Syrský prezident Bašár Asad hodlá dobýt zpět území celé Sýrie. A počítá s tím, že tento boj bude ještě dlouhý. Asad to řekl v rozhovoru s francouzskou agenturou AFP. Prohlásil v něm, že jeho cílem je získat zpět kontrolu nad celou Sýrií. „Bylo by nelogické říkat, že jsme ochotni vzdát se jediného kusu našeho území,“ prohlásil. Evropa podle něj musí vytvořit podmínky pro návrat uprchlíků do vlasti.
Světové mocnosti se dohodly, že by v Sýrii mělo do týdne začít platit příměří. Syrský prezident ale AFP řekl, že boj proti teroristům během jednání o míru neukončí. Asad je prý otevřený rozhovorům s opozicí, ale boje kvůli tomu nezastaví. „Od začátku krize chováme víru ve vyjednávání a v politické kroky. Účast v rozhovorech ale neznamená, že zastavíme boj proti terorismu. Sýrie potřebuje obojí a tyto dvě věci jsou navzájem nezávislé,“ tvrdil prezident.
Diplomaté na bezpečnostní konferenci v Mnichově jsou vůči dohodě o příměří skeptičtí. Podle zpravodaje České televize Václava Černohorského nemá podle některých ani cenu papíru, na kterém je natištěna. „Saúdskoarabský ministr zahraničí na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že Asad musí ze své funkce odejít, pokud má v Sýrii nastat mír,“ podotkl Černohorský.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner v reakci na rozhovor řekl, že Asad „podléhá iluzím, když si myslí, že syrský konflikt lze vyřešit vojensky“.
Syrský prezident jej označuje za boj proti terorismu a hodlá ho vést i v době mírových rozhovorů. Jde o jednání zástupců syrské vlády a jejích oponentů, která za zprostředkování OSN začala 29. ledna v Ženevě, ale od minulého týdne jsou přerušena. Opozice totiž trvá na tom, že nejdříve musejí skončit boje v Sýrii.
Syrská armáda a její spojenci – Rusko a íránské šíitské milice – zaznamenali v posledních dnech velké územní zisky u města Halab, avšak za cenu životů stovek civilistů a hromadného úprku obyvatelstva. K turecké hranici se vydalo z velkoměsta na 50.000 lidí. Asad prohlásil, že smyslem bojů o Halab je přerušit zásobovací trasu do Turecka.
Uprchlickou vlnu přisuzuje Asad trvale zemím, které podle něj podporují teroristy, k nimž řadí nejenom islámské radikály, ale také své politické oponenty. „Vyzvu evropské vlády, které přímo přispěly k exodu uprchlíků tím, že chrání teroristy a zavádějí embargo proti Sýrii, aby pomohly Syřanům vrátit se domů,“ prohlásil Asad v rozhovoru, který poskytl francouzské agentuře ve čtvrtek.
Asad poskytl rozhovor ještě předtím, než skončila mnichovská mezinárodní schůzka k Sýrii. Její aktéři, mezi nimi Rusko a USA, se dohodli, že by příměří mohlo v Sýrii začít platit do týdne. Americký prezident Barack Obama určil hlavním vyjednávačem dohody o ukončení bojů ministra zahraničí Johna Kerryho, který byl účastníkem mnichovského jednání.
Mluvčí Bílého domu Eric Schultz řekl, že dohoda o dočasném příměří je významná, ale její plnění není jisté. „Budeme v příštích dnech sledovat činy, ne slova, abychom viděli, zda jsou všechny strany připraveny své závazky plnit,“ řekl. Obvinil Rusko, že přispělo k současné humanitární krizi v Sýrii nálety na místa, v nichž působí jenom málo radikálů z Islámského státu. „Nadešel čas, aby Rusové přestali předstírat útoky na Islámský stát, jimiž se jenom více zapojují do občanské války,“ řekl Schultz.
Syrský prezident si neodpustil kritiku Francie a řekl, že Paříž musí svou politiku vůči Sýrii změnit. Francie patří k zemím, které žádají nekompromisně Asadovo odstoupení. Asad kritizoval také Turecko a Saúdskou Arábii, tedy státy které stojí na straně opozice. Podle prezidenta hrozí Sýrii vojenská intervence obou těchto zemí.
Rada OSN pro lidská práva začátkem tohoto měsíce obvinila Asadův režim ze zločinů proti lidskosti. Podle organizace se režim snaží vyhladit tisíce zadržených Syřanů. Syrský prezident ale vinu odmítá. Obvinění jsou podle něj zpolitizovaná a vyšetřovatelé nepředložili žádné důkazy. Podle OSN se válečných zločinů mohli dopustit i povstalci.
Organizace doufá, že by do 24 hodin mohla poslat do obléhaných syrských měst humanitární pomoc. Některé oblasti jsou odříznuty už déle než rok. Podle OSN potřebuje pomoc zhruba 13,5 milionu Syřanů. „Homs vypadá jako Varšava nebo Drážďany po konci druhé světové války,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.
