Podle ruského ministra financí Antona Siluanova čeká ruskou ekonomiku, která je už dlouho v recesi, další obtížný rok. Ekonomika se do hluboké recese dostala vlivem propadu cen ropy a protiruských sankcí. Právě propad cen ropy a potíže ekonomiky trápí i rubl, který od začátku tohoto týdne nepřetržitě klesá. K americkému dolaru sestoupil dnes na nové minimum za poslední rok.

„Příští rok nebude snadný,“ připustil Siluanov. „Nejnovější odhady ukazují, že ceny našich hlavních exportních artiklů by mohly být nižší, než se předpokládalo.“

Ruská ekonomika je závislá na cenách vývozního zboží, což je především ropa a zemní plyn. Vývoz uhlovodíků tvoří více než polovinu příjmů v ruském státní rozpočtu. Ropa kvůli celosvětovému převisu nabídky nad poptávkou od poloviny loňského roku zlevňuje. Barel severomořské ropy Brent, která je považována za globální měřítko, stojí zhruba 37 dolarů a další typy ropy, včetně té ruské, jsou na tom podobně. Rusko v odhadech na příští rok počítá s cenou 50 dolarů za barel.

Moskevská vláda přistoupila k výraznému snižování počtu zaměstnanců ve státní správě a ve zdravotnictví, aby měla prostředky na podporu automobilového průmyslu, bankovnictví a dalších sektorů, které se dostaly do problémů následkem levné ropy i dopadu mezinárodních sankcí.

Ruská ekonomika letos poklesne asi o 3,7 procenta. Na příští rok Moskva počítá s mírným růstem, kolem 0,7 procenta. Pokud ale ceny ropy zůstanou po celý rok na úrovni 40 dolarů, klesne ekonomika podle odhadů o více než 2 procenta.

Siluanov dále uvedl, že Rusko podniklo kroky ke „konsolidaci výdajů“ a privatizaci. Tato opatření by měla být zapracována do rozpočtu začátkem příštího roku.

Propad světových cen ropy a potíže ruské ekonomiky doléhají také na ruskou měnu. Rubl koncem loňského roku přišel v relativně krátké době asi o 40 procent hodnoty vůči dolaru, nyní je o zhruba pětinu níže než před rokem. K dolaru dnes ruská měna ztrácela více než 1 procento, pohybovala se kolem 73,20 rublu za dolar. To je nejnižší hodnota za poslední rok.

Prezident Putin potíže domácí ekonomiky připouští včetně poklesu příjmů obyvatelstva či nižších investic. Vrchol krize má podle něj ale ruská ekonomika již za sebou.

Agentura Bloomberg oslovila přední světové ekonomy, aby ohodnotili Putinův způsob zvládání hospodářské krize. Nejnižší možnou známku, totiž „F“, mu vystavilo 27 procent z 22 expertů. Další dvě nejnižší známky mu dalo 50 procent oslovených expertů. Nejlepší hodnocení, tedy „A“, Putin dostal od jediného z nich. Podstatně lépe hodnotili experti samotné ruské ministerstvo financí. Většina z nich mu udělila známku „B“.