Alena Schillerová, Andrej Babiš a Karel Havlíček FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Kontroverze kolem cen energií podle statistik Eurostatu neutichají. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka vláda napadá nezávislou instituci, což si prý nikdo nedovolil. Hnutí ANO přitom opakovaně zpochybňuje každé nezávislé údaje, včetně evropských, které mu nesedí.
Spory kolem nárůstu cen plynu a elektřiny zveřejněných Eurostatem, stavějící Českou republiku na špičku žebříčku, provází ostrý střet. Opozice tepe vládu, která se brání, že skutečné ceny pro domácnosti byly výrazně nižší. To potvrzují hlavní dodavatelé energií, kteří se ozvali jako první.
„Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena,“ reagoval mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Podobně se vyjádřili další velcí distributoři.
Rébus kolem metodiky
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela tvrdí, že uvedené ceny platily jen pro 2,5 procenta domácností, zbytek prý platí o 40 až 50 procent méně. Chce upravit metodiku, aby odpovídala reálné fakturaci zákazníků. Jednání s energetickými společnostmi a příslušnými úřady vyvolal i premiér Fiala.
Eurostat si za svými daty stojí. Bohužel se ale ukazuje, že při zadávání údajů nepostupují všechny země stejně, ačkoli by měly. Na to prý dlouhodobě upozorňuje Energetický regulační úřad. Pokud by se skutečně prokázalo, že údaje dodávané do statistiky neodrážejí reálné ceny placené zákazníkem, bylo by to absurdní.
Jak tento rébus dopadne, ukáže čas. Je pochopitelné, že této zmatečné situace využije opozice. Už nyní je však jasné, že Alena Schillerová manipuluje fakty, když tvrdí, že ceny plynu všem domácnostem stouply o 231 procent. Neplatí to zvláště pro mnohé zákazníky v bytových domech, kde ceny meziročně narostly i řádově méně.
Je to poprvé, kdy se Fialova vláda dostala do rozporu s údaji nezávislých institucí. Pokud však tyto výhrady kritizují politici ANO, zapomínají na svoje standardy v době vládnutí. Práce se ztrátou paměti je pro ně obvyklou strategií.
„Premiér chce zasahovat do institucí, do kterých si nikdo za 34 let nedovolil zasáhnout. Napadá jejich nezávislost,“ sdělil dramaticky Havlíček na tiskové konferenci. Jeho starost o nezávislost institucí je skutečně farizejská.
Útoky na ČNB
Stačí si vzpomenout, jak se chovali premiér Babiš a ministryně financí Schillerová k České národní bance. Útočili na – ze zákona nezávislou – bankovní radu kvůli zvyšování úrokových sazeb, jež je nejúčinnějším nástrojem proti inflaci. Už v létě 2021 u nás patřila k nejvyšším v Evropě.
Bývalý premiér ji obviňoval, že poškozuje českou ekonomiku a žene zemi do chudoby. Guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka označil za ekonomického škůdce. Nakonec tento problém vyřešil spojenec na Hradě, prezident Miloš Zeman, který proti všem očekáváním jmenoval Rusnokovým nástupcem Babišova ekonomického poradce Aleše Michla.
Michl byl do bankovní rady dosazen už dříve a pravidelně hlasoval proti růstu úrokových sazeb. Když začala stoupat inflace, přispěchal Babišovi na pomoc s ujištěním, že je dovezena ze zahraničí a rozhazovačný apetit vlády s ní nemá nic společného.
Dnes se karty obrátily. Babiš nemá důvod si na Michla stěžovat, jelikož fakticky vychází vstříc jeho ekonomickým zájmům. A z neřešení inflace a zadlužování dnes naopak obviňuje vládu.
Na tapetě NKÚ
Když Nejvyšší kontrolní úřad vydal Výroční zprávu za rok 2022, objevila se v ní velmi nelichotivá zjištění týkající se Babišovy vlády. Z dat Eurostatu vyplývá, že se Česko v roce 2021 zadlužovalo nejrychleji v Evropě. V letech 2016 až 2021 mělo čtvrté největší zhoršení deficitu veřejných rozpočtů v EU. Babiš zkrátka nepokrytě lže, když tvrdí, že snižoval zadlužování.
Z dalších závěrů mimo jiné vyplývá, že na výdaje spojené s covidem šlo jen deset procent výdajů rozpočtu, a nebyla prokázána efektivita účtenkové loterie za 231 milionů korun. Jak se ke zjištěním nezávislého úřadu postavil šéf ANO?
Zprávu NKÚ odbyl výpadem proti jeho prezidentovi Miloslavu Kalovi, jako by byl jediným členem kolegia a kontrolorem. „Je bývalý poslanec sociální demokracie, který často zneužíval kontrolní zprávy k tomu, aby dělal politiku,“ sdělil Babiš, a vyřízeno.
Nejviditelnější spor s nezávislými orgány vedl šéf ANO v době, kdy auditoři kontrolovali evropské dotace Agrofertu a prověřovali jeho střet zájmů. Audity svého soukromého impéria považoval za „útok na Českou republiku, útok na zájmy České republiky, za destabilizaci České republiky“.
„Zmanipulovaný“ audit
Audit označil za „zmanipulovaný, nesmyslný a účelový“ a dodnes trvá na tom, že žádná pravidla neporušil. „Nějací auditoři nemají co vykládat české zákony. Doma je může vykládat český soud. Dotace byly vypláceny v souladu s pravidly, žádný střet zájmů tam nebyl,“ tvrdí Babiš.
Evropské orgány mají právo vyšetřovat oprávněnost čerpání unijních dotací a podle toho to také dopadlo. Závěry o Babišově střetu zájmů jsou pravomocné a evropské fondy napadené dotace Agrofertu neproplatí.
Podobně šéf ANO přistupoval k dalšímu nezávislému vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Ten konstatoval porušení evropského i domácího práva, a společnost Imoba, jež po pěti letech pohltila Farmu Čapí hnízdo, musela vrátit padesátimilionovou dotaci.
„Prosím vás, dohledejte si, co je to ten OLAF, jaké tam byly korupční skandály. Vůbec nechápu, proč sem přišli. OLAF samozřejmě přišel proto, aby se to zpolitizovalo. Přístup úředníků úřadu OLAF byl nejen neprofesionální, ale především od počátku zaujatý,“ vykládal Babiš ve sněmovně.
Jak potom věřit dojemné péči společenství ANO o rozhodování nezávislých institucí?
