brzdí projednání předlohy, která se týká předsedy hnutí Andreje Babiše, po řadu měsíců. Úvod dnešního jednání využilo hnutí ANO ke kritice konsolidačního plánu vlády i letošního státního rozpočtu. Je možné, že se dolní komora ani dnes k hlasování o podobě novely nedostane. Koalice už ohlásila, že by mohla stanovit na červen pro hlasování pevný termín.
Vyvolání mimořádné schůze zdůvodnil v úvodu jednání předseda koaličního klubu Pirátů Jakub Michálek dosavadními obstrukcemi, které podle něho už trvaly tři desítky hodin. Poukázal na to, že koalice se k opatřením proti soustřeďování ekonomického, politického a mediálního vlivu zavázala.
Následně řečniště obsadili předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová a místopředsedové Sněmovny Karel Havlíček a Klára Dostálová. Jako řečníci s přednostním právem využili možnosti mluvit mimo téma jednání. Havlíček a Schillerová obecně komentovali takzvaný konsolidační balíček i některé konkrétní návrhy, které má obsahovat, a doporučovali návrat k plánům ANO. Dostálová kritizovala nedostatečné čerpání evropských dotací a podporu bydlení. Lidovec Jan Bartošek jako předsedající schůze marně nabádal Dostálovou, aby se pokusila mluvit k programu schůze.
Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob uvedl, že vystoupení zástupců ANO trvala déle než představení vládního konsolidačního balíčku, který kritizovali. „Sledovali jsme ne příliš zdařilou prezentaci hnutí ANO,“ uvedl Jakob. Obvinil hnutí nejen z obstrukcí, ale také z „politiky rozpočtové zkázy“. Připomněl vládní úspory v rozpočtu a doporučil Schillerové, aby si ověřovala fakta.
Schillerová uvedla, že koalice chce proškrtat Česko do bídy a ve výsledku do ještě větších dluhů. „Cesta k vyrovnaným rozpočtům rozhodně nikde na světe nevede přes zadušení hospodářství,“ řekla. Podle Havlíčka nemá vládní soubor opatření nic společného s hospodářským úsudkem a jde o účetní pohled. Pozastavil se mimo jiné nad navrhovaným zvýšením některých daní a odvodů. „Kdyby s tím přišly ČSSD a KSČM, tak to chápu. Ale že to razí jako vlajkovou loď ODS, to není normální,“ poznamenal. Schillerová označila konsolidační balíček za „nepovedený“. Dotkla se i letošního státního rozpočtu, který podle ní obsahuje účetní triky a chyby za více než 150 miliard korun.
Ustanovení ke střetu zájmů chce koalice připojit k vládní novele, která mění řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Změny v dohledovém úřadu mají podle vlády zlepšit jeho kontrolní roli a vymahatelnost práva.
Navrhované zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v ustanovení zákona o střetu zájmů, který je znám jako lex Babiš, označovali poslanci ANO za „přílepek“ při únorovém projednávání novely. Michálek tehdy odmítal tvrzení ANO, že jím prosazované změny míří proti jedné osobě, tedy Babišovi. Schillerová uvedla, že poslanci ANO se v případě prosazení návrhu obrátí s žádostí o jeho zrušení na Ústavní soud.
Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
Sněmovna o zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky rozhodne nejdříve 14. června. Možné dnešní schvalování tohoto návrhu poslanců vládní koalice zablokovalo opoziční hnutí ANO. Předsedkyně jeho poslanců Alena Schillerová si vyžádala přestávku na jednání až do konce dnešního jednacího dne, jehož valnou část zabrala obstrukční vystoupení politiků ANO. Návrh, který upravuje zákon o střetu zájmů, by se týkal předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše.
Možný odklad schvalování na polovinu června avizoval ve svém projevu předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Dodal, že koalice by mohla v případě potřeby stanovit kvůli pokračujícím obstrukcím ANO i pevné datum schvalování návrhu na pátek 16. června. Schillerová to označila za skandální a postup v rozporu se zákonem o pravidlech jednání Sněmovny
Ustanovení ke střetu zájmů chce koalice připojit k vládní novele, která mění řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Změny v dohledovém úřadu mají podle vlády zlepšit jeho kontrolní roli a vymahatelnost práva. Navrhované zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v ustanovení zákona o střetu zájmů, který je znám jako lex Babiš, označovali poslanci ANO za „přílepek“. Chtějí v případě jeho prosazení požádat Ústavní soud o jeho zrušení.
Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku
