Hnutí ANO vstupovalo do politiky pod heslem, že jeho činovníci nejsou jako politici, ale že makají. Že tito lidé nejspíš skutečně nejsou politici, to se ukázalo při pokusu odvolat poslance Zlatušku z funkce předsedy sněmovního školského výboru. Pokus byl proveden tak amatérsky, že by toho snad žádný skutečný politik nebyl schopen. I puč se musí umět připravit.
Co se tedy vlastně 11. února ve Sněmovně stalo? Zdálo se, že po likvidaci ministryně spravedlnosti Heleny Válkové dojde nyní na bývalého rektora Masarykovy univerzity, který patřil k jedné z postav, které na billboardech slibovaly, že bude lépe.
Babišovi lidé ale prokázali značný amatérismus. Odvolání neproběhlo podle zákona o jednacím řádu. Podle zákona musí návrh na odvolání šéfa výboru sepsat dvě pětiny z 21 členů výboru a jeho členové pak musí nominovat nového. Oba tyto kroky pak musí schválit hlasováním celá Sněmovna. Jenomže tak se to tentokrát nestalo. Hlasovalo se rychle, ve stoje, nakonec se i ztratila prezenční listina. Zlatuška byl tedy dál předseda. Zdálo se tedy, že se výbor pokusí Zlatušku sesadit znovu, tentokrát podle pravidel. Jenomže mezitím mimořádně zasedl klub ANO.
Poslanec Zlatuška dostal důvěru a sám celou záležitost komentoval smířlivě. „Šlo spíš o chybu v komunikaci a komunikaci mezi sebou musíme zlepšovat obecně. Samozřejmě si rozhodnutí svých kolegů z klubu vážím. Ukazuje, že školství je složitá problematika, kterou bere hnutí ANO vážně,“ řekl Jiří Zlatuška. A Babiš prý za nic nemůže. Zlatuška se ho na věc zeptal. „A Andrej Babiš se smál tak, že mě nenechal na pochybách, že o tom nejednal. Kdyby to chtěl popírat, zatvářil by se jinak. On nemá zapotřebí na mě hrát habaďůry.“
Hodně ambicí
Že hnutí ANO bere školství vážně, to je samozřejmě potěšitelné. Jen to nějak v tomto případě nebylo znát. Ještě předtím, když to vypadalo, že odvolání platí, nešlo o údajnou chybu v komunikaci, ale Zlatuška to popisoval jinak. „Myslím si, že jsou to ambice dvou lidí. Pan Schwarz chce mít vliv na rozhodování ANO a paní Dobešová chce být předsedkyní výboru. Chtěla být již předsedkyní podvýboru, což jsme jí umožnili tím, že jsme jeden podvýbor rozdělili na dva.“
Najednou se dozvídáme, jak hnutí vymýšlí funkce. Ne proto, že jsou potřeba, ale aby se na každého dostalo. To je sice trapné, ale zajímavější je, co se u Babiše doma děje. Stroj se nějak zadrhnul a všichni ti sympatičtí lidé proti sobě asi navzájem něco mají, nebo se nedovedou domluvit na základních věcech. Puč organizoval místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz. Zlatuška se prý provinil tím, že porušoval program hnutí, což ale nikdo nijak nedokázal. Proč by měl taky někdo porušovat program, který sám napsal. Zlatuška je jeho jediný autor. V ANO je také jediný člověk, který o školství a vzdělávání něco ví.
Všechno vypadá jako pnutí mezi dvěma druhy lidí před sjezdem strany, kde jde o funkce pěti místopředsedů. Ti jedni lidé jsou agrofertovci oddaní šéfovi a ti druzí jsou maskoti z billboardů. Maskoti posloužili a teď by se neměli někam naivně cpát.
Konec plyšáků
Petr Honzejk to komentuje v pátečních Hospodářských novinách: „Člověk nemusí být extrémně podezíravý, aby ho napadlo, že přišla doba zúčtování s osobnostmi, které poskytly před sněmovními volbami Andreji Babišovi odborné a morální krytí a teď už prostě nevyhovují. Moc přemýšlejí, moc se dohadují, jsou celkově otravné. Vzorem příkladného ANO straníka je nyní Jaroslav Faltýnek, muž, který vždy udělá do puntíku, co po něm Andrej Babiš chce. Nebo lépe řečeno – vykoná příslušný politický cvik ještě dříve, než Babiše napadne.“
A Mitrofanov v Právu ostře píše: „Ti, kdo s Babišovými lidmi musí těsně spolupracovat, už pohrdání jejich amatérismem neskrývají. Přijde také chvíle, kdy i běžní lidé pochopí, co je to za partu, kterou s takovou nadějí zvolili?“
K tomu bychom mohli dodat, jestli někdy přijde chvíle, kdy to pochopí lidé, kteří se pro vítězství ANO nechali udělat reklamními plyšáčky. Největší chudák je ovšem Babiš. Už by potřeboval být premiérem, jinak pro všechny své nepolitiky nenajde za odměnu dost funkcí.
