„Požár ropného skladu v Proletarsku v Rostovské oblasti pokračuje druhým dnem. Tři (!) požární vlaky neúspěšně hasí palivové nádrže. Město zahalila oblaka černého toxického dýmu,“ píše na Telegramu vojenský blog Kanal vizioněra.
„Na území Proletarska byl vyhlášen výjimečný stav. Při požáru bylo zraněno již celkem 18 hasičů. V zemi stále chybí skutečně účinný integrovaný systém pro odhalování a včasné ničení ukrajinských dálkových bezpilotních letounů, systém protiletecké obrany. Přestože je většina bezpilotních letounů sestřelena již v pohraničních oblastech, některé z nich si stále nacházejí cesty, jak je obejít,“ konstatuje autor příspěvku.
Podle něj „samotný ropný průmysl odmítá investovat do vlastních prostředků obrany proti bezpilotním letounům, a to jak aktivních, tak pasivních. Ze setrvačnosti se spoléhá na stát a pojišťovny“. „Všichni stále něco tolerují a čekají,“ stěžuje si autor na závěr.
Podle vojenských expertů ukrajinské bezpilotní letouny neútočí na náhodné cíle, ale na továrny, muniční sklady, týlové komunikace, strategická letiště a mnohá ropná skladiště v příhraničních oblastech. „Když jsou takových zásahů desítky týdně, začíná to mít vliv na logistiku. Cílem Ukrajiny je, aby ruská armáda potřebovala více času na dodávky pohonných hmot, musela vynaložit více energie na hledání bezpečných zásobovacích tras, což znamená, že se tanky budou na bojišti objevovat méně často,“ píše na svých stránkách Radio Svoboda.
„Když si vezmete mapu Ruska a nakreslíte na ni kruhy, které pokrývají oblast pokrytou jedním zenitovým raketovým systémem protivzdušné obrany, zjistíte, že se jedná o velmi malé oblasti v měřítku země. Každý komplex má jiné charakteristiky, ale ty, které pokrývají více než 100 kilometrů, jsou považovány za dálkové. To znamená, že k pokrytí celého Ruska potřebujete hodně systémů protivzdušné obrany,“ říká expert. Z tohoto důvodu jsou systémy protivzdušné obrany umístěny v blízkosti strategicky důležitých objektů, jako jsou továrny, sklady, letiště nebo Putinova rezidence ve Valdaji. Stejná omezení platí i pro systémy elektronického boje (EW),“ řekl redakci expert, který si nepřeje být kvůli své bezpečnosti jmenován.
I za předpokladu, že by existoval dostatek systémů protivzdušné obrany s velkým dosahem, tak by se vypouštění dronů stále vyplatilo. Faktem je, že jeden dron stojí desetkrát méně než protiletadlová střela pro protivzdušnou obranu. „Takže má smysl střílet je protiletadlovým dělostřelectvem, střelami s řízeným zápalem – systémy, které explodují vedle dronu a sestřelí ho a poškodí střepinami. Ale to všechno Rusko nemá. Problém je v tom, že je mnoho míst, která je třeba bránit, ale nemá tolik protiletadlových raketových systémů,“ vysvětluje expert.