Anonymní účet Generál SVR na síti Telegram, který vzbuzuje pozornost ruských orgánů publikovanými příspěvky o zákulisí Kremlu, tvrdí, že v posledních dvou dnech došlo k zajímavému obratu ve vztahu mezi Putinem a ruskými elitami. „Dříve, přinejmenším před válkou a nanejvýš před 29. březnem, byly politické, mocenské a podnikatelské elity zcela závislé nejen na rozhodnutích prezidenta, ale také se ohlížely na každé jeho prohlášení, čekaly na jeho názor k jakékoli události či otázce a rozhodně nikdo z nich nemohl snít o tom, že by realizoval nějakou iniciativu bez Putinova souhlasu.“
Jak jsme tu již psali, identita toho, kdo stojí za tímto účtem, není známá. Ruské orgány zjevně podezíraly také politologa Solovjova, který to ale popírá. Web zaks.ru psal 18. února:
„Orgány činné v trestním řízení zaslaly Roskomnadzoru žádost o zablokování populárního politického kanálu Telegram General SVR, který pravidelně zveřejňuje originální konspirační materiály o členech ruské politické elity. Blokace, kterou si siloviki přejí, souvisí s trestním případem extremismu, v němž byl tento týden zadržen a vyslýchán politický analytik Valerij Solovjov… Podle ruských bezpečnostních služeb kanál podněcuje nenávist vůči ruským úřadům a může být řízen ukrajinskými nebo západními speciálními službami.“
V každém případě má „Generál SVR“ přes dvě stě tisíc sledujících a některé jeho závěry vypadají věrohodně.
Dne 31. března „Generál SVR“ o mocenských poměrech v Kremlu napsal:
„Zdá se však, že válka mnohé změnila. Již jsme upozornili na výroky Vladimira Medinského, poradce a důvěrníka ruského prezidenta, po jednání ruské a ukrajinské delegace v Turecku 29. března. Medinskij předával to, co bylo dohodnuto s Putinem osobně, žádný amatérismus z jeho strany nepřicházel v úvahu. Putin tak hledal východisko z vojenské patové situace, která hrozila přerůst v katastrofu pro ruské vojensko-politické vedení i pro celou zemi. Není pochyb o tom, že Putin osobně se dopustil zásadních chyb v hodnocení a chápání situace a perspektiv před vypuknutím války, čímž sebe i všechny účastníky konfliktu přivedl do patové situace.“
Autor zjevně nesdílí mínění některých pozorovatelů, že Putin je zcela izolován od dění a nemá představu, co se děje:
„Putin v posledních dnech dostává zprávy, z nichž je naprosto zřejmé, že další pokračování vojenského konfliktu se silami a možnostmi, které má v současnosti ruské vojenské vedení k dispozici, je naprosto zbytečné a vede ke ztrátě kontroly v dalších směrech a ztrátě tradičních sfér vlivu. Pokračování ve válce bez jasné vyhlídky na brzké a nekompromisní vítězství, které je zjevně v nedohlednu, by navíc mělo katastrofální důsledky pro ekonomiku a vedlo by k vleklé krizi, která by se jen prohlubovala. S vědomím toho všeho se Putin prostřednictvím Medinského pokusil vyzkoušet, jaká by byla reakce, kdyby se situace v této fázi náhle změnila, a jako minimální vítězství prezentoval zničenou ukrajinskou vojenskou infrastrukturu a zařízení a odmítnutí Ukrajiny vstoupit do NATO.“
„Generál SVR“ tvrdí, že tento pokus nedopadl v Putinův prospěch:
„V reakci na to se Putin dočkal tak negativní reakce ze strany elit, že vše rychle přehrál a předstíral, že se k ničemu nechystá a že všechny cíle a úkoly budou splněny, jak uváděli pověření mluvčí moci.
Nyní se Putin stal rukojmím elit, které od vůdce požadují velká a nezpochybnitelná vítězství, čímž prezidenta tlačí do propasti neřešitelných problémů. Putin, který ještě před několika dny držel takzvané elity ve strachu a naprosté poslušnosti, je nyní sám nucen plnit jejich přání a požadavky. A elity a většina sjednocené ruské společnosti od něj nyní požadují jediné – slíbil úplné a konečné vítězství s denacifikací a úplnou porážku Ukrajiny, ,prosím, dejte jim to‘. Zatím to vypadá na přetahovanou a časovou tíseň pro Putina i pro celou zemi.“