Takzvané antigenní testy by podle některých odborníků mohly lidem nejen poskytnout rychlou informaci, zda se třeba lze účastnit nějaké schůzky, nebo navštívit rodiče o svátcích, ale mohly by při masovém nasazení pomoci mírnit drastická opatření. Problémem je jednak jejich nižší přesnost, jednak testovací kapacita, kterou u nás nezvládáme.

Co to antigenní testy, o kterých se teď tolik mluví, vlastně jsou? Jak uvádí server Seznam Zprávy, „podobně jako PCR testy hledají i ty antigenní známky viru, které jsou aktuálně přítomné v těle. Liší se tak od testů protilátkových, které zjišťují, zda člověk nákazu v minulosti prodělal… Test by měl prokázat, zda je vyšetřovaný v danou chvíli infekční. Nicméně na rozdíl od citlivé PCR metody nemusí hlásit nebezpečí, je-li v organismu viru málo a nákaza nepropukla… Proti plošnému použití testů vystupovala v minulosti například Společnost pro lékařskou mikrobiologii. Studie Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol v říjnu prokázala senzitivitu testů jen okolo 70 procent“.

Dají se tedy antigenní testy použít masově? Podle studie, kterou si na podzim nechala provést vláda, tomu tak je.  „Senzitivita u velké části testů se pohybuje kolem 90 procent i více, což bylo pro nás velmi zásadní zjištění,“ řekla viroložka Hana Zelená z ostravského zdravotního ústavu. „Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) antigenní test kvůli nižší přesnosti, než má metoda PCR, několikrát přirovnal k hrabání hráběmi, kterými se z louky podaří dostat ty největší kameny.“

Problém přesnosti a vhodnost masového nasazení řeší třeba i v sousedním Německu. Server Br.de píše o problémech, které tento způsob testování má: „Výsledek může být jiný již druhý den, například v době, kdy se dotčený člověk nakazil teprve před několika dny a počet virů roste. Abychom vyloučili infekci, je třeba testovat každý den. Relativně nízká přesnost antigenových testů je také důvodem, který hovoří proti masovým testům. Pokud je nakaženo jen relativně malé procento obyvatelstva, může být počet chybných pozitivních výsledků stejně vysoký nebo větší, než je ten, který je skutečně pozitivní. Karanténní opatření, která z toho vyplývají, by pak zasáhla více lidí, kteří jsou mylně považováni za nakažené, než je ve skutečnosti nakažených.“

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek je ale považuje přínosné. Pro Radiožurnál 23. prosince sdělil: „Antigenní testy jsou velké pozitivum. Zjistilo se díky nim, že lidé mají zájem o plošné testování, z čehož mám obrovskou radost, a že v populaci je poměrně velké množství asymptomatických jedinců. Test je umožní identifikovat a izolovat z populace, aby nemoc dál nešířili. Start plošného testování už nyní přispívá dvaceti procenty k celkovému počtu nově diagnostikovaných.“

Jan Kulveit, vědec zabývající se globálními riziky na Oxfordské univerzitě, 23. prosince na svém facebooku mimo jiné píše: „Antigenní testování pro kohokoli zdarma je v principu super. Jediná věc – těch testů je potřeba provádět v ČR zhruba 500 tisíc za den. Opakované antigenní testy a izolace nakažených dokáží zásadně redukovat nákazu v dané populaci. Vhodná doba je jednou za 5 dnů, ale řekněme, že i frekvence 1x za týden je ok. S kapacitou 500 tisíc za den by to stačilo k dobré ochraně řekněme 3,5 milionu lidí, což už by mělo značný efekt i na 10-milionovou populaci a umožnilo se zbavit jiných, mnohem dražších omezení. Současná kapacita antigen testování pro veřejnost je, pokud vím, kolem 20 tisíc odběrů za den, což je méně než kapacita PCR(!). Tedy na to, co vidíme dnes, antigeny vlastně vůbec nebyly nutné, stačilo administrativně rozhodnout a otevřít 20 tisíc PCR za den pro kohokoli. Současná kapacita antigenů tedy dává smysl nejvíc asi jako pilotní projekt, ze kterého se poučit, a poučení je jasné: cokoli kolem COVID závisí na Ministerstvu zdravotnictví ČR je problém, úplné katastrofě pak zabrání Armáda ČR, NAKIT a dobrovolníci.“

Aby se ale dosáhlo potřebné kapacity, která je podle něj ve stovkách tisíc za den, je antigen testy třeba nasadit distribuovaně, komunitně, a blízko lidem, což v Česku umí soukromá sféra, samospráva a jednotliví lékaři, nikoli síť obřích nemocnic.

Testování dnes naráží také na potřebu vyškoleného personálu, což ale podle Jana Kulveita nemusí být neřešitelný problém: „Mimochodem ty testy zvládne docela slušně odebrat, použít a vyhodnotit i laik po instruktáži v délce od několika minut po hodinu. Vycvičit desítky tisíc odběrových asistentů, kteří by zvládli ty stovky tisíc testů, lze. Je zajímavé sledovat, jak sice technologie schopná vyřešit epidemii existuje, ale nelze ji použít vzhledem ke kulturně-společensko-právním faktorům typu ‚strkat lidem štětičky do nosu může pouze certifikovaný expert po několika letech studia‘.  Pomohla by změna mindsetu a pochopení, že jsme ve stavu jakési průběžné dlouhotrvající katastrofy. Představte si, že dojde k havárii autobusu se seniory. Považuje se za normální, naopak dokonce žádoucí, že první pomoc poskytují i nezdravotníci. V současnosti jsme ve stavu, jako by havárií autobusů se seniory probíhalo několik za den.“

Antigenní testování na koronavirus začalo v Česku 4. prosince pro učitele. Od 16. prosince se mohou nechat zdarma testovat i další lidé. Jenže možnost test podstoupit je omezena současnými kapacitami. „Volné termíny k objednání na antigenní test v nemocnicích v Praze jsou podle rezervačních systémů nemocnic až po vánočních svátcích. Například k testům ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN), ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) a v Motole se mohou zájemci hlásit nejdříve na úterý 29. prosince, vyplývá ze stavu objednávek k úterní 11. hodině. Odběrová místa mají ve svátky také upravené provozní doby, uvádějí nemocnice na svých webech.“ (iRozhlas.cz)