Poslanci opozičního hnutí ANO nechtějí v pátek projednávat novelu zákona o střetu zájmů, jak navrhuje vládní koalice. Na dnešní tiskové konferenci před schůzí sněmovny to řekl místopředseda ANO Radek Vondráček. Hnutí připravilo vlastní návrh, Vondráček nevyloučil obstrukce.
Vláda podpořila zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů v lednu. Novela skupiny koaličních poslanců v čele s předsedou pirátského klubu Jakubem Michálkem upravuje rovněž nahlížení do majetkových oznámení veřejných funkcionářů, a to v reakci na verdikt Ústavního soudu.
Novela podle dřívějšího vyjádření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) zamezí obcházení zákona o střetu zájmů a zabrání případným snahám politiků ovlivňovat mediální domy skrze jejich vlastnictví nebo vydělávat na veřejných zakázkách, dotacích či investičních pobídkách.
Novela zejména mění ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Podobně tomu podle předlohy bude u společností v případě omezení u veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády.
Podle Vondráčka kvůli návrhu z řad podnikatelů jen málokdo zvažuje kandidovat ve volbách. „Další zpřísňování povede k dalšímu odlivu a poklesu zájmů o politiku v České republice,“ uvedl. „Na klubu jsme připravili vlastní verzi zákona, mohla by být přijata v prvním čtení,“ dodal. Novela koaličních poslanců podle něj může přinést kontroverze do právního řádu.
„Jako hnutí ANO využijeme všechny nástroje, které opozice má, aby měl šanci náš návrh. Obstrukce je legálním nástrojem. Uvidíme, jak se k tomu postaví koalice,“ doplnil Vondráček.
Média by politici nesměli podle předlohy převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností by hrozily vyšší pokuty. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření“, například prodej média.
Ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Bývalý ministr financí a premiér Andrej Babiš (ANO) o nich mluvil jako o „lex Babiš“ s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Skupina Mafra spadající pod Agrofert patří k největším mediálním domům v Česku.
Nyní navrhovaná úprava by měla být účinná od července. Politikům, na něž se bude ohledně médií vztahovat, dá 60denní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.
Zákon o střetu zájmů se ale podle předlohy nově nemá vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí. Dřívější údaje o nich bude muset ministerstvo spravedlnosti do dvou měsíců od účinnosti zákona z registru vymazat.
Všechna majetková oznámení politiků by měla být v registru ministerstva spravedlnosti přístupná podle novely jen na základě individuální žádosti. Někdejší rozsah nahlížení do centrálního registru zrušil Ústavní soud pro porušení práva veřejných funkcionářů na soukromí už začátkem předloňského roku. Zákonodárcům dali soudci čas na nápravu do konce předloňska, což se nestihlo. Z údajů v internetovém registru vyplývá, že už nyní jsou přístupná jen na žádost i ta oznámení, do nichž bylo dříve možné nahlížet volně.
Žádost o nahlížení do majetkového přiznání by lidé mohli odesílat poštou, nově ale podle novely s úředně ověřeným podpisem. K žádosti elektronickou poštou by musel být připojen elektronický podpis, žádost by mohla jako doposud odejít i z datové schránky. Změny v identifikaci žadatele předkladatelé zdůvodňují snahou předejít neoprávněnému nakládání s údaji z majetkových oznámení i šikanózním žádostem.