Turecký autokrat Erdogan se, po vzoru všelijakých jiných diktátorů, rozhodl zasáhnout i do otázky plodnosti svých věrných. Idea, že nepřítele přerodíme a získáme tak nad ním nakonec nekrvavou převahu není nic nového. Každá diktatura sní o tom, že se jí narodí hodně nových potenciálních dělníků a vojáků a matek, co budou plodit další matky a vojáky a dělníky. A tak dál až donekonečna. Je to plán, který vzbudil pozornost a obavy západních médií, ale není důvod se tomu příliš věnovat, protože z toho asi nic moc nebude.
Lidé se stejně budou chovat podle svého.
Erdogan řekl: „Zploďte ne tři, ale pět dětí, neboť vy jste budoucnost Evropy,“ prohlásil Erdogan, sám otec čtyř potomků. „To bude ta nejlepší odpověď, kterou můžete dát na nestoudnosti, nepřátelství a nespravedlnosti, které jsou vám činěny.“
Nabízí se mimochodem otázka, proč to říká Turkům na Západě, kteří tam žijí, protože je jim tam lépe, než by jim bylo v Turecku. Erdoganovi se asi nikdo neodváží doma položit otázku, proč na prohnilém Západě, který je podle něj fašistický (zrovna on má co mluvit), Turci žijí a pracují. Odpovědí by totiž muselo být, že je jim tam lépe než ve vlasti.
Ale k té porodnosti. Abych ocitoval sám sebe ze staršího článku v týdeníku Dotyk:
„Americký autor F. William Russell cituje ve své knize Islam: A Threat to Civilization (2013) badatele Dona Melvina. Ten v roce 2004 napsal, že kromě Ruska bude muslimská populace v Evropě v roce 2020 dvojnásobná. Také tvrdí, že za 85 procent populačního růstu v roce 2005 vděčí Evropa imigrantům. (Jenže čísla a trendy tomu neodpovídají. Muslimský podíl na populaci v Evropě narostl mezi lety 1990 z 4,1 procenta na 6 procent v roce 2010 a podle odhadů poroste na na 10 procent v roce 2050. Doplněno v březnu 2017.).
Profesor Ömer Taşpinar z Johns Hopkins University’s School of Advanced International Studies zase v roce 2001 předpověděl, že muslimská populace v Evropě se zhruba do roku 2015 zdvojnásobí, zatímco nemuslimská klesne o 3,5 procenta.
Odhadovat porodnost jenom prodloužením současných tendencí do budoucnosti je ale možná nesprávnou metodou, protože se nepočítá s mnoha dalšími vlivy.
Philip Jenkins z Penn State University upozorňuje na to, „že se nebere v úvahu různá míra porodnosti mezi křesťany, kteří také přicházejí do Evropy jako imigranti. Vidíme navíc, že porodnost muslimů klesá i v takových zemích, jako je Maroko (pokles z 2,44 procenta v roce 1983 na loňských 1,28 procenta), Turecko a Nizozemsko. Že se dnes muslimové rodí hodně, ještě neznamená, že v budoucnosti tento trend bude pokračovat.“
Nemáme přesná data, ani pokud jde o současné počty muslimů. Mnoho evropských zemí se na náboženství neptá ani při sčítání lidu.
Pokud jde o samotné Turecko, mezi lety 2007 až 2016 stoupla populace Turecka o devět milionů lidí. Od roku 2001 porodnost klesla, v roce 2015 byla zhruba stejná, jako byla v roce 2001. (1.323.341 vůči 1.325.783). Rodilo se více dětí, než umíralo obyvatel, během desetiletí v průměru asi tak zhruba pětkrát až šestkrát. Jenže v roce 2001 zemřelo asi 175 tisíc obyvatel a v roce 2015 už 405 tisíc. Loni byl populační růst 0,9 procenta. (V Německu bylo minus 0,16 procenta.) Turecko tedy nevymírá, ale populační exploze to není.
Asi by se měl Erdogan zamyslet nad vlastní zemí, pokud jde o plodnost.
Erdogan má pro současné napětí mezi Tureckem a Evropou samozřejmě vysvětlení. On za nic prý nemůže:
„Není to moje osoba nebo vláda, co vás znepokojuje. Jste znepokojeni hospodářstvím Turecka, jeho demokracií, postavením v regionu a ve světě a tím, že se dostává do pozice, ve které vás už nepotřebuje,“ hlásá Erdogan. To je samozřejmě mimo. Turecko je na Evropě ekonomicky dost závislé. Do evropské osmadvacítky míří nyní cca 44,5 procenta tureckého exportu. Žádné líbánky s Ruskem, které samo ekonomicky upadá a kde porodnost etnických Rusů klesá (zachraňuje to střed Ruska, kde žijí Nerusové), jeho říši nezachrání.
Hlavně by se měl ale současný sultán rozpomenout, jak dopadly země, které lpěly na plodnosti svých občanů a pokoušely se ji zajistit různými dekrety. No, velká sláva to nebyla.