Ukrajinské ozbrojené síly opět zasáhly Antonivský most přes Dněpr u okupovaného Chersonu. Provoz na něm byl pozastaven a podle okupačních úřadů může být postaven pontonový přechod. Vojenský expert Sergej Grabskij říká, že je třeba se modlit, aby to Rusové udělali, protože by to byl ideální terč.
Antonivský most je jednou ze tří zásobovacích tras pro ruskou skupinu na pravém břehu Dněpru. Spojuje okupovaný Cherson s další částí regionu, která je rovněž pod kontrolou ruské armády. Ruské jednotky používají silniční most k přepravě svého vybavení a munice. V blízkosti se nachází ještě železniční most. Další silniční most se nachází 85 kilometrů od Chersonu, poblíž vodní elektrárny Kachovskaja.
Pro web Nastojaščeje Vremja (se sídlem v Praze) vojenský expert Sergej Grabskij vysvětluje, jak je poškození mostu důležité pro ukrajinskou protiofenzivu. K té podle něj nemusí dojít hned, protože je na to třeba dostatečný počet personálu, dostatečné množství zbraní a vojenského vybavení. Ovšem i při současné intenzitě bojových operací je ruský nepřítel odsouzen k tomu, aby v budoucnu omezil použití vojsk v tomto směru.
„Uzavření všech přechodů vede k prudkému snížení podpory uskupení nepřítele, která operují na pravém břehu Dněpru. Proto není nutné prolomit nepřátelskou obranu metodou mobilních útoků nebo nějakých výpadů. Sama bude den za dnem tát a slábnout bez možnosti doplnit zásoby, bez možnosti evakuovat raněné, bez možnosti dodat zbraně a vyvézt poškozené vybavení k opravě.“
Už teď mají Rusové problémy. „Téměř každý den dostáváme informace, že jsou osvobozovány další a další osady, nepřítel je nucen ustupovat. A každý pohyb znamená výdaje na munici i další zdroje, včetně ztrát personálu. Proto i bez rozsáhlých akcí můžeme říci, že nepřítel je ve skutečnosti v operačním obklíčení.“
Pokud jde o železniční a automobilový most u Kachovské vodní elektrárny, expert říká: „Když se pozorně podíváte na mapu, zjistíte, že vesnice Dar’ivka již byla zasažena. Tamní most byl zničen, což vyloučilo možnost rozsáhlé podpory uskupení ruských vojsk na pravém břehu Dněpru. Co se týče železničního mostu, podle norem a předpisů je vhodné použít železnici pro vojenské účely, pokud je vzdálena alespoň 40-60 kilometrů od frontové linie. Zde máme skutečně boj v první linii. Je snadné zničit pevný cíl, kterým je lokomotiva nebo dokonce jeden vagón. Nikdo však nebude zabývat jednotlivou lokomotivou. Mluvíme o železničním vlaku, který je ještě zranitelnějším cílem. Kromě toho je mnohem snazší poškodit železniční infrastrukturu a obtížnější ji obnovit. Proto můžeme prakticky vyloučit možnost použití železničního mostu k podpoře seskupení.“
Rusové se budou jistě snažit nějak aspoň částečně Antonivský most obnovit. Proto se dá čekat, že poškozování mostu Ukrajinci bude pokračovat, aby se minimalizovaly nebo úplně zmařily jakékoli pokusy o jeho využití.
Okupační úřady v Chersonu hovoří o možné výstavbě vojenského pontonového mostu, ale Sergej Grabskij to nebere moc vážně: „Není to ani z říše science fiction. Délka Antonivského mostu je 1366 metrů. Teoreticky je možné pontonový přechod vybudovat. V dobách SSSR se taková cvičení na Dněpru konala, když se stavěly přechody. Je však možné jej zřídit a použít pouze v případě, že je zaručena vzdušná převaha a nehrozí žádný jiný palebný útok na takový objekt. Budeme se modlit, aby ruská vojska začala tento přechod zřizovat, protože by to byla naprostá past. Pontonový přechod je dynamická konstrukce. Zničení byť jediného článku tento přechod prakticky zlikviduje a pro ukrajinskou armádu to není nijak zvlášť obtížné. A pokud na takový přechod vstoupí například tankový prapor, bude při napadení a v podmínkách říčního toku odsouzen k zániku.“