Premiér Andrej Babiš a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger při otevření velkokapacitního očkovacího centra FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Spekulace o blížícím se konci ministra Jana Blatného sílí. Jeho nástupcem má být ředitel vinohradské nemocnice Petr Arenberger, blízký hnutí ANO. Už třetí výměna ministra zdravotnictví během pouhého půl roku jen potvrdí debakl Babišovy personální politiky v boji s koronavirem.
Duben může být kritický z hlediska turbulencí ve vládě. Nejčastěji se skloňuje jméno ministra zdravotnictví Jana Blatného, který se v poslední době stále více emancipuje od Babišova autoritativního řízení státu. Premiér ho loni v říjnu uvedl do funkce jako nepolitického odborníka, když musel narychlo shánět náhradu po vynucené rezignaci Romana Prymuly.
Spor o vakcínu Sputnik
Blatného odborné postoje se však často neslučují s Babišovým „zdravým rozumem“ a především se zájmy prezidenta Zemana, který potřebuje do Česka na poslední chvíli propašovat v Evropě neschválenou ruskou vakcínu Sputnik V.
Blatný opakovaně ujistil, že nepovolí výjimku pro očkování žádné vakcíně neschválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Zeman požaduje jeho výměnu a k nátlaku se připojili i vzdorující komunisté. Proto to momentálně vypadá tak, že Blatného dny jsou sečteny, i když on sám svoji demisi nepřipouští.
Premiér Babiš sehrává nedůstojnou frašku, když nechce před svými voliči vypadat jako slaboch, ustupující diktátu prezidenta a KSČM. Proto výměnu Blatného, kterého si sám vybral, o několik týdnů oddálil. Zesiluje jeho kritiku a píše mu podivné vytýkací dopisy, často s formálními připomínkami, které Blatný odbývá poukazem na odborná, nikoli politická hlediska rozhodování.
Jsem připraven
Blízký konec Blatného signalizují i veřejné výstupy jeho nejpravděpodobnějšího nástupce, dermatologa a ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Petra Arenbergera. Do funkce ho jmenoval v září 2019 bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) a dnes je podle svých slov nachystaný k novým výzvám.
„Kdyby bylo potřeba, abych pomohl jako ministr zdravotnictví, tak jsem samozřejmě připraven. A pokud by někdo rozhodl, že jsem vhodný, tak bych o tom i uvažoval,“ přiznal Arenberger 23. března v rozhovoru pro CNN Prima News, přestože si myslí, že se jedná o „sebevražednou misi“.
Podobně se vyjádřil téhož dne pro portál Novinky. „Ambici být ministrem nezbytně nutně nemám, ale kdyby bylo potřeba, tak mě znáte, že já rád pomáhám všem,“ potvrdil dermatolog, což odpovídá předem připravené mediální akvizici.
Lidové noviny v akci
Zatím nejdále zašel Babišův věstník Lidové noviny (30. 3. 2021, Arenberger a Babiš sázejí na onkologii), který potvrdil sílící spekulace o náhradě Blatného Arenbergerem. Mediální aranžmá je postaveno na poněkud křečovitě naroubované úvaze, že si potenciální nový ministr s premiérem rozumí v boji proti rakovině, k čemuž vyzývá i Evropská komise.
Toto téma bylo ostatně i tématem jednoho z Babišových vytýkacích dopisů Blatnému, které ministr stoicky považuje za běžnou komunikaci, a nerozumí tomu, proč se v médiích vžil pojem vytýkací. „Jsou to prostě dopisy a já na ně panu premiérovi odpovídám. Nemyslím si, že manažersky selhávám,“ uvedl.
Babiš si ovšem myslí něco jiného. Nedělá tuto nezvyklou šarádu jen pro legraci a výměna Blatného je s pravděpodobností hraničící s jistotou jen otázkou času. Proč by měl na jeho místo nastoupit Petr Arenberger, když i on je podobně jako dětský hematolog Blatný uznávaným odborníkem v jiném lékařském oboru než epidemiologii?
Pozdní prozření Blatného
V první řadě se ztenčuje množina lidí, ochotných vstoupit do podřízeného vztahu s nevypočitatelným a často hysterickým premiérem Babišem. Tento běh v minovém poli si zřejmě až příliš pozdě uvědomil Blatný, jenže byla to jeho dobrovolná volba.
Oproti současnému ministrovi, který jistě hodně chyboval a komunikačně selhával, má největší favorit na jeho křeslo několik výhod. Projevil dostatečně ambiciózní a cynický přístup, když naprosto nekolegiálně veřejně hovoří o tom, že je připravený nastoupit, i když tuto nabídku ještě nikdo oficiálně nepotvrdil. To mu nebrání účastnit se mediální popravy svého potenciálního předchůdce.
Na rozdíl od Blatného má Arenberger lepší „kádrový profil“. Na současného ministra zdravotnictví praskl krátce po nástupu podpis petice Milionu chvilek vyzývající k demisi trestně stíhaného premiéra Babiše, vedeného v archivech Státní bezpečnosti.
U Arenbergera nic takového nehrozí. Svoji loajalitu už prokázal jako nominant hnutí ANO do Rady Českého rozhlasu, zvolený sněmovnou v květnu 2018. Jen těžko by se s ním opakovaly pro Babiše neskousnutelné situace, kdy mu jeho ministr vzdoruje v médiích.
Kritériem vstřícnost ke Sputniku
V neposlední řadě má horký kandidát na post ministra zdravotnictví vstřícnější přístup k vakcíně Sputnik V. Připustil, že by zájemcům umožnil, aby se Sputnikem očkovali v rámci klinického zkoušení. Stačil by souhlas etické komise a Státního ústavu pro kontrolu léčiv, což by podle něj zabralo nanejvýš měsíc. Nikoli tedy evropské agentury EMA, jak požaduje Blatný.
„Vím o řadě pacientů, kteří na Sputnik čekají. Rozumné řešení vidím v tom, že by se udělala rozsáhlá klinická studie na větším počtu pacientů, kdy obě strany vědí, že jdou do experimentálního preparátu, kterému nějaké to razítko chybí, a vstupují do toho dobrovolně,“ vysvětloval Arenberger portálu Novinky.
Zdá se tedy, že je rozhodnuto, události do sebe zapadají. Premiér Babiš po obvyklém lavírování standardně mění názor. Ještě nedávno se zapřísahal, že se Česko nevydá maďarskou cestou, a nebude používat vakcínu neregistrovanou v EU. Dnes už o tom uvažuje a Arenberger je připraven ve startovních blocích.
Dokud ovšem bude boj s koronavirem řídit chaotický a nekompetentní premiér, utápějící se v neproduktivním mikromanagementu, tristní pozice Česka se v porovnání s většinou ostatních zemí nezmění.
