Zkušební testování antigenními testy Lepu Medical na školách Prahy 6 FOTO: FB MČ Praha 6
FOTO: FB MČ Praha 6
Vláda se často rozchází s nezávislými experty v názoru anticovidovou strategii. Totéž platí pro výsledky prvního týdne antigenního testování žáků po obnovení školní výuky. Zarážející je nízký počet zachycených případů koronaviru a vysoká chybovost antigenních testů.
Ministerstvo zdravotnictví podmínilo návrat první vlny žáků a zaměstnanců do škol 12. dubna po ukončení nouzového stavu povinným testováním, které je v současné době zajišťováno antigenními testy. Ještě předtím zveřejnila laboratoř Bioinova závěry zkoumání devíti antigenních testů, které je možné sehnat na českém trhu.
Nejhorší testy pro školy
Nejnižší citlivost zjistila u testů Lepu Medical a Singclean čínské výroby, které stát nakoupil pro první etapu obnovení prezenční výuky. I při vysoké koncentraci viru covid-19 ve vzorku dávaly tyto výrobky málo prokazatelné výsledky. U nižších koncentrací byly negativní. Naopak i dvacetkrát nižší virovou nálož odhalily testy od společností Humasis, ACON Biotech a Abbott.
Výběr dodavatele 3,6 milionu testů Lepu Medical, který obhajoval ministr vnitra Jan Hamáček, přitom vyvolal skandál kvůli vítězné neprůhledné schránkové firmě Tardigrad International Consulting s neznámými vlastníky a nejasným financováním, která nesplnila zadání soutěže.
Podle některých nevládních virologů a lékařů tyto testy nefungují a situaci ve školách mohou zhoršovat. Nejsou podle nich vhodné pro plošné testování bezpříznakových jedinců a mají vysokou chybovost, která činí situaci v dětských kolektivech nepřehlednou.
„Kritéria testů jsou nastavena pro lidi, kteří mají příznaky, to znamená, že mají vyšší virovou nálož. Malé děti většinou nemají příznaky, mají menší virovou nálož, proto je potřeba mít co nejcitlivější test,“ uvedla molekulární bioložka a viroložka Ruth Tachezy. Spolu s dalšími kolegy doporučuje ve školách používat spolehlivější PCR testy ze slin, které vyrábějí i domácí firmy.
Setiny procenta případů
Slova kritiků nekvalitních antigenních testů se naplnila v prvním týdnu testování ve školách. Z celkových dat zveřejněných ministerstvem zdravotnictví vyplývá, že v této době bylo otestováno 610 tisíc žáků, a z nich jen 302 odcházelo s pozitivním testem, což je v řádu několika setin procenta.
Co je však zarážející, že i takto nízký záchyt nových případů vykazuje značné rozdíly mezi výsledky antigenního testování a následného potvrzování pozitivních výsledků přesnějšími PCR testy. Příkladem je Středočeský kraj, kde bylo v pondělí otestováno přes 56 tisíc dětí a pozitivních bylo 23.
Jak oznámila hejtmanka Petra Pecková (STAN), následná kontrola PCR metodou tento výsledek potvrdila jen u osmi z nich. „Po zjištění ‚pozitivity‘ ve škole musely školu opustit, jely s rodiči na PCR testy. Rodiče do druhého dne v nervech, aby se zjistilo, že zbytečně,“ napsala na Twitter.
Pochopit by se dala chybovost jednotek procent antigenního testování, ale v tomto případě se jedná o plné dvě třetiny. Tyto případy – i když jich není v celkovém součtu naštěstí moc – kdy antigenní testy ukázaly na falešnou pozitivitu a PCR test ji druhého dne vyvrátil, nejsou ideální jak pro dětskou psychiku, tak pro jejich rodiče. Část z nich to dokonce odrazuje od obnovení školní docházky.
Jaký smysl má takové testování?
Z těchto důvodů zaznívá z některých krajů kritika ke kvalitě antigenních sad, ale i k samotnému smyslu testování ve školách. V Královéhradeckém kraji jsou výsledky prvního dne ještě pregnantnější. Z 19 tisíc provedených antigenních testů bylo jen 10 pozitivních a následný PCR test nepotvrdil jediný případ. Podobně dopadlo testování v Pardubickém kraji.
Zástupci hlavního města Prahy a Středočeského kraje poslali dopis premiérovi, ministru školství a ministru zdravotnictví, ve kterém žádají o přehodnocení metody plošného testování žáků ve školách a nalezení cesty financování pro vhodnější typ PCR testů. Nemusí se provádět tak často a jejich použití je snadnější pro žáky i učitele.
Argumentují nízkou spolehlivostí antigenních testů, přičemž výskyt nákazy ve školách zjištěný s jejich pomocí neodpovídá výskytu nákazy v celé krajské populaci. Například ve středočeských školách je míra nákazy zhruba padesátkrát nižší než v celém kraji.
Jaké je reakce vlády?
Jaká je odpověď vlády na nízkou účinnost antigenního testování? „Čísla se mohou zdát nízká, musíme si ale uvědomit, že to odpovídá virové náloži v populaci,“ hájil ho nepřesvědčivě ministr zdravotnictví Petr Arenberger. „Lepší antigenní testy ve školách než žádné,“ připojil se ministr školství Robert Plaga.
Podle Plagy by další dodávka 3,5 milionu již nakoupených antigenních testů měla do škol dorazit 21. dubna. Jedná se o čínské testy Singclean, které podle nezávislé expertízy společnosti Bioinova patří mezi nejhorší na domácím trhu. Tyto testy nyní používají školy v moravských krajích, kde jsou kritizovány jako nepraktické.
Nelze se přitom ubránit otazníkům, zda je pro Babišovu vládu přednější zdraví dětí, nebo byznys některých zájmových skupin. Dosavadní výsledky testování však vyvolávají další pochybnosti.
Pokud naopak platí obhajoba vlády, že současný typ testování vyhovuje, extrémně nízká čísla pozitivních testů prokazují, že se covid-19 mezi žáky šíří minimálně. Bylo tedy opravdu nutné tak dlouho zavírat školní docházku – nejdéle v celé Evropě?
