V české armádě mají jasno: kybernetický útok je možné za určitých okolností považovat za válečný akt. „Kybernetický útok může zničit více infrastruktury než bombardování,“ upozorňuje generál Miroslav Feix, který stojí v čele nedávno zřízeného velitelství kybernetických a informačních operací.
„Jsme ve fázi, kdy vzniklo velitelství kybernetických sil a informačních operací, na začátku roku proběhne reorganizace jednotek a podřízení pod naše velitelství. Tedy i navýšení počtu lidí. Hranice 400-500 lidí bychom měli dosáhnout v horizontu pěti až deseti let,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org Miroslav Feix, který donedávna působil ve velitelských funkcích u Speciálních sil.
Válka v mysli lidí
Zadání vytvořit zcela nový armádní prvek – velitelství vojenských kybernetických sil – dostal Feix vloni v létě. S náborem expertů do nové jednotky se sídlem v Brně prý nemá problém; zájemců je více než volných míst. Vedle nákladů na zaměstnance se investice mají pohybovat v řádu stovek milionů.
Sám Feix je podepsán například pod studií, kde o kybernetickém prostoru píše jako o páté válečné doméně vedle země, vody, vzdušného prostoru a kosmu. To se odráží i v jeho představě o budoucnosti vojenských operací – nejen ve virtuálním prostoru, ale třeba i s převládajícím nasazením robotů.
„Myslím, že budoucnost opravdu směřuje k tomuto typu válek. Válka vždy byla a bude ryze lidská záležitost. Začíná a končí v mysli lidí, jde o vůli. A k vůli se dá dostat skrze informace, skrze kybernetický prostor, technologie, umělou inteligenci,“ podotýká.
Na starost má v rámci velitelství nejen kybernetickou ochranu vojenské infrastruktury a potenciálních cílů, ale i psychologické operace, informační podporu či strategickou komunikaci.
„Pomáháme třeba i s analýzou sociálních sítí a poskytujeme je ministerstvu, umíme si sami vyrobit a sestříhat profesionální videa, staráme se o strategickou komunikaci, vedeme vysvětlovací kampaně,“ vypočítává Feix.
Důvěra v českou armádu
Jak připouští, i česká armáda se stává terčem různých konspirátorů a dezinformací, kdy se například o českých vojácích v Afghánistánu píše jako o „žoldácích ve službách USA“.
„To se nás týká, ale nemyslím si, že by to bylo nějak významné. Přirozeně asi silněji vnímáme ty negativní věci, ale podpora veřejnosti armádě je jinak na historicky nejvyšší úrovni. Tím, že nás jako armádu nějaké procento lidí nemá rádo, se nijak netrápím,“ konstatuje Feix.
Z průzkumů veřejného mínění vychází armáda skutečně dlouhodobě jako jedna z nejdůvěryhodnějších českých institucí.
Podle zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vojákům věří 69 procent lidí, což je druhý nejlepší výsledek za dobu, co CVVM podobná měření provádí. Jen o procento lepší výsledek měla armáda letos v březnu.
„Důvěra v armádu, policii a soudy je vyšší u těch respondentů, kteří hodnotí svoji životní úroveň jako dobrou. Větší důvěru soudům vykazují absolventi vysokých škol a lidé orientovaní na pravou stranu politického spektra, armádě pak více důvěřují lidé hlásící se k pravému středu,“ konstatují autoři průzkumu z CVVM.
