Soupeř Miloše Zemana ve finále prezidentské volby Jiří Drahoš založil Společně pro Česko a oznámil svůj záměr stát se senátorem. Zároveň řekl, že jeho spolek bude apolitický. Zdá se, že Drahošův přístup se nezměnil ani poté, co jeho volební neúspěch zanalyzoval téměř každý a jasně se ukázalo, že pouhá sázka na slušnost na současné voliče zatím dostatečně nefunguje.

Den, kdy se rozhodovalo o novém českém prezidentovi, vzbuzoval naději na změnu. Podporovatelé Jiřího Drahoše, kteří se sešli v pražském Kongresovém centru, hovořili i po sečtení hlasů o energii, která setrvá a pomůže k nápravě politické kultury u nás.

Energie se však postupně začala vytrácet a zároveň se ukazovalo, že mnoho lidí profesora Drahoše volilo pouze proto, že stál v přímém souboji proti jimi neakceptovatelnému Zemanovi.

Nyní má před sebou bývalý předseda Akademie věd novou výzvu. Chce se poprat o senátorskou pozici. I když slovo „poprat“ je u Drahoše zřejmě až moc přehnané. Už první popis spolku Společně pro Česko spíš naznačuje, že důkazy o jeho existenci si budou muset občané pečlivě vyhledávat. Podobně se možná bude profilovat i dlouhodobě.

Důvod? Jiří Drahoš není žádný „bijec“, který bude výrazným politikem, o jehož výrocích a později i činech se dočtete na titulních stranách novin. On vlastně politikem nebude, nebo by alespoň podle svých výroků být neměl. Apolitický spolek totiž nemůže vygenerovat politika, to dá rozum.

Jak se ovšem ukázalo u Andreje Babiše, prohlášení o tom, že někdo není politik, možná na některé voliče dokáže zapůsobit. Vždyť i Piráti hlásili „Pusťte nás na ně“ a zafungovalo to na deset procent lidí, kteří přišli k volbám.

Jiří Drahoš by se ovšem neměl vydávat jejich cestou, obzvlášť poté, co mu podporu vyjádřili především lidé, kteří stále věří na tradiční demokratické strany a nepodporují politické experimenty nebo projekty. V současné situaci se už všechny strany napříč politickým spektrem jasně vyprofilovaly a pro Drahoše by tak volba nemusela být tak těžká.

Zároveň by měl po svém boku zkušené politiky, kteří by mu pomohli v momentech, kdy se uchyluje k některým svým „nenázorům“, a dokázali by odrážet útoky těch, kteří budou chtít profesora zdiskreditovat. Drahošovi by se mohlo povést dostat se do senátu s přehledem. Přece jen už je pro občany známější, než když vstupoval do boje o Hrad. Ona energie se sice již patrně nereinkarnuje, ale stejně by její zbytky měly stačit na Drahošovo zvolení. Bude to však stačit pro jeho viditelné působení v senátu nebo úspěšné fungování spolku Společně pro Česko?