Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange odejde zřejmě brzo ze svého úkrytu na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Může to být během několika dnů, nebo dokonce taky jen hodin. Zprávu oznámil oznámil WikiLeaks na Twitteru a informace prý pochází od nejmenovaného vysoce postaveného ekvádorského zdroje. Ekvádor se na tom údajně již dohodl s Velkou Británií.

Assange si svůj azyl poněkud zkomplikoval. Ekvádorský prezident Lenín Moreno ho nedávno obvinil z porušování podmínek azylu na velvyslanectví. Assange totiž minulý týden zveřejnil na portálu WikiLeaks fotografie Morena a jeho rodiny a stojí také údajně po boku kampaně vedené bývalým prezidentem Rafaelem Correou. Cílem je prý destabilizovat Ekvádor. Předtím ještě slavný azylant nechal na WikiLeaks zveřejnit dokumenty týkající se údajných nelegálních transakcí a úplatků převáděných přes firmu prezidentova bratra.

Assange žije na velvyslanectví v Londýně od roku 2012. Hrozilo mu totiž vydání do Švédska, kde by ho rádi vyslechli v případu sexuálního útoku. Švédsko už případ odložilo, ale Assange se ještě může obávat zatčení a vydání do Spojených států, kde mu hrozí trest za zveřejní dokumentů o válce v Iráku a Afghánistánu. Na velvyslanectví se dostal díky přízni předchozího ekvádorského prezidenta Rafaela Correy, který byl ve funkci do roku 2017.

Již před rokem mu ekvádorská vláda zablokovala přístup k internetu. Důvodem bylo porušení dohody, podle níž se Assange ekvádorské vládě písemně zavázal, že nebude veřejně publikovat komentáře, které by mohly znamenat vměšování do záležitostí jiných států.

Internetový portál WikiLeaks se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat, třeba údajů o velkých firmách.

V listopadu 2010 začal WikiLeaks zveřejňovat první ze zhruba čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší, které má k dispozici. Pocházejí z období od roku 1966 až do února 2010. Obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě.

Na podzim 2012 WikiLeaks odtajnil příručky a další materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po teroristických útocích 11. září 2001.

V červnu 2015 WikiLeaks zveřejnil informace o tom, že NSA odposlouchávala tři francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a François Hollande, a mimo jiné také bývalé francouzské i německé ministry.