Je veřejným tajemstvím, že největším nepřítelem Miloše Zemana není Miroslav Kalousek, ČSSD ani novináři, ale jeho zdraví. Proto je s podivem, že se prezident k lidem, kterým by měl být vděčný za to, že stále může stát v čele státu, chová jako k nepodstatné stafáži ve svém týmu. Kdyby si Zeman svého lékaře vážil a uvědomoval si, co pro něj dělá, nikdy by bez něj z Číny neodletěl.
Zastánci hlavy státu vyprávějí báchorky o tom, že na doktora, který byl nalezen mrtvý v čínském hotelu, nešlo v momentě, kdy tato smutná zpráva ještě nebyla známa, počkat. Komentátor Babišovy Mladé fronty DNES Petr Kolář, který byl na Zemanově návštěvě Číny také, píše o tom, že všechno je naplánováno na minutu, možná i půlminutu přesně a nelze nic měnit.
Proč se ovšem prezident tváří, jaký je velký kamarád se svým čínským protějškem, když je ve skutečnosti pouze vazalem, který je už evidentně úkolován nejen z Ruska, ale i z asijské velmoci? Přátelství přece vypadá úplně jinak a samozřejmě by, kdyby něco takového mezi Milošem Zemanem a Si Ťin-pchingem existovalo, nebyl žádný problém odlet vládního speciálu odložit do momentu, kdy by se zjistilo, co se „ztracenému“ lékaři přihodilo.
Petr Halata byl ovšem Zemanovi úplně jedno. Ať se domů dostane jak chce, když nepřišel včas, jako by vzkázal prezident. Nikdo neřešil, že si doktor večer před tragickou událostí stěžoval, že mu není dobře, nikoho ani nenapadlo, že by po něm nechal pátrat v hotelu, kde bydlel.
Ignorance, arogance a egoismus. To všechno se v Zemanově podání opět předvedlo. „My, Zeman, se nebudeme starat o nikoho jiného než o sebe a své zájmy,“ mohl by si prezident nechat napsat na standartu a tím dát všem najevo, že musí počítat s tím, že je kdykoliv nechá napospas jejich osudu.
Ke svým lékařům by se však měl Zeman chovat daleko lépe. Jednak jim vděčí za to, že stále ještě nějakým způsobem může fungovat, a také jsou studnicí důležitých informací, které by si rozhodně prezident nepřál nikde zveřejňovat.
Mohli bychom se tak totiž dozvědět, jak je to ve skutečnosti s jeho zdravím, a nemuseli bychom jen neustále poslouchat pohádky Jiřího Ovčáčka, v jehož očích je Zeman mladý jura plný sil.
