Syrský prezident Bašár Asad poskytl rozhovor ruskému listu Komsomolskaja pravda, který způsobil rozruch po celém světě. Mimo jiné v něm Spojené státy označil za spolutvůrce Islámského státu, ale především řekl, že současná válka je přímým konfliktem mezi USA a Ruskou federací.
Pravdou je, že syrský prezident nepřišel s touto iniciativou sám a že šlo o odpověď na víceméně návodnou otázku zvláštní zpravodajky Komsomolské pravdy Darji Aslanovové. Když byl ale na zmíněný přímý rusko-americký konflikt dotázán, odpověděl Asad víc než jasně.
Citujeme: „Ano, je to tak a děje se tak z prostého důvodu. Rusko chce bojovat proti terorismu nejen kvůli Sýrii a nejen kvůli Rusku. Rusko bojuje za celý náš region, za celou Evropu, za celý svět. Rusové chápou, že terorismus se nezadržitelně rozrůstá od počátku 80. let, kdy Američani v Afghánistánu pochopili možnosti teroristů a dodnes jsou proto přesvědčeni, že terorismus je trumf, který lze kdykoli hodit na stůl. Proto je rusko-americký konflikt přirozený – a dokonce i když spolu obě strany mluví a zdánlivě vedou dialog, každá říká něco jiného.“
Darja Aslanovová rozhovor vedla v poloze mírně senzacechtivé, a tak rozhovor s jedním z nejsledovanějších státníků současného světa vlastně zahájila tím, že občanský konflikt v Sýrii, který trvá už přes pět let, označila za možný počátek 3. světové války.
Hrát ruskou ruletu
Asad jí přitakal a řekl, že tento výklad se v regionu vyskytuje stále častěji zejména po nedávné eskalaci syrského konfliktu. Zapomněl ovšem říct, že ona eskalace se týká hlavně Aleppa a že tam se o ni zasloužily právě ruské a syrské vládní síly.
Ve velkém rozhovoru pro Komsomolskou pravdu Bašár Asad rovněž zdůraznil že „ruská politika není založena na zájmech, ale na morálce“ a že jemu věrní Syřané vědí, že Rusko jejich zemi podporuje, aby zničilo terorismus, a ne proto, aby za to něco chtělo. Tolik několik důležitých myšlenek z posledního velkého Asadova mediálního vystoupení.
A teď pár faktů. Ruská Státní duma před pár dny ratifikovala původně tajnou rusko-syrskou smlouvu, podle níž Rusové mohou v Sýrii zůstat neomezeně dlouho. Smlouva je sice vypověditelná, ale poměrně těžko.
Rusko v souladu s touto úmluvou dobuduje leteckou základnu v Chmejmínu a doposud spíše servisní středomořské středisko Tartus přestaví na plnokrevnou vojenskou námořní základnu. Rusko se prostě hodlá usadit a prosadit v blízkovýchodním prostoru, kde se mu po pádu SSSR příliš nedařilo. Navíc má ruské dobrodružství v Sýrii, pokud bude úspěšné, zakrýt obrovské potíže na východní Ukrajině.
S velmi razantním názorem ale v těchto dnech přišla ruská politoložka Lilija Ševcovová. Ta přímo tvrdí, že „Kreml si není jist vlastní schopností kontrolovat situaci doma v Rusku. Proto musí hrát svou ruskou ruletu a snažit se ze svého bytí či nebytí udělat mezinárodní problém.“ Zní to hodně příkře, ale za zamyšlení to jistě stojí.
