Propalestinská demonstrace v Londýně, na níž byl Izrael označován jako okupační entita provozující vůči Palestincům apartheid (9. 10. 2023). FOTO: Alisdare Hickson / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0 (volné dílo)
FOTO: Alisdare Hickson / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0 (volné dílo)
ANALÝZA / Evropa čelí obřímu nárůstu antisemitismu. Od teroristických útoků Hamásu ze 7. října a odvetných izraelských operací v Pásmu Gazy se napříč celým „starým kontinentem“ objevuje rekordní množství verbálních i fyzických útoků na osoby židovského původu a náboženství. Růst antisemitských incidentů, které v mnoha případech neblaze připomínají atmosféru 30. let minulého století, zaznamenala v podstatě každá evropská země včetně České republiky, která jinak dlouhodobě patří mezi nejbezpečnější místa pro židovskou komunitu.
Hlavním dějištěm útoků se stávají západoevropské země s největší židovskou a zároveň muslimskou menšinou: Francie, Velká Británie a Německo. A tamní politická scéna stále hledá řešení mimořádně napjaté situace, která v těchto státech vedla prakticky k úplnému přerušení židovského komunitního a náboženského života.
Vyostřená situace ve Francii
Zemí se zdaleka největší – zhruba půl milionovou – židovskou komunitou v Evropě zůstává Francie, kde také funguje na tři sta židovských škol a zhruba tři tisíce různých kulturních, náboženských nebo sportovních organizací. Početná diaspora už nicméně delší dobu žije v obavách o bezpečnost, které ještě narůstají při každém výbuchu napětí na Blízkém východě.
„Pokaždé, když se situace na Blízkém východě vyhrotí, dochází ve Francii k nárůstu antisemitských deliktů,“ vysvětluje Marc Hecker, odborník na izraelsko-palestinský konflikt z think-tanku IFRI. Židovskou obcí ve Francii zvláště otřásly teroristické útoky na školu v Toulouse v roce 2012 a na košer supermarket v Paříži v roce 2015, které si dohromady vyžádaly třináct mrtvých včetně tří dětí. Zvyšující se pocit nebezpečí pak vede stále větší množství francouzských Židů k odchodu do Izraele – v roce 2015 jich bylo dokonce rekordních osm tisíc.
V posledních týdnech se situace dále vyostřila a židovská komunita po celé Francii zažívá zatím ještě nenásilné útoky. Před stadionem v jihofrancouzském Carcassonnu se například objevil nápis „Zabíjet Židy je povinnost“ a desítky domů ve čtvrti v Paříži s velkým množstvím židovských obyvatel pokryly Davidovy hvězdy bolestně připomínající nacistické označování za druhé světové války.
Celkově vládní úřady zaznamenaly od 7. října bezmála 900 různých případů antisemitismu a v souvislosti s nimi zadržely na čtyři stovky podezřelých, z toho zhruba čtvrtinu cizinců. Jde přitom o dvojnásobek incidentů proti celému loňskému roku.
Antisemitismus a ruská stopa
Přestože má antisemitismus ve Francii dlouhou tradici spojenou s krajní pravicí, v poslední době mívá souvislost zejména s islamistickou a extrémistickou částí rovněž mimořádně početné muslimské komunity v zemi. Proti tomuto fenoménu už léta aktivně vystupují někteří umírnění islámští náboženští představitelé, například Hassen Chalghoumi, imám mešity v Drancy, který mimo jiné spolu s lídry židovské komunity pořádá připomínková shromáždění k francouzskému holokaustu.
V případu židovských hvězd v Paříži se ale poněkud překvapivě objevila i ruská stopa. K činu se totiž přiznala v zemi nelegálně pobývající dvojice Moldavanů, která podle vlastních slov jednala na příkaz kohosi právě z Ruské federace. Dá se předpokládat, že ruské tajné služby mají eminentní zájem na vyhrocení vnitropolitické situace v evropských zemích – napojení na Rusko je ostatně možné pozorovat například i v nedávných případech pálení koránu v různých skandinávských zemích.
Francouzská vláda v každém případě na nárůst případů antisemitismu zareagovala zvýšením policejní ochrany židovských institucí a ministr vnitra požaduje „okamžité vypovězení“ těch pachatelů antisemitských útoků, kteří nemají francouzské občanství. Úřady také zakázaly velkou část demonstrací na podporu Palestiny, při kterých se často objevovala antisemitská prohlášení, podpora zločinů Hamásu nebo vlajky takzvaného Islámského státu. Upustily ale od původního plošného zákazu všech propalestinských demonstrací a schválení každého protestu dnes mají na starosti místní orgány.
„Džihád“ ve Spojeném království
Výbuch antisemitských incidentů zažívá rovněž Velká Británie, ve které žije druhá největší židovská komunita v Evropě čítající zhruba 300 tisíc lidí. Charitativní organizace Community Security Trust (CST) od 7. října do konce měsíce zaznamenala celkem 893 antisemitských útoků, což je podle jejích představitelů nejvyšší číslo za posledních třicet let.
Ke skoro polovině těchto útoků došlo v Londýně a desítky z nich se uskutečnily na univerzitních kampusech, které patří právě v Británii a ve Spojených státech mezi epicentra antisemitismu. Na synagogu v Londýně například pokřikovali lidé z jedoucího auta „Zabijte Židy“, v severoirském Belfastu pak někdo zaslal židovskému univerzitnímu studentovi svastiku.
Na propalestinských demonstracích, které jsou v Londýně zřejmě nejpočetnější v celé Evropě, se mimo jiné objevil pokřik požadující „džihád“ a novou intifádu nebo se na nich prodávaly pamflety vyzdvihující „výjimečné hrdinství“ útočníků z Hamásu. Toto hnutí je přitom v Británii stejně jako ve většině západního světa považováno za teroristickou organizaci a jeho podpora může být potrestána až čtrnácti lety za mřížemi.
Britská vláda na nárůst antisemitismu reaguje velmi podobnými kroky jako ta francouzská: uvolnila 3 miliony liber (v přepočtu zhruba 84,4 milionů korun) na zvýšení bezpečnosti židovských škol a synagog a zároveň hrozí vypovězením každému cizinci, který se dopustí schvalování teroristických činů nebo šíření nenávisti vůči židovské menšině. „Tuto nenávist nebudeme tolerovat, ne v naší zemi a ne v tomto století,“ ujistil komunitu premiér Rishi Sunak.
Německo hlásí „nulovou toleranci“
Mimořádné obavy zažívá také zhruba dvou set tisícová židovská komunita v Německu, která přitom v posledních desetiletích znovu výrazně rostla – zvláště Berlín se stal populární destinací pro emigraci mladých Izraelců a země také po ruské invazi v loňském roce přijala tisíce židovských Ukrajinců prchajících před ruskou agresí.
Atmosféra po útocích Hamásu je ale napjatá: také na budovách v německém hlavním městě se objevily židovské hvězdy a 18. října se neznámý útočník pokusil s pomocí Molotovových koktejlů zapálit jednu z berlínských synagog. V Duisburgu zatkla policie člověka, který měl plánovat vjet nákladním autem do proizraelské demonstrace. A na propalestinském shromáždění v Mnichově zazněly výkřiky jako „Za*raní Židé, všechny vás zabijeme“.
Politici z německých mainstreamových stran na tyto incidenty vzhledem k historii holokaustu reagují velmi tvrdě. Sociálnědemokratický premiér Olaf Scholz přislíbil „nulovou toleranci“ antisemitismu, zelený ministr hospodářství Robert Habeck pak volá po „tvrdé politické odpovědi“.
„Každý, kdo je Němec, se bude z těchto zločinů muset zodpovídat u soudu. Kdo není Němec, riskuje navíc svůj pobytový status. Ten, kdo nemá povolení k pobytu, poskytuje důvod k vyhoštění,“ prohlásil Habeck a dodal: „Je naší historickou odpovědností zajistit, že Židé mohou v Německu žít svobodně a bezpečně. Aby se už nikdy nemuseli bát otevřeně projevovat své náboženství, svou kulturu.“
AfD pod vlivem Kremlu
Vzestup antisemitských incidentů v Německu opět do značné míry souvisí s radikální částí místní muslimské menšiny. Obavy v židovské komunitě nicméně vyvolává i dlouhodobější vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), která už se v řadě předvolebních průzkumů vyšplhala na druhé místo za tradiční Křesťanskodemokratickou unií (CDU).
V AfD existuje silné neonacistické křídlo, které chce revidovat výklad druhé světové války a holokaustu. Nedávno byl například zadržen nově zvolený poslanec bavorského parlamentu za Alternativu pro Německo, Daniel Halemba, který měl sousedy rušit pokřikem „Sieg Heil“. Lídr AfD v Durynsku Björn Höcke pro změnu stane před soudem kvůli použití nacistického sloganu v předvolební kampani a před několika lety volal po obratu ve způsobu výuky o holokaustu.
„Část AfD šíří nenávist a agitaci proti všem druhům menšin v Německu, zejména proti migrantům. Vidíme, že část AfD také zastává a propaguje antisemitské postoje,“ varoval letos v červnu šéf německé civilní kontrarozvědky Thomas Haldenwang, který také upozornil na to, že strana je – podobně jako řada dalších evropských krajně pravicových uskupení – pod značným vlivem Kremlu.
František Kalenda je antropolog, spisovatel a publicista se zaměřením na Latinskou Ameriku. Působí jako redaktor nakladatelství Bourdon a stálý spolupracovník rubriky NOVÁ ORIENTACE v deníku FORUM 24 a komentátor Týdeníku FORUM.
