Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
ANALÝZA / Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stojí před těžkým rozhodnutím. Pokud by Rusko v únoru loňského roku nenapadlo jeho zemi, na konci letošního října by se na Ukrajině konaly parlamentní volby. Pár měsíců poté, v březnu příštího roku, by o svůj druhý mandát bojoval i on sám. Druhá fáze ruské invaze ale všechno změnila. Zelenskyj teď má dvě možnosti, buď volby uspořádá, nebo bude pokračovat ve vládě i bez nich. Ať se ale rozhodne jakkoliv, nahraje Kremlu.
Čím blíže je termín, tím větší dilema před ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským stojí: Měla by Ukrajina uspořádat volby, když v zemi stále zuří válka, část obyvatel je na okupovaných územích, další miliony jich jsou v zahraničí a vojáci stále bojují v zákopech na východě země? Stejnou otázku si kladou i západní partneři, ale dobré řešení chybí.
Kdy se mají volby konat a co jim brání?
Parlamentní volby mají podle ukrajinské ústavy proběhnout v neděli 29. října letošního roku. Konat se ale nejspíš nebudou. Po začátku ruské invaze Ukrajina vyhlásila stanné právo. Naposledy tak ukrajinský parlament učinil letos v červenci, když stanné právo a všeobecnou mobilizaci prodloužil o 90 dní. Bude tak platit i v době, kdy mají Ukrajinci odevzdávat své hlasy do volebních uren.
Zákony konání voleb v době, kdy je v zemi stanné právo a válečný stav, který v současné době rovněž platí, zakazují. Volby by se tak mohly konat až po jejich úpravě. Možností je i to, že by se parlamentní volby konaly zároveň s těmi prezidentskými.
Pro ty platí stejný problém a konat se mají 31. března příštího roku. Volodymyr Zelenskyj jejich uspořádání nevylučuje, někteří západní partneři tlačí na to, aby se i přes nepříznivé podmínky konaly. Jako příklad bývá často uváděn Izrael, který v současné době nahradil Ukrajinu na titulních stranách českých i zahraničních médií. „V soukromých rozhovorech nám naši partneři říkají, že Izrael je ve válce již více než 30 let, a přesto pořádá volby,“ řekl francouzskému deníku Le Monde ukrajinský poslanec pod podmínkou anonymity.
Ukrajina ví o problémech, které ji v souvislosti s organizací voleb čekají. Vědom si jich je i prezident Zelenskyj. „Jsme připraveni (uspořádat volby, pozn. red.),“ řekl na výroční konferenci Jaltské evropské strategie v Kyjevě letos v září.
Není to otázka demokracie. Je to otázka bezpečnosti.
„Není to otázka demokracie. Je to otázka bezpečnosti,“ dodal s tím, že volby se nesmějí konat ve válečném stavu, pět milionů Ukrajinců je vnitřně vysídleno a žije mimo své volební okrsky a dalších několik milionů je v zahraničí, kde mohou volit pouze na velvyslanectvích. Další otázkou je i to, jak zorganizovat hlasování pro vojáky na frontě a jak zabránit ruským raketám, aby létaly na volební místnosti.
Další výzvou jsou potom finanční náklady. V době míru stojí podle Zelenského pořádání voleb pět miliard hřiven, v přepočtu 125 milionů eur. A nikdo si není jistý, kolik by stály v době války.
Unie nad volbami mávla rukou, Spojené státy částečně tlačí
Pomoct by v tomto případě mohli spojenci – ať už s financováním, tak s kontrolou jejich férovosti. „Logika je taková, že pokud hájíte demokracii, měli byste na tuto obranu myslet i během války. Volby jsou jednou z obran. Ale ne nadarmo jsou volby během války zákonem zakázány – je velmi obtížné je uspořádat,“ řekl podle webu Ukrajinská pravda Zelenskyj v rozhovoru s novinářkou Natalijí Mosejčukovou.
S finanční stránkou by mohly podle něj pomoct Spojené státy americké i Evropská unie. „Nebudu pořádat volby na dluh. Nebudu ani brát peníze ze zbraní a dávat je na volby. To je stanoveno zákony. Ale pokud mi tuto finanční podporu poskytnete a pokud poslanci seznají, že to musíme udělat, tak potom pojďme rychle změnit zákonodárství,“ dodal s tím, že mu zatím nikdo neukázal, jak provést volby mezi vojáky bojujícími na frontě.
Právě otázka voleb je jednou z těch, které by mohly rozštěpit podporu Spojených států, kterou poskytují bojující Ukrajině. Už v srpnu Ukrajinu vyzval republikánský senátor Lindsey Graham, aby dělala to, co je nutné. „Jsem ohromen tím, co jste vy a vaše země, muži a ženy, udělali. Budeme i nadále bojovat za to, aby k vám přicházely zbraně a vy jste mohli vyhrát válku, kterou si nemůžeme dovolit prohrát. Musíte však zároveň dělat dvě věci. Příští rok se mají na Ukrajině konat volby,“ prohlásil v rádiu Svobodná Evropa.
Zelenskyj ví, že jde o těžké rozhodnutí. Ví také to, že nezvládnuté volby by mohly stát jeho zemi mezinárodní podporu. To zmínil i vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Nikdo (v prezidentské administrativě, pozn. red.) si takové otázky neklade. Upřímně řečeno ale víme, že je to pro Američany důležité téma. Četli jsme vyjádření některých kongresmanů.“
Myslím, že se všichni shodneme na tom, že bez voleb nemůže demokracie řádně fungovat.
Evropské instituce i členské země EU se ale k otázce staví jinak. Nad volbami většinou mávly rukou a uznaly, že Kyjev má jiné problémy a plány. Podobný přístup má i Bidenova administrativa. „Myslím, že se všichni shodneme na tom, že bez voleb nemůže demokracie řádně fungovat. Co chci říci vládě, parlamentu a lidu Ukrajiny – je ve vašich rukou rozhodnout, zda a kdy se volby uskuteční,“ řekl předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tiny Kox.
Podobně se k celé záležitosti postavilo i Německo, které se v posledních měsících výrazně přiklonilo k členství Ukrajiny v Evropské unii. „V zásadě se domníváme, že hodnoty demokratického projevu vůle a voleb jsou důležité, ale musíme vzít v úvahu zvláštní situaci, která na Ukrajině je a v dohledné budoucnosti zůstane,“ řekl na začátku září mluvčí vlády Steffen Hebestreit. „Ukrajina je již více než 18 měsíců ve válce v důsledku agresivního náporu Ruska, je nucena se bránit, bránit svou územní celistvost a suverenitu. To je v současné době nejdůležitější otázka.“
Ukrajinu čeká obrovská výzva, která nemá správné řešení
Řešení palčivé otázky, která se s blížícím se termínem voleb bude objevovat stále častěji, ale, zdá se, existuje. Ukrajinští experti se shodují, že pokud by se konflikt na Ukrajině uklidnil, volby by mohly proběhnout on-line. Jednou z uváděných paralel je rok 2014. Tehdy probíhaly prezidentské, parlamentní i místní volby v době, kdy Rusko zahájilo invazi na Donbas. Konflikt byl ale mnohem méně intenzivní. Podobně by mohla fungovat i korespondenční volba jako v Jugoslávii v 90. letech.
Proti jakémukoliv konání voleb mluví jasné problémy. Jedním z nich je například povolební situace. V momentě, kdy by došlo na parlamentní půdě k patu, není pro zemi, která aktuálně válčí a konflikt bude podle všeho i nadále pokračovat, nic horšího než politická krize. Předání moci i v době míru může trvat i několik měsíců. Ukrajina ale takový luxus nemá.
Stejný problém by mohl nastat, pokud by Zelenskyj ve volbách prohrál. Průzkumy veřejného mínění mu sice připisují 81% podporu mezi Ukrajinci a jeho nahrazení si přeje jen 23 procent obyvatel, ta varianta ale vždy existuje. Pokud by Zelenskyj prohrál, někteří Ukrajinci se navíc obávají i toho, že země bude muset zahájit mírová jednání s Ruskem, která nemusí skončit v jejich prospěch. Situace mezi roky 2014 až 2022 by se tak opakovala.
Po volbách netouží ani ukrajinská opozice. Doufá, že proběhnou až po válce, kdy budou lidé k Zelenskému více kritičtí.
Dalším problémem je bezpečnost. V době voleb by Rusové věděli, kam přesně zaútočit, aby způsobili co největší škody. Ukrajina by tak svým voličům nemohla zaručit bezpečí. Zastánci konání voleb argumentují tím, že je Ukrajina musí uspořádat, aby si zachovala demokracii. Odpůrci této myšlenky však tvrdí, že pozastavení voleb v průběhu války je v souladu s mezinárodními standardy.
Volby jsou pro Ukrajinu obrovskou výzvou. Pokud se budou konat, země nebude schopná zajistit bezpečí voličům, rovný přístup do volebních místností, ani jejich legitimitu, což může nahrát Kremlu. Zároveň se bude vedení Ruska kolem Vladimira Putina snažit o to, aby vyhrál jemu vyhovující kandidát.
Rozhodnutí může ohrozit i veřejný obraz ukrajinského prezidenta. Pokud se volby konat nebudou, západním partnerům se může zdát zvláštní, že na jedné straně Zelenskyj tvrdí, že brání demokracii v Evropě a na světě, ale volby neprobíhají. Stejně tak nahraje Kremlu, v Rusku se přece volby konají a o jeho vládě všichni tvrdí, že je autoritářská. S nadsázkou by se dalo říct, že volby na Ukrajině chce hlavně Kreml a Vladimir Putin.
