NÁZOR / ANO je sektou Andreje Babiše. Důkazů je více než dost. Klíčovým je fakt, že v klasických demokratických politických subjektech se vede diskuse o jejich směřování, programu, strategiích, preferencích a personálních záležitostech. Lidé jsou v nich demokraticky voleni na vedoucí posty členskou základnou. O tom je demokracie a svobodná společnost.
Hnutí ANO však není politickou stranou, ale Babišovým fanklubem, a ve skutečnosti ještě spíše sektou, která dělá pouze to, co nařídí vůdce.
V anonistickém spolku neexistuje žádná svobodná diskuse. Markantně se to projevilo v době, kdy byl Andrej Babiš premiérem a ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem rovněž z hnutí ANO vydalo ráno covidovou vyhlášku. V poledne Babiš Adamovi vynadal, že takhle to být nemůže, a odpoledne už vyhláška neplatila. V tomto duchu řídil vrchní anonista obecně svoji vládu, tedy žádná diskuse, jenom slepá poslušnost vůči rozkazům nejvyššího. Rovněž možnost, že by se v ANO konala demokratická volba předsedy strany, je nemyslitelná. Tam Andrej Babiš pravidelně kandiduje na nejvyšší post bez soupeře a získává svých 99 % hlasů jako za socialismu. Ostatně sám byl dlouhodobým členem komunistické strany a její praktiky mu vůbec nejsou cizí.
Nyní musel skončit na postu hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který býval i členem vedení ANO. Už dříve skončil jako ostravský primátor Tomáš Macura, rovněž dřívější anonista. Oba se provinili jenom tím, že v prezidentských volbách dali hlas generálu Petru Pavlovi. Inu neposlušnost a vlastní názory se v sektě neodpouštějí. Takže se museli poroučet.
Je to velký rozdíl proti jiným stranám, i proti mé ODS. V minulých prezidentských volbách proti sobě stáli Miloš Zeman a profesor Jiří Drahoš. Většina občanských demokratů včetně mne volila Jiřího Drahoše. Našli se však i takoví, kteří dali hlas Miloši Zemanovi a veřejně to dávali najevo. Mně se to samozřejmě vůbec nelíbilo, nesouhlasil jsem s tím, ale mohu říci, že ti lidé za to nebyli v ODS nijak šikanováni.
V tom je právě rozdíl mezi klasickými demokratickými stranami, kde jsou diskuse a odlišné názory normální, a stranami diktátorského typu, ke kterým patří i ANO, kde se nediskutuje, ale platí pouze rozkazy vůdce.
Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS.